ÚvodAktualityNajděte svůj poklad: výlet do podzemí nebo na hrad?
Památky

Najděte svůj poklad: výlet do podzemí nebo na hrad?

Chtěli byste najít poklad z dávných časů? Pojďte s námi do míst, kde už někdo něco objevil! Zavedeme vás do podzemí a také na několik hradů, kde tajemství na své objevitele teprve čekají. Pokud se chcete připojit k hledačům pokladů, možná bude stačit jen málo – třeba jen se dobře rozhlížet kolem sebe.
Poklady se dají objevit třeba při sekání trávy, tak jako se to přihodilo před několika lety v obci Horní Polubný v Jizerských horách. A v roce 2021 objevil jeden šťastlivec při docela obyčejné procházce do lesa okolo Vysokého nad Jizerou keramický hrnec se 158 pražskými groši z doby vlády králů Václava II. a Jana Lucemburského! Podle historiků ho tam někdo ukryl kolem roku 1330. Na rozorané pastvině poblíž Vysoké u Jevíčka našel náhodný kolemjdoucí v červenci 2020 zlaté a stříbrné mince uložené sem v 17. století. Nejstarší mincí z pokladu je polský půlgroš Vladislava II. Jagellonského z let 1431–1434, ostatní mince pocházejí z 16. a 17. století. Jedná se o 7 099 mincí včetně dvanácti zlatých dukátů. Za mince by se tehdy dalo pořídit 25 tažných koní, 70 krav nebo 280 ovcí. Pražské groše a další tajemství před časem vydal jeden z domů v Táboře: pod jeho podlahou se skoro pět set let ukrývaly čtyři tisíce stříbrných mincí z jagellonského období. Ještě o pár metrů hlouběji pod historickým centrem Tábora objevíte středověké podzemní chodby; procházet se dají celý rok.
 

Táborské podzemí skrývalo stříbrný poklad

Dva džbánky plné stříbrných mincí a společně s nimi další zajímavé předměty objevili při archeologickém průzkumu domu v historickém centru Tábora. Dokonce se podařilo zjistit i totožnost toho, kdo zřejmě poklad schoval: žil tu rychtář Mikuláš Vlaský ze Sionu. Dům v roce 1525 vyhořel, nejmladší mince v pokladu byla vyražena pouhý rok před požárem. Mikuláš nejenže se pro poklad nevrátil, ale zároveň zmizel z historických pramenů: dá se předpokládat, že neštěstí nepřežil a své tajemství si odnesl s sebou. Dům vydal další poklady, například kachle ze začátku 16. století, nádobí, prstýnek nebo střepy pohárů, zdobené zlatem a emailovými barvami. Byly tu také patrové podzemní sklepy, které vznikaly už od založení města v 15. století. O pět set let později se několik sklepů probouralo a propojilo: tato trasa v různých úpravách slouží dodnes a vypravit se sem můžete třeba hned v rámci prohlídek Táborské podzemí.
 

Pro Mělník je pokladem podzemní studna

Podzemními chodbami vedoucími ve třech patrech nad sebou je protkaný také Mělník, ale zpřístupněná je přibližně jen 150 metrů dlouhá trasa. Také zdejší mělnické podzemí vydalo svůj poklad: za třicetileté války tady tábořili švédští vojáci, a protože přišli o hodně koní a nechtěli, aby se jejich děla dostala do rukou nepřítele, naházeli je do studny. Později byly zbraně vyzdviženy, ale kromě nich (a také starých cihel, střešních tašek nebo rezavého visacího zámku) studna žádné jiné poklady nevydala. Pokladem je tak studna samotná: pochází ze 13. století a s průměrem 4,54 metru je nejširší v Česku. Leží přímo pod hlavním náměstím, přesné místo označuje skleněná deska v kovovém rámu. Až tu budete stát, rozhlédněte se: hloubka studny je 56 metrů, což je jen o devět metrů méně než věž mělnického kostela. Na prohlídku podzemí se můžete vypravit celoročně a denně, zpravidla každou hodinu od desíti do pěti.
 

Zlaté mince na Frýdlantu

poklad frýdlantV roce 2017 se při odbahňování zámeckého rybníka podařilo nalézt kolekci 42 převážně zlatých mincí z 16. a 17. století, které do rybníka ukryla neznámá osoba před asi 370 lety, právě na konci třicetileté války. Podle archeologů jde o majetek značné hodnoty. Takovéto mince se používaly na platby větších částek, nešlo o běžné mince, s nimiž se chodilo na trh. Jedná se o 36 dukátů a dvoudukátů ve zlatě, pět půltolarů a jeden čtvrttolar jsou ze stříbra. Oběživo se běžně používalo ve Frýdlantu a okolí a mohlo se za něj pořídit větší množství dobytka anebo nemovitosti. Poklad se stal součástí expozice na zámku. Nejstarší datovanou mincí z pokladu je uherský dukát Ferdinanda I. z roku 1528 a nejmladší mince pocházejí z roku 1642.
 

