Zámecké návrší v Litomyšli tvoří jedinečný komplex historických budov, nádvoří, zahrad a parků. Jedná se o pivovar, jízdárnu, konírnu, kočárovnu, stáj, piaristickou kolej, piaristický kostel, I. nádvoří, horní nádvoří, park a předzámčí. Všechny objekty jsou součástí městské památkové rezervace.
Pokud se v
Litomyšli vypravíte do
renesančního zámku, nemůžete minout
zámecké návrší. Jedná se o
zámecký park, přilehlé budovy a nejbližší okolí zámku Je zde například zámecký pivovar, jízdárna, kočárovna, stáj, piaristická kolej, piaristický kostel, předzámčí, nádvoří, ... atp. Celý areál zámku je od roku 1999
zapsán na seznam UNESCO. Historicky první zmínka o
zámeckém návrší se řadí do 12. století.
Stavby Zámeckého návrší
Renesanční zámek
Renesanční klenot dal pro svoji španělskou manželku Marii Manrique de Lara postavit v letech 1568 – 1582 držitel litomyšlského panství Vratislav z Pernštejna. Staviteli
zámku s téměř čtvercovým půdorysem se stali italští mistři. Fasáda je pokryta bohatou sgrafitovou výzdobou – osmi tisíci tzv. psaníček.
Druhé zámecké nádvoří
Severní stěna druhého zámeckého nádvoří je pokryta velmi cennou figurální sgrafitovou výzdobou. První pás znázorňuje příběhy starozákonního hrdiny Samsona, druhý dva bitevní výjevy – bitvu u Kolosea a bitvu u Milvijského mostu. Třetí pás obsahuje řadu výjevů sjednocených poukazem na válku a ctnosti antického a renesančního válečníka. Lunety čtvrtého figurálního pásu obsahují portréty převážně habsburských panovníků. Nádvoří je v době konání Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl vybaveno unikátní konstrukcí zastřešení jeviště i hlediště.
Zámecký pivovar
Po dokončení zámku byla jižně od něj zahájena stavba pivovaru. Barokní podobu získal zámecký pivovar až přibližně o sto let později po svém dokončení a to díky architektu Františku Maxmiliánu Kaňkovi. Pod barokní fasádou jsou ukryta stejná psaníčka, kterými je ozdoben samotný zámek. V obytné části pivovaru se 2. března 1824 narodil sládkovi Františku Smetanovi a jeho ženě Kateřině budoucí geniální operní skladatel Bedřich Smetana. V roce 1924 byla veřejnosti zpřístupněna Smetanova rodná světnička, od roku 1949 potom celý byt.
Zámecké zahrady
Současná podoba parku obklopujícího zámek ze tří stran pochází z konce 18. století. Tehdy proměnili Valdštejnové – Vartemberkové její část orientovanou směrem k městu ve francouzský park a ohradní zeď ozdobili barokními a klasicistními sochami a dekorativními vázami. Součástí
zahrady je také empírový zahradní altán nazývaný salet. Dolní část zahrady v severní části areálu byla proměněna v anglický park.
Panský dům
Na severním konci francouzského parku, nedaleko saletu, se nachází velice cenná empírová budova „vrchnostenského úřadu“, v níž bydlel ředitel panství.
Konírna a Kočárovna
Přestože dnes klapot koňských kopyt na nádvoří zámku neuslyšíte, patřili koně neodmyslitelně k životu na zámku. K pravidelným radovánkám zámeckých pánů patřila třeba i příjemná projížďka kočárem do nedalekého Nedošínského háje. Budova konírny, postavená kolem roku 1725 stejně jako pivovar Františkem Maxmiliánem Kaňkou, stojí v průčelí zvýšené terasy na východní straně zámeckého areálu. Nad jejím hlavním vchodem je socha muže, který vede vzpínajícího se koně, jejíž autorství bývá přisuzováno Matyáši Bernardu Braunovi. Před konírnou se nachází oválná kašna z roku 1857 postavená jako brodidlo pro koně. Nalevo od konírny pokračuje hospodářský areál budovou, která byla původně přízemní a sloužila jako prostor, kam byly umísťovány kočáry. Východním směrem za kočárovnou se nachází stáj.
