Regionální muzeum v Kolíně – Dvořákovo muzeum pravěku

Renesanční Nová farní škola stojí v areálu chrámu sv. Bartoloměje. Vznikla roku 1612 přestavbou gotické hřbitovní kaple sv. Jakuba Většího, vybudované v roce 1401 nákladem německého kazatele Mikuláše Keyla. Roku 1793 byla klasicistně upravena a rozšířena přístavbou východního křídla. Svému účelu sloužila až do roku 1860, kdy byla na Kutnohorském předměstí dokončena pro městské školy nová budova. Sídlem muzea se tento dům stal již roku 1913.

Osobnost zakladatele muzejní archeologické sbírky MUDr. Františka Dvořáka, popraveného nacisty v roce 1943, připomíná bronzová plaketa od Vladimíra Jana Hnízda, která je osazena na západním průčelí budovy. Dvořákovo muzeum pravěku slouží k instalaci dlouhodobých výstav s archeologickou tématikou.
 

Archeologické sbírky muzea

Jádrem archeologické podsbírky jsou převážně keramické, kamenné, kostěné či kovové předměty nalezené na území okresu Kolín, s ojedinělým přesahem do okresů Kutná Hora a Nymburk. Z hlediska stáří jde o hmotné prameny pravěkého až středověkého stáří. Předměty s identickým časoprostorovým původem jsou chápány jako tzv. nálezové celky. Příkladem mohou být nálezy z eneolitického hradiště Okrouhlík u Č. Brodu (lokalita Bylany – Okrouhlík), z únětického pohřebiště u Polep, z hradiště střední/mladší doby bronzové v poloze Skalka u Velimi, z bylanského pohřebiště u Hradenína či ze slovanských hradišť Stará Kouřim a Klučov. Nezanedbatelný vědecký význam však mohou mít i jednotlivé nálezy, z nichž některé jsou pro svou výjimečnost důležitými doklady vývoje lidstva v rámci Evropy  – např. zásobní nádoba kultury s lineární keramikou s antropomorfní rytinou z Nové Vsi u Kolína, část ženské plastiky z Nebovid, zlaté poklady (depoty) z Velimi a Býchor, depot keltských železných nástrojů z inundace Labe, svazek bronzových klíčů od Nebovid nebo souprava rybářského náčiní z doby římské od Svojšic.

Historie archeologické sbírky a osobnost MUDr. Františka Dvořáka

Počátky archeologické sbírky je třeba hledat v 2. polovině 19. století, kdy se náhodně vykopané předměty dostávaly do školních kabinetů. Po svém vzniku roku 1895 převzalo muzeum asi 200 archeologických předmětů z místního gymnázia. Do roku 1914 dosáhl jejich počet asi 500 kusů. V průběhu meziválečném období se dle střízlivých odhadů rozrostla sbírka asi o 40 000 předmětů. Stalo se tak mezi léty 1914–1941 zásluhou MUDr. Františka Dvořáka, původní profesí lékaře z Červených Peček, zároveň však zaníceného „amatérského“ archeologa. Kromě většího množství darů rozhojnily archeologickou sbírku předměty z Dvořákových výzkumů. Zveřejňováním výsledků terénní práce v odborném tisku dosáhl F. Dvořák uznání a věhlasu i v evropských archeologických kruzích. Bohužel ho tato skutečnost nezachránila před zatčením (1941) a popravou (1943) za odbojovou činnost v době německé okupace.

V současnosti je péče o archeologickou sbírku orientovaná na její koncepční tvorbu a odborně vedenou dokumentaci. Znamená to i její rozdělení na předměty zásadního významu (tvoří jádro sbírky o cca 60 000 předmětech) a na tzv. doprovodnou či „studijní“ část (dnes představuje asi 350 000 kusů) s evidencí jednodušší.