Kromě
Zbabělců je
Josef Škvorecký (1924–2012) autorem asi padesáti knih. K nejznámějším patří ty, jimiž jako autorovo alter-ego, tedy druhé já, prochází jako hlavní hrdina
Danny Smiřický – například romány
Prima sezóna, Zbabělci, Konec nylonového věku, Mirákl, příběh inženýra lidských duší a
Tankový prapor. V něm je doktor filosofie Danny Smiřický v rámci povinné vojenské služby přidělen k tankovému praporu a zažívá veškerou absurditu, zuřivost i neschopnost armády v časech totalitního režimu.
Tankový prapor začal Škvorecký psát asi půl roku po návratu z vojny, na jaře roku 1954, a dokončil ho v zimě téhož roku
. „Měla to být pouze první část „velkého českého románu“ (podle vzoru The Great American Novel) o životě v padesátých letech, jenže ten jsem nikdy nenapsal,“ říká.
„Při přepisu na stroji jsem rukopis označil „fragment z doby kultů“, abych se vyhnul kritickým výtkám literárně vzdělaných čtenářů tehdejšího undergroundu, týkajícím se stavby textu. Strojopis, jak to tehdy bývalo, koloval mezi přáteli a známými a existovalo i několik neautorizovaných opisů, z nichž jeden se dostal do nepravých rukou předlohy k jedné postavě té frašky, ale ta to naštěstí přijala s humorem. Po pádu starého režimu chtěl bývalý velitel mé roty vědět, který „z těch idiotů je on“. Ujistil jsem ho, že žádný. Byl to hodný velitel a padl jen za oběť obecné idiotizace těch dob, jež neměla co dělat s individuální inteligencí.“
Tankový prapor v roce 1969 francouzsky vydal pařížský Gallimard, pak následovala vydání dánsky, chorvatsky či anglicky. V roce 1971 ho Škvorecký
vydal ve vlastním exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers s předmluvou
Jiřího Voskovce, a následovala další čtyři vydání. Šlo o komerčně nejúspěšnější knihu nakladatelství, ovšem v totalitním Československu kniha dvacet let kolovala hlavně v samizdatových vydáních a opisech na téměř průhledném průklepovém papíře. Po pádu starého režimu Tankový prapor poprvé vyšel v nakladatelství Galaxie až v roce 1990.
Záhy poté následoval film
Tankový prapor s
Lukášem Vaculíkem v hlavní roli. V roce 1991 ho natočil
režisér Vít Olmer a po pádu starého režimu šlo po téměř padesáti letech o
první český celovečerní film, který vyrobila soukromá společnost. V té době ještě platil starý zákon o znárodnění a monopolu kinematografie
prezidenta Beneše, a tak vlastně šlo o nelegální kousek. Ovšem vyplatil se:
Tankový prapor se stal nejnavštěvovanějším filmem roku 1991 a prolomil bariéru, která bránila soukromému podnikání v českém filmu.
Stejně jako se řadě lidí zfilmovaná verze líbí víc než knižní předloha, další si Škvoreckého
Tankový prapor pletou s
Černými barony Miloslava Švandrlíka. Také ten se záhy po roce 1989 dočkal zfilmování a zahráli si v něm dokonce stejní herci, kteří účinkovali ve snímku Tankový prapor:
Miroslav Donutil, Milan Šimáček, Václav Vydra a
Miroslav Táborský. A zajímavost? Danny Smiřický není jedinou postavou Tankového praporu s reálnou předlohou. Skutečné vzory měli také
major Borovička přezdívaný
Malinkatý ďábel nebo iniciativní
poručík Hezký. Scénář k filmu napsal
Radek John za neuvěřitelných čtrnáct dní. Knižní
vojenský prostor Kobylec filmaři objevili v
Nové Vsi pod Pleší a na tankodromu v
Podbořanech, kasárny byly v
Berouně. Režisér
Vít Olmer se během natáčení seznámil se svou budoucí manželkou
Simonou Chytrovou a kvůli Tankovému praporu údajně odmítl režii
Obecné školy, kterou
Zdeněk Svěrák psal přímo pro něj.
Objevte fascinující kontext románu Tankový prapor Josefa Škvoreckého, jeho děj v komunistické armádě, exilová vydání a úspěšnou filmovou adaptaci.
Autorem románu Tankový prapor je Josef Škvorecký.
Tankový prapor byl poprvé vydán v roce 1971.
Hlavní téma románu Tankový prapor se odehrává v prostředí komunistické armády padesátých let 20. století a zobrazuje absurditu, zuřivost a neschopnost armády v tomto období.
Tankový prapor byl publikován v několika jazykových verzích, včetně francouzštiny, dánštiny a angličtiny, a následovala čtyři další vydání exilového nakladatelství Sixty-Eight Publishers.
Hlavní roli ve filmové adaptaci Tankový prapor z roku 1991 hrál Lukáš Vaculík.
Spojitost mezi těmito dvěma díly, Tankový prapor a Černými barony, spočívá v tom, že obě knihy byly zfilmovány po roce 1989 a ve filmech účinkovali stejní herci.
Natáčení filmu Tankový prapor probíhalo na různých místech včetně Kobylce, Nové Vsi pod Pleší, tankodromu v Podbořanech a kasárnách v Berouně.
Návštěvníci mohou objevit četné umělecké atrakce jako sochy Kocoura Mikeše, Spejbla a Hurvínka, Freudovo kanape, lavičku s Rumcajsem a mnoho dalších.
Hotel U Beránka v Náchodě, kde se nachází Dannyho kavárna, symbolizuje prvorepublikový duch secesního stylu a spojení s hlavním hrdinou románů Josefa Škvoreckého.
Na náměstí v Náchodě naleznete dvě radnice a v dlažbě zasazenou koňskou podkovu, která podle legendy splní přání, pokud na ni stoupnete.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.