Úřednický dům čp. 134
U horní brány zámeckého areálu naproti bočnímu vchodu do jízdárny stojí obytný dům, v němž sídlili zámečtí úředníci.
Jízdárna
Na východě na pivovar navazuje jízdárna z první třetiny 18. století, nad jejímž vchodem je umístěn alianční erb rodů Trautmannsdorfů a Kouniců. Podstatnými stavebními úpravami prošla jízdárna na přelomu 60. a 70. let minulého století. V 50. letech minulého století sloužily prostory jako výkrmna prasat, dnes se v sále odehrávají příležitostné koncerty a výstavy.
Muzeum
Budova
Regionálního muzea stojí hned vedle
chrámu Nalezení sv. Kříže. Byla postavena v letech 1714 – 1719 pro školy piaristického řádu, který do
Litomyšle roku 1640 přivedla Frebonie z Pernštejna. Průčelí zdobí socha zakladatele řádu sv. Vojtěcha Kalasánského a řádový znak. Budova sloužila od roku 1719 původně piaristickému, později státnímu gymnáziu. V období 1802 – 1849 zde byl filosofický ústav, kde, stejně jako i na gymnáziu, přednášela a studovala řada významných osobností. Vyučoval zde např. i Alois Jirásek. Muzeum v těchto prostorách sídlí od roku 1928 až do současnosti.
Chrám Nalezení sv. Kříže
Významnou dominantou celého města je piaristický
chrám Nalezení sv. Kříže. Pro tuto vrcholně barokní stavbu získal v roce 1714 majitel litomyšlského panství František Václav z Trautmannsdorfu italského stavitele Giovanniho Battistu Alliprandiho. Když v roce 1720 zemřel, převzal stavbu František Maxmilián Kaňka. Vnější i vnitřní sochařská výzdoba je dílem mj. Matyáše Bernarda Brauna a jeho spolupracovníka J. F. Pacáka.
Piaristická kolej
Po příchodu piaristů do Litomyšle bylo započato se stavbou jejich řeholního domu. Uvnitř koleje je zajímavý refektář a kaple zvaná Očistec s bohatou štukovou, resp. freskovou výzdobou. Do roku 1950 sloužila budova potřebám řádu. Nyní je pracovištěm a internátem Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.
Klášterní zahrady
Za piaristickou kolejí směrem k chrámu Povýšení sv. Kříže se rozkládají tzv.
Klášterní zahrady. Ve středověku se tady nacházel hřbitov náležející k farnímu kostelu, který byl pobořen husitskými vojsky. Při stavbě koleje získali část pozemku dnešních Klášterních zahrad piaristé a využívali ji především jako ovocnou a zeleninovou zahradu. Jejich druhá část sloužila až do roku 1831 jako hřbitov. Zpustlý prostor byl v roce 2000 podle projektu ing. arch. Zdeňka Sendlera, Radko Květa a Václava Babky upraven a vznikl zde odpočinkový městský park s fontánou, tiše znějící klasickou hudbou a souborem pěti soch Olbrama Zoubka.
Červená věž
Červená věž, součást opevnění z doby kolem roku 1490. Nazývá se podle zbarvení lámané opuky, z níž byla vystavěna. Na věži je znak Kostků z Postupic.
Cestování bez bariér: Prohlídkový okruh historickým centrem města Litomyšl
Prohlídkový okruh historickým centrem města Litomyšl, dlouhý cca 1,5 km, začíná na Smetanově náměstí u renesančního domu U Rytířů s galerií. Na trase jsou k vidění významné památky města, mimo jiné také zámecký areál, který je zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Mapka doporučeného okruhu je součástí letáku, který je k dispozici zdarma v infocentru nebo na internetových stránkách infocentra https://www.ticlitomysl.cz/e-letaky/17-e-letaky/litomysl. Informační centrum Litomyšl nabízí komentované prohlídky historickým jádrem města pro skupiny i jednotlivce. Prohlídka trvá 1 až 2 hodiny.