Klášter založil kancléř Karla IV. a biskup mindenský Dětřich z Portic. Jednalo se o stavbu významnou, při položení základního kamene byl přítomný sám Karel IV., pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic i olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi.
Stavbu kláštera prováděla, s nejvyšší pravděpodobností,
huť Matyáše z Arrasu, tedy prvního stavitele
katedrály Pražského hradu. Nejvýznamnější a nejimpozantnější stavbou kláštera byl
chrám Milostné Panny Marie, který měl svou velikostí a krásou konkurovat svatovítské katedrále i sedleckému klášternímu
chrámu Nanebevzetí Panny Marie.
Dne
18. dubna 1421 byl celý
areál kláštera zničen husity a jeho majetek zapsal císař Zikmund městu Kouřim. Král Jiří z Poděbrad později zastavil zbořený klášter Janu z Vojslavic, ale až
v roce 1481 nechal Vilém Zub z
Landštejna klášter obnovit a opat Jan, dosazený opět ze Sedlce, přebral zpět proto tak podruhé ukončuje svou činnost v roce 1533;
budovy i chrám byly tehdy ponechány svému osudu.
V roce
1690 byl klášter z iniciativy sedleckého opata Jindřicha Snopka
podruhé obnoven. Původní klášterní budovy však byly již zcela zpustlé a proto byl vystavěn ze zbytků východního křídla klausury a přilehlé prostory severního křídla
prostý dvoukřídlý konvent, na který navázala při jižním rameni transpetu bývalého chrámu barokní
kaple Zvěstování P. Marie, sklenutá kříži do pásů a vyzdobená ornamentální malbou. Existence kláštera však opět neměla dlouhého trvání, za josefínských reforem byl klášter v roce 1783 definitivně zrušen. Nevyužívané budovy koupil v roce
1819 měšťan Jiří Dörfel, který konvent upravil na zámek, bývalá klášterní kaple se stala kaplí zámeckou a její průčelí bylo pseudogoticky upraveno. Z chrámu se dodnes dochovalo pouze
deset metrů vysoké torzo mohutného, bohatě profilovaného
gotického pilíře z červeného pískovce, prokazatelně
dílo huti Matyáše z Arrasu (v 19. století zde stálo ještě 12 pilířů)
a fragmenty západní zdi příčné lodi s výběhy žebrové klenby chóru.
Podrobný přehled historie a architektonického vývoje kláštera v Klášterní Skalici, od založení přes destrukci až po obnovu.
Klášter v Klášterní Skalici byl založen za vlády Karla IV., konkrétní datum ovšem text neuvádí.
Při položení základního kamene kláštera byl přítomný Karel IV., pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic a olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi.
Původní klášter byl zničen husity 18. dubna 1421 a jeho majetek byl následně zapsán císařem Zikmundem městu Kouřim.
V roce 1481 obnovil klášter Vilém Zub z Landštejna a opat Jan ze Sedlce převzal klášter zpět. Klášter ukončil svou činnost v roce 1533.
Po josefínských reformách byl klášter v roce 1783 definitivně zrušen. Budovy pak koupil měšťan Jiří Dörfel a konvent přestavěl na zámek.
Do dnešních dnů se zachovalo deset metrů vysoké torzo gotického pilíře z červeného pískovce a fragmenty západní zdi příčné lodi s výběhy žebrové klenby chóru.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.