Hlasování letos provází několik změn. Především se jedná o
kratší dobu hlasování, aby byla soutěž dynamičtější a intenzivnější. Další novinkou je, že
počty hlasů budou po celou dobu soutěže
skryté, 8. února a 15. února ovšem pořadatelé odhalí průběžné pořadí. Celá soutěž je nově celá v angličtině, aby měly všechny soutěžní stromy stejné podmínky. Oblíbenou evropskou soutěž organizuje česká Nadace Partnerství, která vyhlásí výsledky 20. března 2024 během slavnostního večera v Evropském parlamentu v Bruselu.
Do 22. února můžete
hlasovat na webu
treeoftheyear.org.
Česká vítězka –
památná a chráněná hrušeň v Mrákotíně není příliš velká, kolem kmenu měří asi dva metry a na výšku osm, je ale
nesmírně odolná a statečná. Přežila kolektivizaci, scelování polí, stavbu meliorací i neodborné zásahy. V jejím neobvyklém tvaru se odráží silný vítr, který na
Vysočině vane nejčastěji ze západu a také její
osamělá poloha uprostřed pole. Místní nejdříve vůbec nečekali, že by se probojovala do finále. O titul
Strom roku 2023 pak hrušeň usilovala jako jediný zástupce
ovocných stromů. Hlasující svým specifickým tvarem zaujala natolik, že ji poslali až do superfinálového kola, kde nakonec
hrušeň zvítězila. Na počest vítězství hrušky se přímo u ní uskutečnila menší oslava za přítomnosti řady lidí. Opékaly se párky, zahrál i harmonikář a samozřejmě nemohla chybět kvalitní hruškovice... Na jaře roku 2024 ji zároveň čeká
arboristické ošetření, které si jistě zaslouží – než ji anketa proslavila, nedostávalo se jí žádné péče.
Silná evropská konkurence: kamélie, morušovník i kaštany
Jste zvědaví, jací soupeři letos naši
hrušku v evropském kole čekají? Konkurence je velmi silná, soutěží rovnou 15 stromů z 15 zemí. A opravdu
je z čeho vybírat – například
Slovensko nominovalo přes 500 let starý dub rodiny Pálffyů,
Portugalsko představuje 300 let starou
kamélii v zahradě vily z 10. století,
Belgie vysílá do soutěže
cedr z vysoké školy Sainte-Marie a za
Nizozemí bojuje 600 let stará
Lípa Marie.
Mezi opravdové
rarity pak náleží asi 400letá
moruše bílá z Chorvatska, která roste v národním parku Krka a přezdívá se jí
Zelená Paní.
Tisíciletý olivovník ze Sardinie nominovala
Itálie, majestátný strom je chloubou ostrova. Ve hře jsou ale i dva kaštany –
jedlý kaštan, který přestál velké bouře i dvě světové války posílá do soutěže
Velká Británie a
jírovec, pod kterým se scházeli pronásledovaní vlastenci soutěží pod vlajkou
Litvy.
Hojná je i účast tradičních velikánů evropské přírody –
dubů a
buků. Národním skvostem
Francie je
Plačící buk z Bayeux s neobvykle došířky rozvětvenou korunou. Láska lidí k tomuto stromu se projevuje nejen velkou péčí, ale i tím, že strom dostává početné emaily...
Lotyšsko posílá do soutěže
solitérní dub úctyhodného stáří, které nůže dosahovat až 800 let. Naproti tomu
Ukrajina si je jistá, že
nejstarší dub Lvovské oblasti je stár více než 1000 let. Další vzrostlé duby má v anketě Španělsko a Estonsko,
buk lesní láskyplně nazývaný
Srdce zahrady má v soutěži
Polsko.