Tipy na netradiční jarní a velikonoční procházky za zajíčky, kuřátky a vejci

Vydejte se na Velikonoční stezku za obřími kraslicemi do Hluboké nad Vltavou. Stezka bude přístupná od 18. dubna do 18. května 2025. Stezka za obřími kraslicemi povede i zámeckým parkem.

A máme tu svátky jara, tak si je pojďme náležitě užít. Budeme plést pomlázky, říkat koledy a hlavně hledat barevná vejce, která Vás mohou překvapit svou skrytou odměnou...

Strom tradičně nazdobený velikonočními kraslicemi.

Zeptejte se někoho, kde leží Slepičí hory a v lepším případě bude přemýšlet, ve kterém státě by to mohlo být. V tom horším si bude myslet, že si z něj tropíte blázny. A jen opravdu skalní turisté nebo odborníci na vlastivědu bez zaváhání odpoví.

Slepičí hory je lidový název Soběnovské vrchoviny, kopcovité krajiny s nejstaršími osadami jižních Čech a pozůstatky keltské kultury jihozápadně od Trhových Svinů, která byla roku 1995 vyhlášena za přírodní park.

Účelem ochrany přirozeného lesního porostu s odpovídající bylinnou skladbou. Dominující dřevinou je buk lesní, v příměsi jsou přítomni dub zimní a lípa malolistá. Rezervace se nachází v rokycanském okrese.

Na devítikilometrovém okruhu Naučné stezky Kokotské rybníky najdete 11 zastavení s informačními tabulemi a odpočívkami.

Malá kamenná rozhledna na vrchu Kohout stojí ukrytá v lesích asi 4 km od městečka Benešov nad Ploučnicí. V roce 2010 prošla rozhledna kompletní rekonstrukcí.

V Kokotském lese pod vrchem Kokotsko (501 m) nedaleko Nové Huti na Plzeňsku se nachází Kokotská studánka s poměrně silným pramenem čisté vody. Dodejme, že slovo "kokot" znamenalo ve staročeštině kohout.

Pískový přesyp asi půl km severně od obce Lužnice. Přesyp má dosud poměrně dobře zachovalý charakteristický původní tvar, který je nápadný převýšením 3-4 m nad okolní krajinou. Je domovem vzácných pískomilných květin a zvířat.

V Krkonošském národním parku objevíte Zvířátkovou stezku. 14 krkonošských zvířátek v životní velikosti najdete podél přibližně půl kilometru dlouhého zrekonstruovaného úseku u Moravské boudy.

Nedaleko vesničky Bor u Skutče se nachází velice prapodivný kámen a to takový, který svým tvarem nápadně připomíná vejce. Zvláštností tohoto útvaru je fakt, že stojí na užší „špičaté“ straně.

Na pískovcové skalní věži, která stojí na stráni na levém břehu Prosečského potoka u obce Zderaz směrem na Nové Hrady, stojí pískovcová socha zajíce v nadživotní velikosti. Sochu zde nechal okolo roku 1880 postavit novohradský lesmistr Knölle.

Zaječí skok mezi obcemi Plandry a Rantířov u Jihlavy je vůbec první rezervací na Českomoravské vrchovině (1933). Již v roce 1924 ji na svém území za soukromou rezervaci vyhlásil statkář Leopold Kosovský.