Nejstarší rozhledny – novogotický Templ a Josefova věž
Znáte
Templ v zámeckém parku Krásný Dvůr? Jedinečná památka je nejstarší novogotickou stavbou u nás, ale také
vůbec nejstarší rozhlednou v České republice.
Stavba z roku 1793 zdobí rozsáhlý
anglický park u státního
zámku Krásný Dvůr na Podbořansku. Dlouhé roky chátrala, ale mezi lety 2014 – 2017 jí přivedla zpět k životu rozsáhlá rekonstrukce. Unikátní, dvacet metrů vysoká stavba vznikla podle návrhu Jana Rudolfa Černína.
Templ sloužil
od počátku jako vyhlídka a později také jako připomínka úspěšného generála Karla Schwarzenberga, vítěze nad Napoleonem u Lipska v roce 1813. Jeho pískovcová socha od sochaře Emanuela Maxe z roku 1847 se nachází v interiéru stavby, stejně jako
kopie vitrážových oken a replika původní vyhlídkové lávky.
Josefova věž, nejstarší kamenná rozhledna v Česku, byla vybudována na severozápadním úbočí hory
Kleť, nejvyšším vrcholu
Blanského lesa, za vlády knížete Josefa II. ze Schwarzenbergu v letech
1822 – 1825. Za chladného a jasného počasí odtud lze dohlédnout až na
alpské vrcholky. Jinak můžete z výšky obdivovat Českobudějovickou a Třeboňskou pánev,
Novohradské hory a značnou část
Šumavy mezi
Českým Krumlovem a
Prachaticemi. V letech 1824 – 1825 se rozhledna stala
trigonometrickým bodem pro kartografické práce, a tak ji hojně navštěvovali i tvůrci map. Sto let po založení rozhledny, v roce 1925, byla na Kleti vystavěna
horská chata pro potřeby turistů, jejíž patronkou byla kněžna Terezie ze Schwarzenberku.
Nejvyšší rozhledny – Televizní věž Žižkov a věž elektrárny Ledvice
Nejvyšší rozhlednu Česka měla dlouho v
Praha. Jednalo se o
přízračný žižkovský televizní vysílač tyčící se nad městem. Věž vysoká
216 metrů byla postavena v letech 1985 až 1992 podle plánů architektů Václav Aulického a Jiřího Kozáka. Za dobrých podmínek se lze z vyhlídkové plošiny ve výšce
93 metrů rozhlédnout
až 100 km daleko.
Přesto
první místo žebříčku nejvyšších rozhleden v České republice patří už pár let jinému místu: prosklené vyhlídce s přístupným ochozem na
jedné z věží Elektrárny Ledvice ve výšce
144 metrů; najdete ji mezi
Bílinou a
Teplicemi. Celá věž měří 145 metrů a jedná se o
nejvyšší průmyslovou stavbu u nás (exkurzi na rozhlednu lze absolvovat pouze po předchozím objednání).
Nejvýše položená rozhledna – Praděd v Jeseníkách
Pokud by vás zajímalo, kde se nachází
nejvýše položená rozhledna u nás, prozradíme, že byste se za ní museli vypravit na
Praděd do Hrubého Jeseníku, kde stojí další slavný
televizní vysílač. Původní kamennou rozhlednu z roku 1912 postavenou v duchu gotického hradu byste zde hledali marně, ta se zřítila po druhé světové válce.
V roce
1968 byla zahájena výstavba
162 metrů vysokého vysílače, z něhož lze shlížet do kraje i v dnešních dnech. Na
Pradědu je nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1°C. Na severním úbočí vrcholu najdeme rozsáhlý mrazový srub Tabulové skály s unikátní květenou.
Nejromantičtější rozhledna – Štěpánka v Jizerkách
V této kategorii již není vítěz tak jednoznačný, ale horkou kandidátkou je
rozhledna Štěpánka v
Jizerských horách, kterou najdete na
vrchu Hvězda. V novogotickém slohu ji nechal roku
1847 postavit kníže Camill Rohan. Podle pověsti nechal však její stavbu zastavit, protože mu stará cikánka předpověděla, že zemře, jakmile bude věž dokončena.
