Nevěříte? Na pomyslném výsluní vám na
Kudy z nudy nabídneme téměř
pohádkový zážitek při prohlídce přízemí
Arcibiskupského zámku v Kroměříži.
Saly terreny patří mezi
okouzlující a tajuplná místa zámku. Je to
místo, kde večeřela Marie Terezie, místo, kde si spousta zamilovaných párů říká své ano, prostor plný příběhů a historie. A také
nově objevených ametystů – neváhejte a vydejte se sem na prohlídku!
Přízemí zámku Kroměříž zdobí stovky ametystů
Na
zámku v Kroměříži sloužily saly terreny pro odpočinek, občerstvení, bankety nebo koncerty olomouckých arcibiskupů a jejich hostů. Kromě štukové výzdoby
italského mistra Baldassara Fontany, maleb
Paola Paganiho či alegorických soch z dílny
Fedele Raggiho můžete prozkoumat také dvě
umělé jeskyně, takzvané
grotty. První vypráví příběhy Ovidiových Proměn, druhá připomíná
tradici středověké těžby vzácných nerostů na
Kroměřížsku.
Zatímco
zlato a další vzácné kovy sloužily k
ražení arcibiskupských mincí v
biskupské mincovně, část drahokamů a polodrahokamů putovala na výzdobu
zámku a grott. Na
unikátní výzdobu grott narazila čistě náhodou při vědecké práci
Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v
Olomouci. Jak vypráví v rozhovoru, svítila si na cestu baterkou a v jejím světle se náhle začala některá místa na stěnách třpytit.
„Uviděla jsem jeden, naráz jsem si všimla, že vedle je druhý, který se třpytí, třetí, pátý, třicátý,“ popisuje Zapletalová.
„A v ten moment mi došlo, že kolem mě celá zadní část grotty je úplně plná ametystů a zatočila se mi hlava.“
Prohlídkový okruh zámku Kroměříž: saly terreny, grotty a drahokamy
Hlavy se budou točit při
prohlídce saly terreny i vám. Díky
proskleným podlahám a vyhlídkám totiž uvidíte oslnivou výzdobu na vlastní oči.
Dekorace drahými kameny v obou kroměřížských grottách v tak velkém rozsahu je
ve světě ojedinělá. Nejvíc ametystů bylo použito na výzdobu okolí
sochy boha slunce Apollona. Ten je alegorií
biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu, který se po třicetileté válce zasloužil o vybudování zámku v jeho dnešní podobě. Společně s
lasturami a dalšími minerály jako jsou
opály, baryty, granátovce nebo
sádrovce jsou
ametysty zasazené ve stěnách a klenbách obou umělých jeskyní. V
Důlní grottě jsou zabudované i v podlaze.
Podle geologů pocházejí ametysty objevené v
Kroměříži z
kopce Květnice u
Tišnova na
Brněnsku. V historických pramenech se dají najít zmínky, že
na stavbu byly převáženy v pivních sudech. V Čechách, na Moravě i ve Slezsku jsou
ametysty vzácné, a tak je stavitelé využívali k výzdobě opravdu výjimečných míst. Najdete je například v
interiérech katedrály svatého Víta na
Pražském hradě anebo v
kapli svatého Kříže a
kapli svaté Kateřiny na
Karlštejně.
A ještě jedna zajímavost:
část polodrahokamů kdysi byla ze zámku ukradena, a tak ty zbývající kdysi kdosi nechal
zakrýt maltou. Sice nevíme, jak dlouho ametysty pod nánosem hmoty odpočívaly, podle expertů jim ale tma paradoxně prospěla. U fotocitlivých kamenů ochránila jejich barevnost.
Co je to grotta?
Italské slovo grotta znamená
krypta. Termín se ale používá také pro
umělé jeskyně, které měly napodobovat přírodu. Zejména v době
baroka byly mezi evropskou aristokracií velmi populární. Díky
vodním hříčkám a chladu sloužily k letnímu osvěžení a zábavě, a zpravidla v nápadité umělecké výzdobě ukrývaly
jinotajné poselství.
Grotty bývají
součástí zámků, parků a zahrad, kde vytváří
romantická zákoutí. Jejich stěny často zdobí
umělé krápníky anebo
bohatá štuková výzdoba, která připomíná
skutečné jeskyně,
kameny nebo
vsazené lastury, a dokonce i
pravé krápníky dovezené z
přírody.
Zámky a zahrady, kde objevíte vyzdobené grotty
- Například na zámku Ploskovice. Umělé jeskyně pod zámkem s osvětlenými kašnami a zdobenými stěnami musely stát hotové jmění. Prohlédnout si je můžete na samostatné prohlídkové trase.
