Zbytky kostela z roku 1732 najdete nedaleko vísky Kočov na Tachovsku. Svému účelu sloužil jen 50. let, roku 1784 byl císařským patentem zrušen. Poté jej Nosticové přestavěli na porcelánku, zanedlouho však byla stavba opuštěna. V roce 2000 zřícenina posloužila k natáčení pohádky Z pekla štěstí 2.
V údolí
Sedlišťského potoka poblíž obce
Kočov na
Tachovsku stojí
zřícenina barokního poutního kostela. Když se blížíte po lesní pěšině a před vámi mezi holými stromy postupně vyrůstají mohutné zdi a klenby, vypadá místo mysticky a nedotknutelně.
O existenci kostela sv. Jana Křtitele v těchto místech máme doklady již ze 16. století. To, co dnes naleznete, jsou ale pozůstatky stavby mnohem mladší. K
barokní přestavbě poutního kostela došlo v roce
1732. Ačkoliv se jednalo o poměrně rozsáhlou stavbu, sloužil poutní kostel sv. Jana Křtitele svému účelu pouze necelých 50 let. Již v roce
1784 byl u
zavřen císařským patentem a roku
1804 zcela
opuštěn. To však nijak neodradilo věřící, kteří nadále ke kostelu přicházeli. Z tohoto důvodu byla nařízena demolice stavby, kterou ještě v roce 1830 oddálila
přestavba na porcelánku. Podniku Josefa Müllera se však moc nedařilo a roku 1845 svou činnost ukončila. Kostel zůstal opuštěn a začal chátrat. Lidé z okolí pak ruinu postupně rozebírali na stavební materiál.
V roce 2000 na místo přijel pohádkový filmový štáb, který z kostela udělal peklo pro
pohádku Zdeňka Trošky „
Z pekla štěstí 2“. Stěny kostelní lodě s pozůstatky barokních maleb překryla černá kašírovaná hmota, z níž nezřetelně v temně rudých a fialových odstínech vystupují siluety a rypáky ďáblů, démonů a skřetů. Filmaři odjeli, peklo zůstalo. Sice už je notně omšelé, ale kostel dodnes působí hrůzostrašným dojmem.