A skutečně – do měsíce po jejím dokončení v roce 1892 starý kníže zemřel. Štěpánka je navíc
nejzobrazovanější rozhledna českých pohlednic!
Architekty nejoceňovanější rozhledna – liberecký Ještěd
Skutečný architektonický skvost najdete v
Liberci. Tamní netradiční televizní vysílač, který jakoby "zastřešoval" horu
Ještěd, byl postaven v letech
1966 – 1973 podle projektu architekta Karla Hubáčka, který za ni obdržel
Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů.
Hora Ještěd se pne do výšky
1012 metrů nad mořem. Před stavbou vysílače zdobil vrchol velký kříž. Od roku
1876 tam stála první
vyhlídková věž, jenž byla roku 1889 nahrazena rozhlednou. Horský hotel vyrostl na hoře v červnu
1906, avšak v roce
1963 jej
zničil hotel požár a o tři roky později začala výstavba současné budovy ve tvaru hyperboloidu.
Nejníže položená – Romanka na Nymbursku
Na západním okraji obce Hrubý Jeseník na Nymbursku najdete
nejníže položenou rozhlednu České republiky s romantickým jménem
Romanka. Na uměle navršeném návršíčku jen pár kroků za obcí stojí ocelový sloup, v dolní trojhranné části obložený gabiony a dřevem. Pata rozhledny je umístěna na výškové kótě
205 m n. m.
Nejvyšší vyhlídkový
ochoz ve výšce 26 metrů a poskytuje
kruhový výhled do široké rovinaté krajiny. Za dobré viditelnosti jsou vidět i na
Krkonoše,
Ještěd nebo
Kozákov. Zajímavostí je, že právě dnes (28. března) slaví Romanka již 17. narozeniny.
Nejnižší rozhledna – Cimrmanova "rozhledna" u Nouzova
U obce Nouzov se nachází
nejnižší rozhledna u nás. Jak je známo, Jára Cimrman neměl rád výšky a proto tato rozhledna skutečně není vysoká. Její
výška se uvádí jako
záporná -0,15m. To znamená, že rozhledna nevystupuje nad terén, naopak je v jakémsi dolíku.
Kromě kouzelného výhledu zde milovníci recese mohou vyzkoušet
prototyp Cimrmanova dalekohledu nebo šlapací telefón.
Nejoriginálnější pražská rozhledna – Doubravka na Černém Mostě
Rozhledna Doubravka v přírodním parku Čihadla v Praze 14 byla zpřístupněna v půlce června 2018. Autorem
23metrové rozhledny je Prof. Ing. arch.
Martin Rajniš a jeho tým z Huti architektury. Stavbu tvoří tři nohy z akátového dřeva. K jejímu vrcholu s podestou ve výšce 20 metrů vede
98 schodů po vnitřním točitém schodišti.
Na stavbu rozhledny bylo použito celkem 5162 kg oceli, 3000 svorníků, 6000 matic a zhruba 1000 kmínků trvanlivého a snadno obnovitelného
akátového dřeva, které vyrostlo na Moravě v okolí Bzence.
Nejnovější kamenná rozhledna – Dalimil na Větrově
Až do roku
2021 byla první kamennou rozhlednou postavenou po roce 1945
Brdo v
Chřibech na jižní Moravě. Vloni ji však předběhla
Dalimilova rozhledna pod
Rychlebskými horami. Jde o
přesnou kopii rozhledny, která kdysi stávala na
Králickém Sněžníku. A stejně jako v roce 1899 i nyní o více než 120 let později byl jako hlavní stavební materiál použit kámen. Rozhledna vyrostla
na vrchu Větrov mezi lety
2019 – 2021. Stavbu nechal postavit
pan Dalimil Mika, po němž se také rozhledna jmenuje. Bývalou vyhlídkovou věž na
Sněžníku sice nepamatuje, rodiče mu o ní však často vyprávěli a ukazovali fotografie. Stavbu si proto pan Dalimil zamiloval a rozhodl se, že postaví její
repliku. Stavbu navrhnul Ateliér A Jiřího Tomečka.
