Kniha evangelického faráře
Jana Karafiáta (1846–1929) má na kontě
více než sto českých vydání, často s ilustracemi renomovaných výtvarníků.
Broučky ilustrovali
Vojtěch Preissig, Josef Wenig, Ondřej Sekora, Marie Kvěchová a samozřejmě nejznámější z nich,
Jiří Trnka. Řada z vás si také pamatuje Trnkovy Broučky z
animovaného loutkového seriálu z Večerníčku. Existuje také slavné
dioráma s 57 loutkami, které Trnka vytvořil v roce 1939 pro
Světovou výstavu v New Yorku. Přibližně dva a půl metru dlouhá svatební scéna byla několik desítek let vystavená v
Jimramově na
Vysočině, v roce 2020 se ale přestěhovala do
Plzně, kde se Jiří Trnka narodil.
Západočeské muzeum cenný kousek restaurovalo ve svých konzervačních dílnách, ve spolupráci s rodinou Trnkových dioráma doplnily další vzácné loutky z Trnkova raného období, a nyní můžete výsledek vidět v
plzeňském Muzeu loutek.
Jan Karafiát se v
Jimramově narodil a s Broučky toho měl společného víc, než byste čekali: jeho tatínek František Karafiát se oženil s vdovou se čtyřmi dětmi a společně pak měli dalších šest, takže potomků měli doma přesně tolik, kolik bylo malých broučků. Slavnou knížku v Jimramově připomíná
Síň rodáků, pamětní deska na
Karafiátově rodném domě,
venkovní hra S Broučkem a Beruškou Jimramovem i
dřevěná socha Broučka s lucerničkou. Navíc kousek odtud v lesích nad Roženeckými Pasekami můžete navštívit
pomník Broučků. Originální pietní místo a současně památník největšího hromadného úmrtí hlavních postav v dějinách české literatury by měl navštívit každý, kdo Broučky někdy četl a dojal ho smutný konec.
Možná tu nenajdete
„…dvanáct chudobiček, devět bělounkých jako mléko a tři s krajíčkem jako krev červeným“, zato vám udělá radost krásný výhled do okolí i
jalovec, klíčové místo děje, pod nímž měli Broučcci svou chaloupku. Odehrává se ale děj Broučků skutečně v okolí Jimramova? Možná ano, protože právě ve
Žďárských vrších se dodnes dochovaly zbytky dříve velmi rozšířených pastvin s jalovci, a možná ne: sám Karafiát totiž kdysi ve svých
Pamětech spisovatele Broučků poznamenal, že prvotní inspirací k napsání Broučků mu byla mez ležící nedaleko
obce Hořátev na
Nymbursku, kde pozoroval
„ten veselý rej a shon všelijakých broučků, a nosil odtud s sebou zárodek toho spisku po několik roků.“ Jenže objevit kdekoli ve středním
Polabí mez s jalovcem snadné rozhodně není, ten ve zdejší krajině jednoduše neroste.
Jan Karafiát záhy z
Vysočiny odešel na piaristické gymnázium v
Litomyšli a dál studoval na evangelickém gymnáziu ve vestfálském
Güterslohu. Na další studia zamířil do
Berlína, Bonnu a do
Vídně. Po krátkém působení v
Roudnici nad Labem a
Čáslavi se roku 1875 se stal farářem v
tolerančním kostele ve
Velké Lhotě na
Valašsku, kde strávil dvacet let.
Broučky poprvé vydal v roce 1876, ale knížku teprve po sedmnácti letech v
knihovně Jana Herbena objevil novinář
Gustav Jaroš a napsal o ní nadšenou recenzi do
časopisu Čas. Začíná slovy
„Zeptejte se deseti našich učitelů a pedagogů za sebou, znají-li Broučky, a desetkrát za sebou uzříte udivené a rozpačité pohledy a konečně uslyšíte odpověď: „Neznám!“ Zakrátko už ale bylo všechno jinak a
Karafiátovi Broučci dodnes patří k nejvydávanějším českým knížkám pro děti a mládež.
Prozkoumejte unikátní místa spojená s knihou Broučci Jana Karafiáta, od Jimramova na Vysočině po muzeum v Plzni, a objevte fascinující kulturní dědictví.
Knihu Broučci napsal Jan Karafiát, evangelický farář.
Kniha Broučci má na kontě více než sto českých vydání.
Broučky ilustrovali Vojtěch Preissig, Josef Wenig, Ondřej Sekora, Marie Kvěchová a Jiří Trnka.
Dioráma se nyní nachází v plzeňském Muzeu loutek.
Lze navštívit Jimramov na Vysočině, kde se nachází pamětní deska a venkovní hra S Broučkem a Beruškou Jimramovem.
Pomník Broučků je originální pietní místo připomínající hromadné úmrtí hlavních postav z české literatury.
Jan Karafiát se narodil v Jimramově na Vysočině.
Studoval na piaristickém gymnáziu v Litomyšli, evangelickém gymnáziu ve vestfálském Güterslohu a následně v Berlíně, Bonnu a Vídni.
Jan Karafiát působil jako farář ve Velké Lhotě dvacet let, od roku 1875 do 1895.
Více informací je k dispozici v Síni rodáků v Jimramově, která byla rekonstruována a slouží jako pamětní síň a muzeum.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.