- Podívat se můžete i do barokní krápníkové jeskyně na zámku v Lednici na jižní Moravě. Vede do ní jedna z prohlídkových tras, v zámeckém parku pak objevíte skalní bránu a umělé jeskyně Nebe a Peklo. Na ně se ale můžete podívat jen zvenčí.
- Další grotta a stěna s umělými krápníky zdobí zahradu Valdštejnského paláce v Praze. Zkuste mezi krápníky najít ukryté obličeje lidí, zvířat a dalších bytostí!
- Také na zámku v Teplicích mají umělou jeskyni. Podle zámeckého inventáře z roku 1634 v teplické grottě stála velká cínová vana, určená ke koupání v termální vodě. Při restaurování byla odhalena technologie „výroby“ krápníků: směs z drceného kamene, dřevěného uhlí a malty se nanášela na kovové a dřevěné trny nebo fragmenty střešních tašek.
Klácelka, Mordloch a Harfenice: umělé jeskyně na Kokořínsku
Kde najdete další umělé jeskyně a grotty? Velmi populárním výletním cílem jsou do skal vytesaná
umělecká díla Václava Levého na
Kokořínsku. Nejznámější a největší z nich jsou
Čertovy hlavy. U nich sice žádnou jeskyni nenajdete, ale stačí popojít o pár stovek metrů dál a objevíte
jeskyni Klácelku, pro jejíž výzdobu našel Levý inspiraci v českých dějinách, pohádkách a bajkách
F. M. Klácela.
Malou umělou jeskyni skrývá i nedaleká
Harfenice, o něco větší pak je další
jeskyně Mordloch, kde údajně žili loupežníci, vrazi a poustevníci. Hlavní výhoda? Všechna uvedená místa pohodlně obejdete za jediný den,
výlet můžete podniknout i v zimě, a cestou navíc objevíte další zajímavosti – třeba skálu nazvanou
Sedm chlebů, Levého
skalní reliéf Hada anebo
hlavu Sfingy.
Pekelné doly a Pusté kostely: oblíbená filmová místa na Českolipsku
Další zajímavá místa najdete u
České Lípy, a to
Pekelné doly a
Pusté kostely. V obou se natáčela řada čertovských pohádek, například
S čerty nejsou žerty. V Pekelných dolech má sídlo motorkářský klub a na motorce dokonce můžete vjet dovnitř, Pusté kostely jsou volně přístupné a hodně hluboké, proto si nezapomeňte vzít baterky. Také další umělou jeskyni znáte z filmové pohádky:
grotta v Havlíčkových sadech na Vinohradech v
Praze se ve filmu
režiséra Juraje Herze Panna a netvor proměnila v temný strašidelný labyrint.
Jeskyně Blanických rytířů a další grotty
Některé umělé jeskyně jsou přístupné jen v hlavní sezoně, například
Jeskyně Blanických rytířů v
Rudce u
Kunštátu. Celý rok ale můžete prozkoumávat třeba působivé podzemí ve
zřícenině Egyptského pavilonu v
zámeckém parku u
zámku Veltrusy, obrovskou uměle vytvořenou
jeskyni Klemperka anebo grottu v
zámeckém parku v
Loučné nad Desnou.
Nechte se inspirovat našimi tipy a vydejte se s námi obdivovat umělé jeskyně ve stínu i na výsluní!
Objevte kouzlo umělých jeskyní a grott zdobených drahokamy a historickými artefakty, které jsou součástí českých zámků a zahrad.
Grotta je italské slovo, které znamená krypta. V turistickém kontextu to termín pro umělé jeskyně navržené tak, aby napodobovaly přírodní prostředí.
Umělé jeskyně mohou nabídnout výzdobu drahokamy, historické předměty, umělecké stěny a různé tematické přehlídky, jako jsou sochy a štukové práce.
Některé umělé jeskyně můžete najít v zámeckých zahradách, ve skalách a lesích, nebo v zámečních parkách napříč Českou republikou.
Saly terreny jsou historicky významné, neboť zde večeřela Marie Terezie a je to místo plné příběhů, kde si mnoho zamilovaných říká své ano.
V grottách na zámku v Kroměříži je k vidění ojedinělá výzdoba drahokamy a sochařskými díly, včetně alegorických soch a štukové výzdoby.
Výzdoba byla objevena náhodou Jana Zapletalovou, když svítila baterkou a světlo odrazilo třpytící se kameny na stěnách.
V době baroka sloužily umělé jeskyně evropské aristokracii ke zchlazení během letních měsíců a často ukrývaly nápadité umělecké výzdoby s tajnými poselstvími.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.