Když
Jiří Trnka studoval na
plzeňském gymnáziu, jeho profesor kreslení
Josef Skupa (1892–1957) ho přizval ke spolupráci s
loutkovým divadlem Feriálních osad. Již v sedmnácti letech se Trnka úspěšně účastnil různých mezinárodních loutkových výstav, Skupa jej také přivedl ke studiu na
Uměleckoprůmyslové škole v Praze (1929–1935). Jejich spolupráce trvala řadu let, pro Skupovo divadlo Trnka vytvořil řadu loutek. Kreslil pro řadu novin a časopisů, díky originálnímu stylu se záhy proslavil zejména jako ilustrátor dětských knížek (Míša Kulička, Broučci, Pohádky tisíce a jedné noci, Pohádky Hanse Christiana Andersena, Pohádky bratří Grimmů, Staré pověsti české, Fimfárum Jana Wericha a další). Originálním autorským dílem je
kniha Zahrada (1962), kterou napsal i nakreslil a dočkala se rovněž filmového zpracování.
Trnka také spolupracoval s
Národním divadlem v Praze jako výtvarník scén a kostýmů. V roce 1945 byl jedním ze spoluzakladatelů
studia kresleného filmu Bratři v triku, kde vznikla spousta úspěšných animovaných filmů, například protiválečný
Pérák a SS nebo pohádka
Zasadil dědek řepu; Trnka byl téměř u všech svých filmů režisérem, scénáristou a výtvarníkem. Protože ale chtěl pracovat především s loutkami, založil roku 1947
studio loutkového filmu. Tam vznikla řada úspěšných snímků, které získaly řadu cen na mezinárodních filmových festivalech a proslavily československý animovaný film po celém světě.
Trnka byl velmi pracovitý a jako jeden z mála ilustrátorů dokázal kreslit pravou i levou rukou, ba dokonce oběma současně. Byl dvakrát ženatý; jeho první ženou byla
Helena Chvojková, autorka
knížky Zuzanka objevuje svět, kterou Trnka ilustroval. Zajímavá byla i jeho bydliště: v letech 1938–1958 žil v
Košířích v
usedlosti Turbová, poté se přestěhoval do
Humlova domu na
Kampu, kousek od
domu svého přítele Jana Wericha, kde bydlel až do své smrti.
Jeden ze zakladatelů našeho loutkářství a loutkového filmu, přezdívaný
Walt Disney Východu, zemřel v pouhých padesáti sedmi letech. Jeho hrob najdete na
Ústředním hřbitově v Plzni. Originální
pomník v Borském parku připomíná
poslední Trnkův film Ruka, tvrdou alegorii totalitní moci.
Desetkrát o Jiřím Trnkovi
- Trnkovy nejznámější loutkové filmy jsou Špalíček (1947), Císařův slavík (1948), Bajaja (1950), Staré pověsti české (1952), Osudy dobrého vojáka Švejka (1954) a Sen noci svatojánské (1959)
- Ve filmu Osudy dobrého vojáka Švejka nadaboval Švejka Trnkův přítel Jan Werich, Trnka na oplátku ilustroval Werichovu knihu pohádek Fimfárum.
- Trnka vytvořil kostýmy pro filmy Jan Hus (1954), Jan Žižka (1955) a Proti všem (1956).
- Trnkovým dílem je rovněž loutkový western Árie prérie, který inspiroval Lipského filmovou parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera. Předlohou pro tváře loutek kočího a bandity byli sami tvůrci Jiří Trnka a Jiří Brdečka.
- Pohádku Dva mrazíci (1954) namluvili Vlasta Burian a Jan Werich.
- V 60. letech Trnka připravoval animovanou verzi Tolkienova Hobita, zůstalo ale jen u nápadu.
- Trnkovy loutky včetně známé svatby u Broučků jsou vystaveny například v Muzeu loutek přímo na hlavním plzeňském náměstí. Další loutky si prohlédnete v Muzeu loutkářských kultur v Chrudimi.
- Jeho jméno má i Galerie Jiřího Trnky, výstavní síň občanského sdružení Unie výtvarných umělců Plzeňska.
- Po Trnkovi byla pojmenována planetka číslo 38461.
- Trnka byl milovník šampaňského. Když jednou kvůli opravám nábřeží snížili hladinu Čertovky, která protékala přímo pod okny jeho domu, z vody se prý vynořila impozantní hora prázdných lahví.