Zvonice při kostele sv. Bartoloměje v Kolíně

Budova zvonice byla postavena na počátku 16. stol. z nutnosti umístit zvony mimo narušené věže kostela sv. Bartoloměje a jako výraz sebevědomí kolínských měšťanů. Její dnešní podoba je výsledkem pozdní gotiky a historizující přestavby z roku 1872. Autorem této přestavby, jež změnila tvar ochozu a střechy, je přední architekt středoevropského historismu Josef Mocker. 

Řemeslníci v interiéru zvonice zrestaurovali vnitřní zdivo a repasovali okenice. Prostory budou nově sloužit jako expozice. V suterénu vzniklo lapidárium s kamenickými prvky, které pochází přímo z kostela svatého Bartoloměje. V prvním patře najdou návštěvníci vystavený církevní poklad, například kalichy nebo monstrance a pod zvony bude nainstalována zvonkohra. Nejvýše ve zvonici, kde byla původně místnost věžníka, vznikla malá výstavní síň pro výstavy fotografií nebo drobnějšího umění.

Na jaře 2025 začala rekonstrukce pláště budovy, provoz by neměl být narušen. Součástí práce bude i revize střechy. Restaurátorské práce na ochozu budou probíhat v roce 2026.
 

Klenotnice Římskokatolické farnosti Kolín

Místnost v přízemí svatobartolomějské zvonice snad již v době svého vzniku na počátku 16. století sloužila jako prostor k uložení cenností. Dnes je zde vystavena část souboru chrámových pokladů Římskokatolické farnosti Kolín. Jedná se o kolekci cenných historických předmětů ze zlaceného stříbra, tak zvaných precios, užívaných buď k bohoslužbě (liturgii), nebo kultu (devoci).

Její základ tvoří předměty z pokladnice kolínského chrámu svatého Bartoloměje. V ní se do dnešní doby zachoval početný soubor precios ze 17. – 20. století, který je však pouhým zlomkem někdejší oslnivé nádhery, sloužící k oslavě Boha i vyjádření osobní zbožnosti a vděku mnoha generací Kolíňanů. Přestože byl poklad svatobartolomějského chrámu shromažďován už od 13. století, stal se opakovaně obětí válečných rabování, náboženských reformních hnutí i změn dobového vkusu, takže o jeho nejstarších klenotech z období gotiky a renesance se dovídáme jen z historických písemných pramenů. Dnes jeho základ tvoří především barokní a klasicistní památky. I ty však byly ohroženy povinným odevzdáváním kostelního stříbra v době ekonomické krize Rakouského císařství roku 1810, kdy došlo za účelem získání cenného kovu pro státní potřeby k bezohlednému zničení řady vzácných uměleckořemeslných prací.

V dnešní době jsou součástí klenotnice také preciosa, užívaná v dalších kostelech na území kolínské farnosti. Najdete zde tedy například liturgické náčiní, které dříve tvořilo součást vybavení kostelů sv. Bartoloměje v Býchorech, sv. Václava a Božího Těla v Křečhoři, sv. Jiří v Lošanech, sv. Petra a Pavla v Nebovidech, sv. Jakuba Většího v Ovčárech, nebo sv. Ondřeje ve Starém Kolíně.

Lapidárium v suterénu

V suterénu zvonice vzniklo lapidárium s kamenickými prvky, které pochází přímo z kostela svatého Bartoloměje. V průběhu 60 až 80. let 20. století byly především zásluhou bratří Jana a Ladislava Kamarýtových ke  kostelu sv. Bartoloměje a na parkán shromažďovány různé části kamenických článků ze zničených staveb jak v Kolíně tak blízkém okolí. Většinu těchto fragmentů se podařilo lokalizovat a postupně budou zpřístupněny veřejnosti.

Uvidíte zde části chrličů, zbytky soch a relikty dalších historických prvků z chrámu svatého Bartoloměje a jeho okolí.