Poklad století ve sklepení Pardubického zámku

peníze si do hrobu nevezmešNedaleko Chýště na Pardubicku ukrývala zem přes tisíc let denárový poklad nezměrné ceny – 1669 mincí a mincovních zlomků z konce 10. století. K jejich objevu došlo v roce 2015, kdy na ně náhodný nálezce natrefil na poli. Rozsáhlý poklad byl roku 2020 zapsán mezi kulturní památky jako tzv. Denárový poklad z Chýště. První objevený soubor, který nálezce odevzdal do sbírek Východočeského muzea, zahrnoval 780 kusů denárů. Pro archeology to byla výzva. Lokalitu začali podrobně prozkoumávat detektory kovů. A ze země vyzvedli téměř další tisícovku mincí. Dnes si mince můžete prohlédnout a dozvědět se další podrobnosti o jejich nálezu v expozici Pardubického zámku nazvané "Peníze si do hrobu nevezmeš", která se nachází v hlubokém sklepení. Jádro nové numismatické expozice tvoří trezorová místnost, ve které září početný depot stříbrných denárů z počátků české státnosti. „Poklad století“ se ukrývá za trezorovými dveřmi, které lze otevřít jen pomocí speciálního kódu.
 

Expozice mincovního pokladu v Nedvědici

nedvědiceV Turistickém informačním centru v Nedvědici si můžete prohlédnout expozici nálezu stříbrných mincí z období 15.-17. století. Byly nalezeny roku 2016 nedaleko obce. Jedná se o jednu z mála mincovních expozic v celé ČR a je zajímavou ukázkou stříbrných platidel z mnoha evropských zemí z období 2. poloviny 16. století s přesahem až do období konce třčicetileté války. Džbán plný stříbrných mincí našel před pár lety zdejší lesník. Stálá expozice mincí v Nedvědici čítá 284 zachovalých stříbrných mincí (od 2 do 6 cm v průměru) z různých koutů Evropy.
 

Poklady kláštera ve Starobrněnském opatství

monstranceStálá expozice Muzea starobrněnského opatství nazvaná Poklady kláštera vás zavede do autentických prostor augustiniánského kláštera v Brně s bohatou historií. Mince zde však nehledejte – "poklad" tvoří galerie středověkého, raně novověkého, barokního i novějšího umění. K dispozici jsou expozice Mendelův refektář, Eliška Rejčka a cisterciačky, galerie profánního (světského) umění, galerie sakrálního umění, augustiniáni v Brně a opatské insignie. Velmi vzácným exponátem je zde obraz svatého Augustina od vlámského barokního mistra Petera Paula Rubense, namalovaný přímo pro řád augustiniánů. V kapli cisterciaček, která je zaklenuta gotickou osmidílnou žebrovou klenbou, naleznete klenotnici s velmi vzácnými opatskými insigniemi a klenoty, v dalších prostorách pak například bohatou sbírku liturgického nádobí a rouch.
 

Tipy, kde najít další podzemní poklady

  • Mělníce můžete navštívit ještě zámecké sklepy. Tam se skrývají podobné poklady jako ve sklepech mělnických domů: víno z vyhlášených mělnických vinic.
  • Plánujete výlet na hrad Veveří? Legendy o templářských pokladech sem už přilákaly stovky dobrodruhů, ale dvanáct stříbrných soch apoštolů v životní velikosti ukrytých někde v hradním sklepení dosud nikdo nenašel. Všimněte si ale kaple Matky Boží, stojící kousek od hradu: právě od ní vede k hradu tajná chodba. Vlastně není tak docela tajná, průzkum před několika lety skutečně pár podzemních prostor odhalil. Že by se sochy ukrývaly právě tam?
  • hrad lipniceNa hrad Lipnice, vydejte se za tajemstvím třetího kříže. V hradní bráně jsou vytesány dva a pověst vypráví, že někde na hradě je ukrytý třetí. Pod ním se má kopat a objeví se tajná místnost, v níž je ukrytý poklad pánů z Landštejna. Ovšem pozor, střeží ho kostlivec s diamantovýma očima, kterého budete muset obelstít svou chytrostí.
  • Když padne zmínka o hradu Okoř, kdekdo připomene slavnou bílou paní se šerifem. S poklady ti dva nemají nic společného, zato podzemní chodby existují, a dokonce se najdou pamětníci, kteří se do nich před desítkami let podívali. Vchod by se měl nacházet někde mezi Kněževsí a Tuchoměřicemi, ale v současné době ho nikdo nezná. V 19. století prý jeden z pátračů objevil síň s nápisem „Letha Panie 1456 kopali jsme zde…“ s vyrytým obrázkem střely. Že by si poklad tehdy odnesl s sebou?
Klenotnice Velké Moravy v Modré u Velehradu Kultura

