Rotunda je nejstarší zachovanou stavbou Vyšehradu a současně i nejstarší zachovanou rotundou v Praze. Byla postavena za krále Vratislava II. v poslední třetině 11. stol. na východním okraji raně středověkého hradiště a zřejmě sloužila jako farní kostel předhradí.
Románská rotunda sv. Martina na
Vyšehradě je jednou z nejvýznamnějších a nejstarších dochovaných románských staveb na území našeho státu.
Po zřízení pevnosti byla proměněna ve
skladiště prachu. Roku 1841 byla málem zbourána, jelikož měla ustoupit komunikaci mezi
Novým Městem a Pankrácí,
hraběti Karlu Chotkovi se však podařilo
románskou rotundu uchovat. V roce 1875 ji koupila vyšehradská kapitula a dala ji obnovit.
Rotunda je v dnešní podobě výsledkem stavební úpravy z let 1878-1880 podle projektu A. Bauma. Tehdy byl zazděn původní vstup od západu a na jižní straně vytvořen novorománský portál s motivy z vyšehradského Korunovačniho kodexu, bohatě iluminovaného rukopisu z konce 11. století. Těchto motivů využili i A. König a J. Heřman v nástěnné malbě Krista uvnitř rotundy. Novorománský oltář ze sliveneckého mramoru zdobí malby F. Sequense.
Poznejte historii a umělecké bohatství Rotundy sv. Martina na Vyšehradě, jedné z nejstarších románských staveb v Praze.
Rotunda sv. Martina byla postavena za krále Vratislava II. koncem 11. století a je nejstarší románskou stavbou v Praze.
Po zřízení pevnosti byla rotunda proměněna ve skladiště prachu.
V roce 1841 hrozilo rotundě zbourání kvůli nové komunikaci, ale hrabě Karel Chotek se zasloužil o její zachování.
Rotunda byla obnovena v letech 1878-1880 pod vedením architekta A. Bauma.
Uvnitř rotundy se nachází nástěnná malba Krista, novorománský oltář a motivy z Korunovačního kodexu.
Uvnitř rotundy jsou vidět novorománské motivy a prvky, jako například novorománský portál a malby F. Sequense.
V roce 1875 rotundu koupila vyšehradská kapitula.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.