Zřícenina hradu Žerotice leží na jižním okraji vesnice v okrese Znojmo. Zbytky zdiva jsou chráněny jako kulturní památka. První zmínky o patrovém hrádku a vesnici pocházejí z roku 1259, kdy je majitelem hrádku Cuzkraj ze Žerotic.
Zřícenina hradu Žerotice se vypíná nad terénem nedaleko stejnojmenné obce v okrese Znojmo. Zřícenina je poměrně vyhledávaným turistickým cílem. Do dnešní doby se ze stavby dochovala jedna renesančně klenutá místnost v severozápadní části areálu, obvodové zdivo do výše prvního patra, opěrné pilíře, torzo hranolové věže a značně zasypaný původně obezděný příkop. Ze současného stavu zříceniny si lze jen stěží původní podobu objektu představit.
Z historie hrádku:
První významnější připomínka hrádku se datuje do roku 1358, kdy ji Adam ze Žerotic prodává Benešovi z Weitmile. Ten rozšířuje tvrz natolik, že je pak v pramenech označována jako hrad.
Rod z Weitmile drží tvrz až do roku 1512, kdy ji prodává a majitelé se pak střídají. Roku 1512 se objekt v důsledku provedených přestaveb označuje jako zámek a i další majitelé pokračují v jeho renesančních úpravách. V roce 1643 hrad dobývají a vypalují Švédové. V roce 1711 kupuje zámek s velkostatkem František Karel hrabě Berchtold. V roce 1720 majetek dědí jeho synové František Antonín Berchtold a Adam Ignát Berchtold. Správy se ujal již zmíněný František Antonín. Po jeho smrti dědictví přešlo na syna Prospera Berchtolda. Následujícími majiteli se stává rod Chorinských, kterým panství patří až do roku 1863, kdy je hrabě Viktor prodává rytíři Bedřichu Kammelovi z Hardeggu. V roce 1936 panství koupuje Alois Fišl, po několika letech však dochází k vyvlastnění revizí pozemkové reformy. V majetku státu je zřícenina tvrze do roku 1998, kdy ji kupuje nový majitel, v jehož vlastnictví je objekt dodnes a který připravuje její postupnou rekonstrukci.