Klenotnice Velké Moravy v Modré u Velehradu

Nedaleko Velehradu v obci Modrá vznikla Klenotnice Velké Moravy.Otevřením klenotnice získala další atraktivní expozici Cyrilometodějská stezka v těsné blízkosti Velehradu. Nová podzemní atraktivita byla otevřena v červnu 2024.

Zámek Pardubice – Východočeské muzeum – perla města perníku Kultura

Zámek Pardubice – Východočeské muzeum – perla města perníku

Zámek Pardubice najdete v samém srdci města za mohutnými obrannými valy. Ty jsou samy o sobě výletním cílem – v jejich bujné zeleni najdete kromě odpočinkových zón nejrůznější zámeckou zvěř – pávy, kozy i veverky. Ujít si nenechte zámeckou hlásku, ze které je za dobrého počasí krásný výhled.

Expozice Klenotnice v Turnově Kultura

Expozice Klenotnice v Turnově

V podzemních prostorách Muzea Českého ráje v Turnově je umístěna expozice Klenotnice, která prezentuje práce v oblasti broušení a zasazování drahokamů, stříbrnictví, rytí kovů, uměleckého kovářství, odlévání kovů a restaurování Střední uměleckoprůmyslové a Vyšší odborné školy v Turnově.

Hrad a zámek Frýdlant – nejstarší expozice ve střední Evropě Památky

Hrad a zámek Frýdlant – nejstarší expozice ve střední Evropě

Frýdlant je jedním z nejnavštěvovanějších historických objektů v České republice. Z původního gotického hradu byl během staletí přestavěn na rozlehlý renesanční zámek s bohatou výzdobou a rozsáhlými sbírkami nesmírné historické a umělecké ceny.

Hrad Potštejn – vydejte se za pověstí o pokladu Památky

Hrad Potštejn – vydejte se za pověstí o pokladu

Městečku Potštejn, které proslulo pověstí o pohádkovém pokladu, vévodí zřícenina kdysi majestátního hradu. Hrad byl v historii dobyt jen jednou – samotným Karlem IV. (ačkoli Karel tenkrát ještě nebyl král).

Klenotnice v Nové Pace Kultura

Klenotnice v Nové Pace

Městské muzeum v Nové Pace, ač založené teprve v roce 1908, může se pochlubit zajímavými a unikátními expozicemi. "Klenotnice drahých kamenů" a "Spiritismus v Podkrkonoší" jsou umístěny v novější budově – „Klenotnici“, otevřené roku 1996.

Závišův kříž – jedna z nejcennějších středověkých zlatnických prací v Česku

Závišův kříž – jedna z nejcennějších středověkých zlatnických prací v Česku

Závišův kříž je unikátní zlatnické dílo, které už zhruba 800 let opatrují cisterciáci v klášteře ve Vyšším Brodě. Hodnota kříže, který byl zhotoven ve 13. století, je podle historiků srovnatelná s českými korunovačními klenoty. Klášteru je podle pověsti daroval Záviš z Falkenštejna, který byl po popravě pohřben v kapitulní síni kláštera.

Kaple svatého Kříže na hradě Karlštejn Památky

Kaple svatého Kříže na hradě Karlštejn

Kaple svatého Kříže patří k místům, které ohromují svou krásou, ale i zvláštní vnitřní silou. Silný dojem vyvolávala i v českém králi a římském císaři Karlu IV., který ji nechal vybudovat jako unikátní pokladnici pro říšské korunovační klenoty.

Městský palác Templ – gotika v Mladé Boleslavi Kultura

Městský palác Templ – gotika v Mladé Boleslavi

Městský palác Templ patří k nejstarším zachovalým stavbám v Mladé Boleslavi a podle pověsti byl postaven pro řád Templářů. V současné době se v něm nachází multimediální muzejní expozice. Na parkánu je vybudováno interaktivní archeologické hřiště pro děti.

