Hobitín v horách nebo u Vltavy

Začneme přímo tam, kde začínají i Tolkienovy romány: v
Hobitíně, domově hobitů. Nemusíte jezdit až na Nový Zéland, kde filmaři před časem postavili věrnou maketu Tolkienova Hobitína. V
Orlických horách kousek od
Deštného vybudoval
pan Svatoslav Hofman, obdivovatel knih a fantastických příběhů J. R. R. Tolkiena,
Český Hobitín. Některé domečky s typickými kulatými okny a dveřmi můžete obdivovat zvenčí, do jiných se dá v hlavní sezoně nahlédnout i dovnitř. Pokud to do
Orlických hor máte kapku z ruky,
podobnou podívanou nabízí kolonie vinných sklepů v jihomoravské Vrbici. Anebo se projděte po náplavkách
Rašínova a
Hořejšího nábřeží v
Praze:
zrekonstruované „kobky“, kulaté prostory v nábřežních zdech, které dřív sloužily jako skladiště, si s hobitími norami v ničem nezadají.
Labský kaňon a pozvánka na pohádkovou plavbu

Vůbec
nejmohutnější pískovcový kaňon v Evropě sevřený až
300 metrů vysokými skalními stěnami se táhne od
Děčína do
Hřenska.
Řeka Labe protéká
pohádkovou krajinou pískovcových skal, v níž se snadno přenesete na stránky Tolkienova Pána prstenů a do bájné Středozemě, a to včetně
romantických skalních mostů, divokých soutěsek, starodávných schodišť mezi skalami, žebříků a balvanů. Impozantní skalní hradby si můžete prohlížet mnoha způsoby: ze značených turistických stezek po obou stranách údolí, z oken vlaků, které projíždějí po mezinárodní železniční trati, při jízdě na kole po
Labské cyklostezce, z
lodí, a dokonce i z
via ferraty na Pastýřské stěně v Děčíně.
Podzemní říše Moria

Chtěli byste se podívat do
starého trpasličího města Moria pod Mlžnými horami? Magická spleť podzemních chodeb, propastí, štol, dolů, jezer a obrovských sálů se objevuje jak v knížce
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, tak v románu
Pán prstenů, v
Silmarillionu a dalších dílech. Ve filmové trilogii Pán prstenů byl její vzhled inspirován především ilustracemi, jež vytvořil
Alan Lee. Právě takovou podívanou ve skutečnosti nabízí
prohlídka fascinujících starých vodojemů – třeba
lapidária ve starých hradních vodojemech na
brněnském Špilberku,
historických vodojemů na Žlutém kopci v
Brně anebo
podzemních prostor Staré čistírny odpadních vod v Praze-Bubenči.
Můstek nad propastí v Khazad-dûm

Do
Morie, původně zvané
Trpasluj a v trpasličí řeči
Khazad-dûm, se ovšem podíváte i jinde: v
Moravském krasu, v
Sloupsko–šošůvských jeskyních. Klenotem podzemí je
Nagelova propast, kterou ze spodních pater objevil již roku 1748 matematik J. A. Nagel. Přibližně 90 metrů hlubokou propast překlenují
dva můstky: vypadají křehce, ale jsou absolutně bezpečné a alespoň na chvilku vás zavedou do fantasy podzemí. Jeskyně jsou
zpřístupněné i v zimě a navíc nabízejí
zážitkovou trasu, pojmenovanou právě po Nagelovi.
Gandalf nebo Krakonoš?

