Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet na Sněžku

Velehory sice v Česku nemáme, zato máme Sněžku, jediný vrchol, který se jim svým profilem podobá. Měří 1 603 metrů, je krásná a tvarovaná ledovci a prý jde o nejimpozantnější vrchol severně od Alp a východně od Karpat.

Kdo na ni vyjde po svých nebo vyjede lanovkou, ocení nerušený kruhový výhled a také slibovaných deset výletních tipů. Dobře se na jejich průzkum oblečte, Sněžce se neříká Sněžka pro nic za nic a drsné klima patří k běžným kulisám. Například vítr tu v nárazech často dosahuje až 200 km/hod (55 m/s).
 

1. Lanovka na Sněžku

Sedačková lanovka na Sněžku se poprvé rozjela roku 1949. V provozu byla více než 63 let prakticky v původním stavu, v roce 2012 se zastavila a po téměř dvouleté rekonstrukci ji vystřídala nová kabinková dráha. Lanovka jezdí denně od 8 do 18 hodin z Pece až na vrchol Sněžky, ale zejména na druhém úseku, kde vede kousek od hrany Obřího dolu, se potýká se silným větrem a téměř polovinu dní v roce tak bývá mimo provoz.
 

2. Poštovna na Sněžce

Nejstarší česká poštovna na Sněžce fungovala už v roce 1899, ještě o pár desítek let starší byla poštovna na původně německé (pruské) straně. V provozu byla až do druhé světové války, v roce 1994 poštovní služby obnovila Jaroslava Skrbková, bývalá poštmistrová z Velké Úpy. Zpočátku poštovna, která má své vlastní PSČ 542 91, sídlila v kiosku, od roku 2007 našla domov v nové budově. Navrhli ji architekti Martin Rajniš a Patrik Hoffman, a v podstatě jde o dřevěnou skládačkou z 20 tisíc dílů, která naklápěním lamel dokáže čelit povětrnostním podmínkám. Mimochodem, starou poštovnu nezbořili, odstěhovala se k horní stanici lanovky ve středočeském Monínci.
 

3. Pár kroků do Polska ke kapli sv. Vavřince

Možná vás to překvapí, ale poštovna a horní stanice lanovky jsou jediné budovy na vrcholu Sněžky, které stojí na naší straně; Polská bouda i kaple sv. Vavřince jsou už u sousedů. Pár kroků tam a zpátky ale na vrcholku nehraje tak velkou roli, a tak si je můžete nerušeně prohlédnout. Kapli připomínající rotundu nechal postavit slezský šlechtic Kryštof Leopold Schaffgotsch v druhé polovině 17. století, a i když nějaký čas dokonce sloužila jako ubytovna, dnes jde o nejvýše položenou barokní památku v Polsku a zároveň nejvýše položený funkční sakrální objekt. Každoročně 10. srpna se tu na svatovavřinecké pouti a mši scházejí čeští a polští duchovní, horalé i poutníci.
 

4. Úpské rašeliniště

Když se ze Sněžky vydáte na západ směrem k Luční boudě, nejkratší, takzvaná Schustlerova cesta, vás provede Úpským rašeliništěm, jedinečným zbytkem staré krkonošské krajiny s ostrůvky kleče a rašelinnými jezírky, která připomíná subarktické tundry doby ledové. Rašeliniště se rozkládá po obou stranách státní hranice mezi bývalou Obří boudou, Luční boudou, Studniční horou a Hraničním hřebenem v nadmořské výšce 1 400 až 1 425 m. Protože leží v nejcennějších partiích národního parku, nesmí se tu chodit mimo vyznačené stezky. S rašeliništěm a jeho historií vás seznámí přeshraniční naučná stezka Dědictví doby ledové.
 

5. Obří důl a Krakonošova zahrádka

Nejkrásnější i nejnáročnější výstupová trasa na Sněžku vede z Pece Obřím dolem. Z dálky nahlédnete do Úpské jámy, jednoho z nejlépe vyvinutých karů v české části Krkonoš, kam z Úpského rašeliniště přepadá Úpský vodopád a kde se nachází i botanicky cenná Čertova či Krakonošova zahrádka, jedna z posledních tajuplných a málo prozkoumaných oblastí uprostřed intenzivně probádané krkonošské přírody.
 