Hora Radhošť – tajemná hora s pohanskou minulostí Příroda

Hora Radhošť – tajemná hora s pohanskou minulostí

Pověstmi opředená bájná hora Radhošť (1129 m n. m.) se nachází nedaleko Pusteven v Moravskoslezských Beskydech a tvoří nejzápadnější vrchol Radhošťské hornatiny. Nabízí krásné výhledy na celé Beskydy, Valašsko, Jeseníky – Praděd, Malou a Velkou Fatru.

Svatovítský poklad na Pražském hradě Památky

Svatovítský poklad na Pražském hradě

V nové pokladnici katedrály sv. Víta i v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě se nachází tzv. Svatovítský poklad. Jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Památky

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Církevní muzeum v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné Památky

Církevní muzeum v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné

První církevní muzeum na Vysočině i v Královéhradecké diecézi je umístěno v půdních prostorách a na ochozech nad hlavní lodí chrámu Nanebevzetí Panny Marie, který nabízí prohlídkovou trasu s památnými obrazy, plastikami, vzácnými liturgickými předměty, hudebními nástroji, ale i vybavený byt zvoníka.

Sklepení v Podivíně s habánským pokladem Památky

Sklepení v Podivíně s habánským pokladem

V 16. století se v Podivíně usadili novokřtěnci, neboli habáni. Byli velmi pilní, pracovití, střídmí a spořiví, dobře zpracovávali pole a vinohrady, měli nejlepší dobytek, zakládali dílny soukenické a hrnčířské. A mohli být tudíž i bohatí.

Palladium země české ve Staré Boleslavi Památky

Palladium země české ve Staré Boleslavi

Palladium země české je kovový reliéf, který měl podle legend na Velkou Moravu přivézt biskup Metoděj a při křtu jej věnovat kněžně Ludmile. Za husitských válek byl poničen a znovu přetepán do podoby Panny Marie s dítětem. Ochranou země české byl jmenován v roce 1609 po vydání majestátu Rudolfa II.

Klenotnice na Svaté Hoře Zážitky

Klenotnice na Svaté Hoře

Již český král a římský císař Karel IV. holdoval sběratelské vášni, pokud se týkalo ostatků svatých. Tradice uctívání tzv. ostatků je živá až do současnosti. Poznejte druhy a formy této úcty i s ní související filigránskou práci zlatníků a řezbářů.

Podmokelský poklad – největší zlatý poklad v Evropě

Podmokelský poklad – největší zlatý poklad v Evropě

V červnu 1771 se po prudkých deštích rozvodnil potok protékající obcí Podmokly na Rokycansku. V jeho podemletém břehu pak 12. června objevil místní nádeník Janota dosud největší objevený zlatý poklad v Evropě. Vážil čtyřicet až padesát kilogramů a obsahoval několik tisíc mincí, které by dnes měly hodnotu asi půl miliardy korun.

Expozice Poklady kláštera – Muzeum starobrněnského opatství Kultura

Expozice Poklady kláštera – Muzeum starobrněnského opatství

V prostorách bývalého dormitáře cisterciaček v klášteře na Mendelově náměstí vzniklo Muzeum starobrněnského opatství s expozicí Poklady kláštera. Tvoří jej galerie středověkého, raně novověkého, barokního i novějšího umění.

Táborský poklad – nevýznamnější mincovní nález z doby Jagellonské v České republice

Táborský poklad – nevýznamnější mincovní nález z doby Jagellonské v České republice

Přáli jste si někdy objevit skutečný poklad? Ten táborský si můžete prohlédnout v expozici v Táboře. Mince byly objeveny spolu s dalšími předměty denní potřeby pod podlahou v jednom z domů v historickém centru města.

Zvonice při kostele sv. Bartoloměje v Kolíně Památky

Zvonice při kostele sv. Bartoloměje v Kolíně

Samostatně stojící zvonice z počátku 16. stol. V suterénu je možné navštívit lapidárium, v prvním nadzemním podlaží je vystaven restaurovaný chrámový poklad, z vnějšího ochozu si nenechte ujít vyhlídku na město.

Expozice mincovního pokladu v Nedvědici Památky

Expozice mincovního pokladu v Nedvědici

V expozici je umístěno všech 284 mincí, které byly v roce 2016 nalezeny v blízkosti osady Dolní Čepí nedaleko Nedvědice. Interiér je doplněn ukázkami různých variant nedvědického bílého, modrého, šedého a dokonce i růžového mramoru, prohlédnout si můžete i původní ruční kamenické nářadí.

