Tato ojedinělá technická stavba tvoří již od doby svého vzniku nedílnou součást panoramatu Vratislavic nad Nisou. Nachází se v areálu bývalé továrny na koberce, dnes areál Intexu.
Její historie sahá do let
1916 – 1918, kdy byla během první světové války
vystavěna italskými válečnými zajatci. Tuto vskutku ojedinělou technicky i esteticky pregnantně řešenou stavbu nechal vystavět Alfréd Ginzkey, nejstarší syn zakladatele továrny Ignáce Ginzkeye.
Zděná věž o
celkové výšce 60 metrů má tři nadzemní podlaží a
vyhlídkovou terasu. V přízemí se nacházela strojovna, ve střední části dva zásobníky na uhlí a v horní části vodojem.
Svou funkci ztratila věž v roce 1970, kdy se elektřina začala vyrábět spalováním mazutu.
Kotelna pak vyrobila elektřinu naposledy před několika lety, protože se přešlo na vytápění plynem. Od roku 2015 jsou věž a mostek přes silnici zařazeny na
seznam technických památek.
Spolek AvantgArt chce nevyužívanou věž přeměnit na
kulturní centrum Zauhlovačka.
Objavte tuto historická vodárenskou věž ve Vratislavicích, vystavěnou během první světové války italskými válečnými zajatci. Nyní se chystá transformace na kulturní centrum.
Vodárenská věž byla postavena v letech 1916 - 1918.
Vodárenskou věž nechal postavit Alfréd Ginzkey, nejstarší syn zakladatele továrny Ignáce Ginzkeye.
Zauhlovací a vodárenská věž má celkovou výšku 60 metrů.
Původně sloužila jako zásobník vody a uhlí, stejně jako obsahovala strojovnu.
Věž ztratila svou funkci v roce 1970, kdy se začala vyrábět elektřina spalováním mazutu.
Od roku 2015 je vodárenská věž spolu s mostkem přes silnici zařazena na seznam technických památek.
Spolek AvantgArt plánuje přeměnit vodárenskou věž na kulturní centrum Zauhlovačka.
Věž má tři nadzemní podlaží, vyhlídkovou terasu, strojovnu, dva zásobníky na uhlí a vodojem.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.