Jedno ze starobylých staroměstských náměstí, je Uhelný trh, který získal své pojmenování podle domu, který od nepaměti až do začátku 19. století stával uprostřed trhu a byla v něm kovárna, i havířská huť, v níž se od 14. století prodávalo i dřevěné uhlí.
Trojúhelník dnešního prostranství Uhelného trhu si
zachovává starobylý ráz. Původně bylo toto místo však jen zakončením rozsáhlého Havelského nebo Svatohavelského tržiště, které zabíralo prostor od Celetné ulice až po Skořepku.
Na místě zaniklého domu uprostřed Uhelného trhu stojí od roku 1951
kašna, kterou nechal zřídit již v roce 1797 bohatý pražský měšťan Jakub Wimmer. Toto je však už její čtvrté stanoviště.
Plastika uprostřed čtvercové pískovcové nádrže je dílem pražského sochaře Františka Xavera Lederera. Sousoší hocha, podávajícího sedící dívce hrozen, představuje alegorie sadařství a vinařství. Středový sloupek kašny, tím je vedena voda, představuje kmen palmy obtočený vinnou révou. Je ukončen labutí se vztyčenou hlavou chrlící vodu. Ta přepadává přes horní mísu do kašny.
Na nárožním domě čp. 420 na rohu Uhelného trhu a Skořepky, který byl postaven po požáru v roce 1689 a koncem 18. století klasicistně přestavěn, je
pamětní deska, že tady v roce 1787 bydlel
Wolfgang Amadeus Mozart.
Jižní stranu Uhelného trhu uzavírá
řada měšťanských domů s loubím. Zde se nachází i jedna z
pražských historických restaurací U Dvou koček. Na konci loubí se dá projít na nádvoří
Platýzu, případně až na
Národní třídu.
Část západní hranice náměstí tvoří
novostavba neorenesanční školní budovy čp. 425. Ta byla stavěna postupně v letech 1882-1899 podle plánů architektů a stavitelů Josefa Srdínka, Aloise Elhenického a Ludvíka Čížka.