Nejnezdolnější rozhledna – Bára na Čertově skalce
T
oto označení si zaslouží dřevěná
rozhledna Bára na Čertově skalce
, na vrchní části zrušeného lomu Podhůra jižně od Chrudimi. Když ji totiž v roce 2008 slavnostně otevřeli, netrvalo to déle než pár dní a zničila ji vichřice. Místní si ale právo na rozhlednu nedali vzít a postavili novou patnáctimetrovou stavbu s minimem spojovacích prvků, která má
vydržet i vítr do 200 km/h. Můžete ji sami zkontrolovat.
Autorem stavby je Martin Rajniš, který je i autorem nové
poštovny na Sněžce. Vyhlídková plošina je umístěna asi
15 metrů nad zemí, dalších deset metrů měří kovový stožár s vlajkou.
Nejzapovězenější rozhledna – Bismarckova na Zelené hoře
Bismarckova rozhledna u
Chebu spadala do zakázaného pohraničního pásma a tak se na ni turisté pěknou řádku let nedostali. Patří k jedné ze tří věží, které u nás byly postaveny na počest
německého říšského kancléře Otta von Bismarcka. Zajímavé je, že podobných staveb bylo po celém světě postaveno asi 270. Ta zdejší byla otevřena v roce
1907 a její plošina je ve výšce
14 m.
Mohutnou kamennou rozhlednu najdete
637 m n. m. na Zelené hoře asi 4 km západně od
Chebu. Po II. světové válce byl přístup na rozhlednu zakázán, protože se nacházela v pohraničním pásmu. Díky tomu
upadla do naprostého zapomnění. Opravená rozhledna byla za velkého zájmu české i německé turistické veřejnosti opět otevřena 12. června 2005.
Nejspirálovitější rozhledna – Stezka nad vinohrady v Kobylí
V
Kobylí na Břeclavsku objevíte krásnou rozhlednu z roku 2018, pojmenovanou
Stezka nad vinohrady. Unikátní je především svým tvarem a tím, že je zcela bezbariérová. Rozhledna
vysoká 7,5 metru stojí na nejvyšším bodě v obci, a to
Kobylím vrchu, kterému místní říkají Homole, ve výšce 334 metrů nad mořem.
Rozhledna připomíná otevřený tunel nebo
stoupající zatočený most. Vidět z ní bude na
Pálavu a při dobrém počasí i na
rakouské Alpy.
Nejoriginálnější rozhledna – Růženka na Pastevním vrchu
Nejfuturističtější rozhledna – Salaš u Uherského Hradiště
Na začátku zrodu
rozhledny v Salaši stála vyzvaná
architektonická soutěž soukromého investora z Přerova, který se rozhodl zhmotnit svou vizi. Rozhodl se postavit na svém pozemku na kopci nad obcí Salaš rozhlednu
ve tvaru dvou do sebe zakleslých sedmiček.
Futuristicky pojatá
jedenadvacetimetrová ocelová rozhledna postavená v roce
2015 je obložená modřínovými lamelami. Nabízí nádherné výhledy z otevřených ochozů ve výšce 15 a 20 metrů na kostelní věže
Velehradu,
Bílé Karpaty a vrcholky
Chřibů.
Nejoblíbenější rozhledna - podle ankety Rozhledna roku 2022
Anketa
Rozhledna roku se každoročně zaměřuje na
nové přírůstky předcházejícího roku. O svých favoritech rozhoduje sama hlasující veřejnost. Letos v březnu (
2022) byly zveřejněny výsledky veřejného hlasování, které na první místo ankety řadí již zmiňovanou
Dalimilovu rozhlednu.
Další oceněnou stavbou, která vybojovala
druhou příčku, je
rozhledna Halaška na vrchu Kopřivná nedaleko
Budišova nad Budišovkou. Třicetimetrová vyhlídková věž je součástí nové česko-polské sítě rozhleden. Byla pojmenována na počest budišovského rodáka, fyzika, matematika a astronoma Františka Ignáce Kassiána Halašky. Z rozhledny se zadíváte do dáli a uvidíte
Beskydy, Červenou horu u Libavé,
Praděd. Rozhlednu najdete na kopci Kopřivná. Díky vyhlídce tudy vede speciální trasa u státní hranice.