#světovéČesko a Bartolomějské návrší v Kolíně: unikátní lucemburská gotika

Nejstarší částí Kolína, města ve středních Čechách na obou březích Labe, je Starý Kolín: protože ale osadu opakovaně ničily časté povodně, její obyvatelé se přestěhovali na výhodnější místo na skále nad řekou. I když přesný letopočet vzniku města neznáme, víme, že už v polovině 13. století Kolínští na nejvyšším místě historického jádra založili chrám svatého Bartoloměje. Nejcennější architektonická památka byla dokončena ještě před rokem 1300 a dnes je srdcem nově upraveného Bartolomějského návrší.
 

Novinka stará 700 let

Gotický chrám sv. Bartoloměje sice je dominantou Kolína přes 700 let, ale celé Bartolomějské návrší se veřejnosti otevřelo poprvé v historii teprve v roce 2020. Město tak získalo půvabné a unikátní zákoutí v historickém centru, které nabízí nové pohledy nejenom na kostel, ale i další stavby v jeho okolí.

A že je na co se dívat: jak rostlo samotné město, měnil se i chrám. Víte, že se na jeho podobě podílel i Petr Parléř, stavitel svatovítské katedrály v Praze? Když roku 1349 kostel těžce poškodil požár, právě Parléř kolem poničeného presbytáře vybudoval katedrální chór a Kolín tak získal jedno z neoriginálnějších děl lucemburské gotické architektury. V 16. století chrám doplnila pozdně gotická zvonice a stará farní škola, v první polovině 18. století pak na návrší vznikla barokní kostnice.
 

Chrámové návrší s parkány: tip na výlet po celý rok

Areál Bartolomějského návrší prošel rozsáhlou obnovou a slavnostně se otevřel v září 2020. Do některých míst se lidé podívali vůbec poprvé: třeba do kostnice, která ač měla interiéry vyzdobené lidskými ostatky podobně jako známější kostnice v nedaleké Kutné Hoře, nikdy nesloužila jako přístupná památka. Kosterní výzdoba je ale autentická: pochází přímo z místního hřbitova. Lebky a kosti se do kostnice stěhovaly z přeplněných hrobů, aby uvolnily místo pro oběti epidemií a dalších pohrom.

Zájemci o prohlídky se na Bartolomějské návrší mohou vypravit celý rok; volně přístupné jsou historické parkány, nyní s parkovou úpravou dokonalé místo pro relaxaci. Prohlídky dalších prostor probíhají denně kromě pondělí, mimo sezónu pak v pátky, soboty a neděle. Hlavní okruh spojuje chrám sv. Bartoloměje s kostnicí, samostatně si můžete prohlédnout zvonici a starou farní školu, kde je k vidění interaktivní zábavná expozice o dějinách města a slavných osobnostech Kolína – samozřejmě včetně slavného Františka Kmocha a příběhu písně Kolíne, Kolíne.
 

Zvonice: lapidárium, zvony, výstavy a vyhlídka

Kdo má rád rozhledny a pohledy na město z výšky, proto toho je skvělým cílem zvonice u kostela sv. Bartoloměje: mohutná, 55 metrů vysoká věž se čtvercovým půdorysem cca 9×9 metrů stojí od přelomu 15. a 16. století samostatně poblíž západního průčelí chrámu. Vznikla z ryze praktických důvodů: zdivo severní chrámové věže začalo praskat a těžké zvony bylo nutné přestěhovat jinam.

Po dokončení zvonice do ní skutečně byly zavěšeny dva zvony ze severní věže; jižní nebyla tak poškozená a zvon v ní zůstal. Zajímavé je i to, že zpočátku byly zvony ve zvonici upevněny srdcem vzhůru, v takzvaném vysokém točení. Technická rarita je dodnes k vidění pouze v Kouřimi a v Rovensku pod Troskami, v Kolíně se zavěšení zvonů klasicky srdcem dolů změnilo už v 18. století.