Denárový poklad z Chýště – poklad století

Denárový poklad z Chýště – poklad století

Ohromily svou kvalitou, ražebním leskem a početností – 1669 mincí a mincovních zlomků, které tisíc let ukrývala zem nedaleko Chýště na Pardubicku, právem dostaly označení poklad století. Soubor stříbrných denárů z doby počátků české státnosti, objevený náhodným nálezcem v roce 2015, se spolu s fragmentem keramické nádoby, byl roku 2020 zapsán mezi kulturní památky.

Další aktuality

Země za ostnatým drátem: muzea a památníky železné opony

Jak vypadala železná opona? Proč vůbec vznikla a jak fungovala? A jak se na hranicích sloužilo vojákům a celníkům? To vše se dozvíte anebo si připomenete při návštěvě některých z míst, která před rokem 1989 patřila k ochraně státních hranic. Jedná se o bývalé celnice i rozsáhlé prostory, kudy se železná opona táhla. Pojďte si s Kudy z nudy prohlédnout památníky či repliky železné opony!
5. listopad 2024 6:24
Památky

Země za ostnatým drátem: podél hranic po stopách železné opony

Téměř půl století rozděloval Evropu na východ a západ ostnatý obojek železné opony. Bylo to unikátní a zároveň strašlivé dílo, pod nímž umírali civilisté i pohraničníci. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, jak se místa kolem hranic změnila a kde si železnou oponu připomenete dnes?
4. listopad 2024 9:28
Památky

Na hrady a zámky po celý rok: nejoblíbenější památky Česka, kde to žije i na podzim a v zimě

Kdekdo ještě pamatuje časy, kdy koncem října hrady a zámky zabouchly dveře a další návštěvníci se dovnitř podívali až na jaře. Všechno už je jinak a řada míst už má otevřeno celý rok, případně nabízí speciální prohlídky anebo zkrácené zimní trasy. Pojďte si s portálem Kudy z nudy užít krásný podzim i romantickou zimu v hradních a zámeckých interiérech.
29. říjen 2024 19:51
Památky

Dušičky – ozvěny pohanské minulosti

Kdy a proč si připomínáme Dušičky? Druhý listopadový den se slaví Památka všech zemřelých, spojená se vzpomínkou na mrtvé. Podle náboženských představ modlitby živých pomohou zemřelým, duším dlícím v Očistci, k očištění od hříchů na cestě do Nebe. Kořeny tohoto svátku tkví pravděpodobně už v keltských rituálech.
29. říjen 2024 6:39
Památky

10 tipů, kam za sochami Tomáše Garrigua Masaryka

Dne 28. října 1918 bylo Československo mezinárodně uznáno za samostatný stát a Tomáš Guarrigue Masaryk byl poté 14. listopadu 1918 zvolen prvním prezidentem. Svou funkci přijal v 68 letech a svůj úřad zastával téměř 20 let. První československý prezident se dodnes těší velké oblibě a není divu, že je podle něj pojmenovaná řada ulic i náměstí a existuje také množství soch s jeho podobiznou. Kam se za nimi vydat vám poradíme v našich tipech.
28. říjen 2024 12:00
Památky

O tom, že má Česká republika záhadologům a milovníkům tajemna co nabídnout, není pochyb

Naši předci, kteří stavěli nová města, mohutné chrámy a pyšné hrady, si byli vědomi magických energií a bytostí žijících v astrálním světě. Snažili se nové objekty navrhnout tak, aby dobré síly využili a špatné odradili, nebo neutralizovali. Tajné chodby, které dříve patřily k běžnému vybavení budov, v pozdějších letech ztratily na důležitosti, dokumentace o nich zmizela a dnes dráždí naší mysl k jejich opětovanému objevování.
28. říjen 2024 1:45
Památky

Panovníci a státníci našich dějin: tipy na výlety k jejich sochám

Řada panovníků a státníků, jako je například Přemysl Otakar II., Karel IV., Marie Terezie, Josef II. nebo T. G. Masaryk má svoji sochu či pomník. Vybavíte si ale, kde konkrétně ta či ona socha stojí? Za připomínkou našich státníků vás pozveme v dnešních tipech.
28. říjen 2024 1:00
Památky

Domeček, vila, zámek, tvrz i Hrádeček: víte, kde bydleli naši prezidenti?

Na rozdíl od Spojených států a jiných zemí, kde má prezident jasně určené sídlo, si naše hlavy státu mohou svůj domov vybrat. Jako první se samozřejmě nabízí Pražský hrad, ale z našich prezidentů tam bydleli jen někteří. Víte, která místa zvolili a kam jezdili na letní byty? A který dům nejčastěji sloužil jako soukromé prezidentské sídlo?
27. říjen 2024 10:34
Památky