Dobrý duch
Krkonoš zvaný
Krakonoš byl zřejmě jedním z inspiračních zdrojů pro
postavu čaroděje Gandalfa. Oba jsou zobrazováni jako starci s dlouhým vousem, velkým kloboukem a pláštěm, a z Nového Zélandu si tak turisté odvážejí upomínkové předměty s podobnými obrázky jako lidé z
výletů do Krkonoš. Navíc na pohlednici s obrázkem Krakonoše od
německého malíře Josefa Madlenera si prý britský spisovatel poznamenal
„The origin of Gandalf“, tedy původ Gandalfa.
Keltský telegraf

Okouzlily vás
postupně zapalované obří ohně na vrcholcích horských pásem Středozemě, které vzplály v posledním dílu filmové trilogie Pána prstenů? Právě tak funguje
Keltský telegraf, světelné signály, které se vždy první jarní sobotu v roce vysílají z jednoho stanoviště na druhé po dohodnutých trasách napříč krajinou. Se vzpomínkou na dávné obyvatele střední Evropy, kteří si ohni předávali zprávy o hrozícím nebezpečí, novodobí Keltové ohňovými signály symbolicky vítají jaro a propojují Česko a Slovensko.
Letopisy Narnie a Pravčická brána
John Ronald Reuel Tolkien (3. ledna 1892 Bloemfontein – 2. září 1973 Bournemouth) byl anglický spisovatel, filolog a univerzitní profesor. Díky jeho nejznámějším dílům
Hobit, Pán Prstenů a dalším je považován za
otce moderní fantasy literatury. V letech 1925–1945 působil jako profesor staré angličtiny, v letech 1945–1959 pak jako profesor anglického jazyka a literatury na
Univerzitě v Oxfordu. A protože k jeho nejbližším přátelům patřil
irský spisovatel Clive Staples Lewis, autor série knih
Letopisy Narnie a podobně jako Tolkien člen
literárního diskusního klubu Inklings, jako bonus přidáváme ještě dva tipy ze
severozápadních Čech.
Skalní město v Tisé si kvůli bohaté sněhové pokrývce (v jiných scénách je sníh umělý) a fantaskním pískovcovým stěnám vybral
režisér Andrew Adamson, aby tu natočil
film Letopisy Narnie – Lev, čarodějnice a skříň. Ve filmu se jako skalní most objevila i proslulá
Pravčická brána z nedalekého
Českého Švýcarska.
Byl anglický spisovatel, filolog a univerzitní profesor, považovaný za otce moderní fantasy literatury. Jeho nejznámějšími díly jsou Hobit a Pán prstenů.
Český Hobitín je místo v Orlických horách, které založil obdivovatel Tolkienových děl pan Svatoslav Hofman. Jedná se o malou hobití vesničku s domečky s kulatými okny a dveřmi, inspirací byl Tolkienův Hobitín.
Labský kaňon je nejmohutnější pískovcový kaňon v Evropě, který se táhne od Děčína do Hřenska. Úžasná přírodní scenérie s romantickými skalními mosty, soutěskami a historickými schodišti připomíná lokace z Tolkienovy Středozemě.
Oba charaktery jsou zobrazeny jako starci s dlouhým vousem, velkým kloboukem a pláštěm. Gandalf z Tolkienových děl mohl být inspirovaný českou legendární postavou Krakonoše.
Moravský kras a zejména jeho Sloupsko-šošůvské jeskyně s Nagelovou propastí nabízejí fascinující podzemí, které může připomínat trpasličí město Moria z Tolkienových děl.
Keltský telegraf je světelný signál spuštěný vždy první jarní sobotu, který symbolicky vítá jaro a spojuje Česko a Slovensko. Využívá se k tomu zapalování ohně na vrcholcích horských pásem.
Tyto vodojemy jsou unikátní podzemní stavby z konce 19. a začátku 20. století, které mají v Evropě málokteré obdoby a jsou přístupné pro veřejnost.
Tolkienovy díla inspirovala mnohé filmové adaptace, a některé lokace v Česku, které připomínají Středozem, byly využity nebo by mohly být využity pro filmování scén z těchto adaptací.
Pravčická brána, největší skalní brána Evropy, se nachází v Českém Švýcarsku a byla využita ve filmové adaptaci Letopisy Narnie, což je série knih, které jsou často srovnávány s Tolkienovými díly.
Mezi nejpohádkovější místa se řadí zámky Červená Lhota, Hluboká, Lednice, hrady Švihov, Bouzov, Pernštejn a skalní města jako je Adršpach, která jsou oblíbena nejen turisty, ale i filmaři.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.