Vinou požárů a válečných rekvizic Kolínští o zvony několikrát přišli; navždy tak zmizel například zvon Mníšek, podle legend zachráněný z trosek dominikánského kláštera, vypáleného husity, anebo zvon Kohoutek, který prý vyzváněl na kolínském popravišti. Dnes v bartolomějské zvonici zvoní šest zvonů: největší je 2 145 kg vážící Bartoloměj, po něm následují Jan Pavel (800 kg), Jan Křtitel (400 kg), Florián (270 kg) a Prokop (200 kg), vesměs ulité Rudolfem Pernerem v Pasově v letech 2000 až 2014. Doplňuje je maličký, 20 kg vážící Sanktusník z roku 1730, původně umístěný ve vížce kostela sv. Víta na Zálabí.

Zdobené zvony uvidíte při prohlídce zvonice, podobně jako lapidárium s kamenickými prvky, pocházejícími přímo z kostela svatého Bartoloměje, a vystavený chrámový poklad. Tam, kde kdysi bývala místnost věžníka, vznikla malá výstavní síň pro výstavy fotografií, z ochozu si pak užijete krásný výhled na město a Polabí.
 

Není Kolín jako Kolín…

 

• V seriálu #světovéČesko se z Kolína nemůžeme vypravit jinam než do jiného Kolína: tentokrát je naším cílem německé město Kolín nad Rýnem. Protějškem Bartolomějského návrší je katedrála sv. Petra, s délkou 147 metrů a 157 metrů vysokými věžemi jedna z největších gotických katedrál na světě. Pětilodní gotická bazilika s ochozem kaplí, trojlodní příčnou lodí a dvěma věžemi v průčelí má také jednu z nejvyšších kleneb: od podlahy k ní naměříte 43,35 metrů. Hřeben střechy je ve výšce 109 metrů.
• Její základní kámen byl položen 15. srpna 1248 v místech, kde stál starý románský kostel, dokončena ale byla až v 19. století. Slavnostně otevřena byla v říjnu 1880 za přítomnosti německého císaře Viléma I. a čtyři roky dokonce byla nejvyšší stavbou světa. Pro nás je důležitý fakt, že dokončení kolínského dómu Čechy inspirovalo k dokončení pražské katedrály sv. Víta.
• Katedrála sv. Petra se téměř nepřetržitě opravuje a můžete mluvit o štěstí, když ji zastihnete bez lešení na některé věži nebo části fasády. Během druhé světové války byla několikrát zasažena při bombardování, ale naštěstí nebyla úplně zničena.
• V roce 1996 byla coby gotický skvost zapsána na seznam světového dědictví UNESCO a patří k ohroženým památkám: pokud by v centru Kolína vyrostly výškové budovy, které by katedrálu zastínily, o statut památky UNESCO by mohla přijít.
• Chrám navštíví asi šest milionů návštěvníků ročně.
• Jedinečným uměleckým dílem je relikviář, v němž jsou uloženy domnělé ostatky biblických Tří králů. V roce 1164 jej z Milána přivezl kolínský arcibiskup Rainald z Dasslu a katedrála se díky tomu řadí mezi významná poutní místa.
• Mezi cenné klenoty patří rovněž Gerův kříž: v 10. století jej nechal zhotovit arcibiskup Gero a je na něm ukřižovaný Kristus v životní velikosti.
• Katedrálu zdobí celkem 108 chrličů a jedenáct zvonů včetně největšího závěsného zvonu na světě, sv. Petra, který váží 24 tun. Na jižní věží je přístupná vyhlídka ve výšce 97,5 metru, na kterou vede úzké točité schodiště. Podle různých zdrojů má zhruba 507 až 533 schodů, takže výstup si kdekdo rozmyslí.
• V interiéru je přibližně 1 200 míst k sezení a 2 800 ke stání, ozvěna se v prostoru nese téměř 13 sekund.