Členitá Zábřežská vrchovina odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny. Průlomová údolí Moravské Sázavy a Třebůvky ji od severu člení na tři dílčí části – vrchoviny Drozdovskou, Mírovskou a Bouzovskou.
Nejsevernější a nejvyšší
Drozdovská vrchovina (
vrch Lázek s rozhlednou, 714 m) je daná budínskou poruchou a navazuje na jižní okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na Králickou brázdu u Štítů a jih Hanušovické vrchoviny.
Mírovská vrchovina střední části s nejvyšším Kančím vrchem (606 m), je vymezena údolími Moravské Sázavy a Třebůvky.
Bouzovská vrchovina s nejmenší střední výškou navazuje na jihu na Drahanskou vrchovinu.
Zajímavé je průlomové údolí Březné poledníkového směru z Králické brázdy do Moravské Sázavy a žulové rysy krajiny kolem obce Jedlí. Nádherná údolí jako stvořená pro pěší i cykloturisty jsou podél říčky Březná (Přírodní park Březina), která tvoří hranici Čech a Moravy. Turisty velmi oblíbená je
Drozdovská pila.
Objevte Zábřežskou vrchovinu, její rozhledny a údolí. Ideální destinace pro milovníky pěší a cykloturistiky.
Zábřežská vrchovina je členitá oblast, která odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny.
Zábřežskou vrchovinu člení průlomová údolí řek Moravská Sázava a Třebůvka.
Zábřežská vrchovina má tři dílčí části, které se jmenují Drozdovská vrchovina, Mírovská vrchovina a Bouzovská vrchovina.
Nejvyšším bodem Drozdovské vrchoviny je vrch Lázek s výškou 714 m, kde se nachází rozhledna.
U Drozdovské vrchoviny se nachází Králická brázda a jih Hanušovické vrchoviny.
Nejvyšším vrchem Mírovské vrchoviny je Kančí vrch s výškou 606 m.
Průlomové údolí Březné je ideální pro pěší turistiku a cykloturistiku.
Přírodní hranici mezi Čechami a Moravou tvoří říčka Březná.
V údolí říčky Březné se nachází Přírodní park Březina.
Mezi turisty je velmi oblíbená Drozdovská pila.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.