Nedaleko modře značené Poutní stezky z Nové louky na Elektrárenskou cestu, u hráze vodní nádrže Bedřichov se nachází pomník ve tvaru kříže. Připomíná přestřelku mezi slavným jizerskohorským pytlákem a lesníky.
Pomníček stojí na
okraji lesa nedaleko od hráze přehrady na Černé Nise. Nechala ho postavit rodina lesníka Antonína Mietha v místech, kde došlo k přestřelce mezi nejslavnějším
pytlákem Jizerských hor Augustinem Zenknerem (přezdívanným
Stammel)
a lesníky Miethem a Neuwingerem.
Stammel (Augustin Zenkner) pocházel z
Královky, ze staré sklářské rodiny, narodil se roku 1825. Pytlačit začal už v mládí. Lidé ho ale měli velmi rádi – byl
dobrosrdečný,
laskavý a mimoto
spolehlivý: za pět zlatek kdykoli opatřil srnce. Zásoboval tak všechny svatební hostiny v
Jizerských horách. I sám hrabě Clam-Gallas, jemuž lesy patřily, dokonce nabídl pytlákovi místo hajného, ten ale velkorysou nabídku s díky odmítl.
Před rokem
1860 se oženil, koupil si dům v
Hejnicích a začal hospodařit. V té době se hodně lidí (i z
Jizerských hor) stěhovalo do
Ameriky. Stammelovi ji líčili jako zem zaslíbenou pro lovce a ráj divokých zvířat, kde nejsou hajní a kde jizerskohorský pytlák bude moci střílet, jak se mu zachce. Stammel se rozhodl,
koupil lístky na loď a sezval kamarády k poslednímu rozloučení. Ještě jednou,
naposledy, se vydal do hor, aby ulovil jelena a vystrojil z něj pro přátele hostinu.
Stalo se to v
úterý 6. října 1863 – nad údolím Černé Nisy zastřelil svého posledního jelena. V té době byli na číhané také dva lesníci, Antonín
Mieth a adjunkt
Neuwinger z
Nové louky. Když uslyšeli blízko sebe výstřel, tiše běželi k místu činu. Na svahu Nisy pak spatřili pytláka skloněného nad jelenem. V tom se
Stammel prudce otočil a vystřelil. Trefil staršího Mietha. Hned potom
vystřelil Neuwinger. Pytlák však zmizel do lesního ticha. Adjunkt se o něj nestaral,
snažil se zastavit krvácení lesníkovi na pravém stehně.
Až 8. října, se po horách roznesla zpráva, že se
Stammel z lovu nevrátil, a lidé se jej vypravili hledat. Tělo našli nedaleko místa přestřelky. Ležel v hustém lese a jeho hlava spočívala na podušce zeleného,
čerstvě natrhaného mechu. Z liberecké márnice byl Stammel převezen domů do
Hejnic a tam za ohromující účasti pohřben na dnes již zrušeném hřbitově u kostela. Zdrcené
manželce Anně nezbývalo než se i s dětmi odstěhovat do Ameriky. Adjunkt Neuwinger byl přeložen na Moravu, lesník Mieth se po dlouhé době uzdravil a jeho rodina postavila na místě neštěstí kamenný pomníček s křížem.