Socha Podskaláků v Ladově ulici zobrazuje plavce s lanem a voraře či Podskaláka s bidlem. Autorem plastik je sochař Jaroslav Brůha.
Na severní straně Ladovy ulice
stojí několik činžovních domů, které postavil
stavitel František Hodek v roce
1925.
Sochařská výzdoba připomíná
život v Podskalí. Na nárožních domech s ulicemi Pod Slovany a Podskalská jsou umístěny
sochy plavců od Jaroslava Brůhy. Český sochař a medailér Jaroslav Brůha se narodil 11. února 1889 v Praze a zemřel 31. ledna 1969 v Praze. Byl členem spolku Aleš.
Ladova ulice vznikla po asanaci
Podskalí. V letech 1925 až 1961 nesla název V Ohradách, neboť v těchto místech se do konce 19. století nalézaly
ohrady se sklady palivového a stavebního dříví. Na historii Podskalí odkazují právě
dvě velké nárožní sochy v Ladově ulici na jejích obou koncích, tedy na domech na rozích Ladovy ulice s ulicí Na Slovanech a Podskalské. Pro
sochu se stočeným lanem na domě 2042/7 stál modelem praporečník spolku Vltavan Josef Tesárek. Na protější straně Ladovy ulice je na nároží
socha voraře či Podskaláka s bidlem.
Ulice Ladova se od roku 1961 jmenuje podle
malíře Josefa Lady, který se sem přistěhoval v roce 1925 do novostavby a bydlel zde s rodinou až do své smrti v roce 1957. Na pobyt malíře Josefa Lady upomíná i pamětní deska na domě.
Staré pražské Podskalí
Podskalí bylo
rybářskou a plaveckou osadou, která byla osídlena již před vznikem
Nového Města v roce 1358. Obyvatelé se živili rybolovem a plavením pramenů neboli
voroplavbou. Vybíralo se zde
clo z plaveného dřeva, a to v naturální podobě vytínáním určitého množství kmenů z připlavených pramenů, jak se zde říkalo vorům.
Vytínání se provádělo u
soutoku Botiče a Vltavy. Původně patřilo právo vytínat clo vyšehradské kapitule, v husitské době se tohoto práva zmocnilo
Nové Město, které si jej udrželo až do roku 1771, kdy připadlo státu (clo bylo zrušeno v roce 1828).
Plaveckou živnost provozovali pouze Podskaláci, k jejichž domu náležel současně i kus
Vltavy. Počet plaveckých domů soustředěných v Podskalské ulici nepřesáhl nikdy čtyřicet stavení.
Plavci, neboli jak nyní říkáme voraři, se nechávali po dobu splavnosti
Vltavy najímat na prameny (vory), v zimním období se věnovali
těžení ledu ze zamrzlé řeky.