Zřícenina hradu Orlík u Humpolce s rozhlednou

Prohlídka hradu je volná bez průvodce. V pokladně hradu si můžete zakoupit jednoduchého průvodce hradem, který vás zavede podle jednoduché navigace na ta nejzajímavější místa, kam by běžného návštěvníka možná ani nenapadlo zavítat, a představí vám, co vlastně ty romantické zbytky starých zdí byly a představovali v době své největší slávy. Do hradu mohou i psi, na rozhlednu ale nesmí.

V horním patře provozního objektu vzniklo hradní muzeum. Expozice vás provede nejen slovem i obrazem historií hradu, ale představí vám také archeologické nálezy především o oblasti kachlářského umění středověku, odhalí vám technologie a předměty používané k výrobě rekonstrukcí středověkých kachlových kamen, které vznikají na Orlíku, dále zde naleznete architektonické kamenické články nebo autentický mohutný trám ze stropu přihehlého hradního objektu datovaný před rok 1376.

Na podzim roku 2014 byla na hradě otevřena nová rozhledna, která je vloženou ocelovou konstrukcí do hradní věže a slibuje nádherné pohledy do kraje okolo Humpolce. Ze zhora uvidíte dominantu Posázaví Melechov, z druhé strany částečně Křemešník a ze vzdálenějších kopců Stražiště a za dobré viditelnosti také Blaník.
 

Z historie hradu

Počátky hradu spadají do poslední třetiny 14.století. První písemná zpráva, která by se mohla vztahovat k hradu Humpolci, pochází z roku 1399 a Jindřich z Dubé se zde poprvé píše sezením na Humpolci. 2. září 1496 bylo panství prodáno Janu Trčkovi z Lípy. Za Trčků z Lípy probíhaly nové změny interiérů i exteriérů. V polovině 16. stol. se však majitelé dostávají do finančních problémů a tak je opevnění dále řešeno pouze lacinými úpravami stávajících objektů. Hradní stavba je nově přejmenována na Orlík. Roku 1559 se Zdeněk Trčka z Lípy poprvé píše sezením na Orlíku nad Humpolcem. Na konci 16. století se hrad dostal do držení Kryštofa Karla z Roupova. Panstvo však sídlilo na Herálci a Orlík začal pustnout. V 17.století, a zvláště za 30leté války, chybí o hradě jakékoliv zprávy, pravděpodobně byl pobořen a užíván k hospodářským účelům. Roku 1708 je hrad uváděn jako pustý zámek Orlík s dobře zachovalými zdmi, sídlil zde však pouze myslivec.
 

Zachované hradní stavby

Hlavní věž – severní, nejsnáze napadnutelnou stranu i starou vstupní bránu chránila nakoso postavená čtverhranná věž o základně 5,5 metru. Byla dutá a vysoká asi 25 metrů. Chodilo se do ní po dřevěném můstku z protilehlého starého paláce. Můstek mohli obránci v době nebezpečí odstranit a tím se věž stala nepřístupnou.

Starý palác – tvořil jižní a západní část jádra. Zřejmě se skládal ze třech prostor určených k obývání a z podkroví. Podle nálezů byly interiéry vybaveny několika kachlovými kamny, které prostory vyhřívaly. Součástí paláce se stala později i malá kaple. Brána a bašta – Druhá brána a bašta jsou součástí opevnění, které vzniklo někdy v první polovině 15. století za pánů z Leskovce. Dnes jsou tyto dvě stavby jedny z nejzachovalejších na celém hradě. Na bráně je dobře patrné, že vstup do ní chránil malý dvojkladkový padací most a dvojice vrat. Boční branka pak vedla do prostoru před věží, původně zřejmě chráněného parkánem. Bašta je pak hezkou ukázkou opevňovací techniky z poloviny 15. století.

Hradní kuchyně – stavba poblíž první brány byla původně baštou, v které Leskovcové nebo Trčkové zřídili hradní kuchyni. V roce 1996 zde archeologický výzkum nalezl zbytky chlebové pece, otevřené ohniště a rožniště (chlebová pec byla později obnovená a je dnes funkční).

Nový palác a bastion – v severní části areálu vznikl v 16. století nový renesanční palác s přilehlým bastionem, jenž chránil hlavní vstup do hradu. Z celého nového komplexu se do dnešních dnů dochovalo obvodové zdivo. Jsou v něm patrné některé okenní otvory a kapsy po stropních trámech.

Zajímavosti – rekonstuovaná chlebová pec, opravená studna v podhradí Orlíka, za zhlédnutí stojí i novodobá funkční replika středověké keramické pece. Okolo hradu prochází Naučná stezka Březina – jednotlivá zastavení k historii Humpolecka, přírodním zajímavostem.