Podskalská celnice na Výtoni

Budova bývalé celnice na Výtoni, čp. 412, na dnešním Rašínově nábřeží, je vedle raně barokního původně farního kostelíka sv. Kosmy a Damiána posledním zachovaným zbytkem starobylé rybářské osady Podskalí. Podkalská celnice představuje unikátní renesanční budovu se srubovým patrem, vystavěnou v 16. století.

Osada Podskalí existovala již od sklonku 12. století a její obyvatelé získali postupně monopolní právo na obchod se dřevem, které sem bylo připlavované po Vltavě. Expozice v prvním patře celnice představuje proměnu oblasti na přelomu 19. a 20. století a představuje i fenomén vorařství (plavení dřeva), které bylo v roce 2022 přidáno na seznam nehmotného dědictví UNESCO.
 

Zaniklé Podskalí a život na Vltavě

Expozice v Podskalské celnici vás seznámí s historií Podskalí a původním účelem stavby, jednalo se totiž o místo, kde se vybíralo clo ze dřeva připlaveného do Prahy. Clo se v časech středověku vybíralo v naturální formě, tj. z vorů se „vytínala“ část klád, odtud pochází i místní název Podskalí – Výtoň. Později bylo převedeno na peněžní podobu a poplatek náležel Novému Městu pražskému, což dodnes připomíná i štukový novoměstský znak nad vchodem do celnice.

Expozice je zaměřena i na dokumentaci proměn dopravy na Vltavě v okolí Prahy – podobu tradiční voroplavby či rozvoj lodní dopravy může návštěvník sledovat opět prostřednictvím dobové fotodokumentace se zapojením prezentačních možností moderní techniky. Dále se mu naskytne možnost si díky mechanicko-elektronickému simulátoru vyzkoušet plavbu legendárními Svatojánskými proudy, které museli po staletí voraři překonávat při plavení vorů do Prahy. Po úspěšném „proplutí“ proudy se může návštěvník pokusit o propojení voru s parním remorkérem, proplavení zdymadlem, případně projet propustí.
 
Pro názornou představu o reálné podobě vorových pramenů a vltavských plavidel jsou v expozici opět umístěny modely lodí i voru. Celé pojetí expozice je zaměřeno i na atraktivitu pro dětské návštěvníky, kteří zde naleznou interaktivní prvky lákající k opakovaným návštěvám.

Staré Podskalí a jeho asanace

Podskalská celnice představuje poslední připomínku starého Podskalí, dnes zcela přeměněné pražské čtvrti na břehu Vltavy, jejíž domky, charakteristické dřevařské ohrady i vorové přístavy musely ustoupit moderní výstavbě na konci 19. a počátkem 20. století. Život plavců, obchodníků s dřívím, dřevařů, pískařů, ledařů a dalších „lidí od vody“ je naštěstí plasticky zachycen na velkém množství fotografií, případně kreseb, s nimiž semůžete seznámit, stejně tak jako s nástroji používanými podskalskými řemeslníky.

Podskalí bohužel podlehlo asanaci na přelomu 19. a 20. století likvidovaly celé části starobylého města: byl zbořen Josefov a sousední oblasti Starého Města; na Novém Městě Vojtěšská čtvrť, lokality na Zderaze a průrazy bloků domů na Malé Straně. Důvodem pro tak rozsáhlou likvidaci ulic a domů byly nevyhovující hygienické podmínky v daných lokalitách, kde byla závadná studniční voda a kde neexistovala kanalizace. Demolice v Podskalí probíhaly v letech 1905–1914. Současně probíhala výstavba nových nábřeží u Vltavy. Nynější Rašínovo nábřeží, zahrnující části katastru Nového Města a Vyšehradu, bylo dokončeno v roce 1908, přičemž 32 m dlouhý tunel skrz vyšehradskou skálu byl vybudován v předstihu v letech 1902–1905. Z celé zmizelé, původně rybářské vsi Podskalí se zachovala nejznámější Podskalská celnice, objekt, známý též jako podskalský Hostinec u Koppů, patří v současnosti Muzeu hlavního města Prahy. Další zachovalou stavbou je kostelík sv. Trojice v Trojické ulici, ale i na skále stojící kostel sv. Kosmy a Damiána, který býval farním kostelem obce Podskalí. .