6. Zlato, drahokamy a voda

První v historii zaznamenaný výstup na Sněžku pochází z roku 1456, kdy prý jistý Benátčan hledal v horách drahé kamení. V Obřím dole bývaly už ve středověku doly na železo, arzen a měď, a dokonce tu objevíte historický důl Kovárna; momentálně se ale opravuje a se znovuotevřením se počítá v roce 2024. Cestou také minete vodárnu, ze které se na Sněžku nosila voda.
 

7. Na Sněžku po cestě horských nosičů

Před postavením lanovky a zpevněných cest se na Sněžku všechno muselo vynášet ručně. Dřinu horských nosičů si můžete vyzkoušet sami: v hospůdce Horských nosičů ve spodní stanici lanovky Portášky ve Velké Úpě si půjčíte dřevěné krosny, upevníte na ně své ruksaky nebo náklad a pak už vás čeká stoupání po téměř sedmikilometrové trase na vrchol Sněžky. Trasa je značená a jsou na ní dobová odpočívadla včetně zvýšených podpěr pro podložení krosny. Víte, že nosiči byli placení podle vynesených kilogramů a ti nejlepší dokázali nahoru na jeden zátah vyvláčet i sto kilo?
 

8. Luční bouda

Nejslavnější krkonošská bouda není jen nejvýše položená horská chata v Česku, v Krkonoších je zároveň nejstarší: kámen s letopočtem 1623 prozrazuje, že jí je už 400 let. V průběhu staletí Luční bouda několikrát vyhořela, obsadil ji wehrmacht (Němci ji dokonce chtěli rozšířit tak, aby půdorys vypadal jako hákový kříž), několikrát jí hrozil zánik. Všechno vydržela a funguje dodnes. Legendou jsou především půlmetrové rohlíky, které se tady pečou už více než sto let, a také pivovar Paroháč. Díky poloze Luční boudy ve výšce přes 1 400 metrů nad mořem je nejvýše položeným pivovarem ve střední Evropě, výš prý mají pivovar jen v Itálii.
 

9. Památník obětem hor

Jižně od Luční boudy v Lučním sedle, v místě chmurně proslaveném drsným počasím, častými mlhami a sněhovými bouřemi, v nadmořské výšce 1 509 metrů stojí malá kaplička. Je to Památník obětem hor a společně s blízkým Rennerovým křížem připomíná Václava Rennera, který v roce 1798 při svážení dřeva jen kousek od Luční boudy, i další členy rodiny; někteří v horách našli smrt, jiní se zachránili na poslední chvíli. Nebezpečno zde bylo nejen pro Rennery, a tak od roku 1957 kaplička slouží jako pietní vzpomínka na všechny, kteří v Krkonoších přišli o život, i varování pro ty, kteří právě jdou kolem. Uvnitř najdete tabulky s údaji o tragických událostech i se jmény obětí. Památník je zajímavý i tím, že je po Sněžce druhým nejvyšším bodem v České republice, kam se dostanete po značené turistické cestě.
 

10. Sněhová mapa republiky

Když půjdete od Památníku obětí hor po červené k Výrovce, po levé ruce se postupně otevře výhled na sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Tvarem připomíná mapu prvorepublikového Československa i s Podkarpatskou Rusí a obvykle roztává až v létě. Protože leží v první zóně národního parku, podívat se na něj můžete jen z dálky. Sněhový rekord ale drží Sněžka, kde sníh leží až 186 dní v roce.
 

Tip z Polska: Krkonoše jinak

• Krásná, jiná a téměř neznámá: taková je severní strana Krkonoš. Na rozdíl od našich hor jsou polské svahy velmi strmé, takže Sněžka i celé pohraniční pohoří jsou ještě impozantnější než při pohledu z české strany.
• Centrem polských Krkonoš je lázeňské město a zároveň lyžařské středisko Karpacz, pro které platí podobná tradice jako pro náš Špindlerův Mlýn: zkrátka Poláci, kteří nenavštívili Karpacz, nebyli v Krkonoších.
• Zajímavou památkou je dřevěný sloupový kostel Wang, původně postavený na přelomu 12. a 13. století v norské vesničce Vang. Do Karpacze se dostal více méně náhodou: obyvatelé Vangu si chtěli postavit nový kostel, a protože jim na něj chyběly peníze, tem starší prodali. Pruský král koupil svatyni původně pro berlínské muzeum a po několika zastávkách kostel nakonec skončil v Karpaczi. Říká se, že se v něm uzavírají šťastná manželství.
• Okolo kostela vede jedna z nejkrásnějších turistických tras v Krkonoších: míří do hor k malému jezírku ledovcového původu. Mały Staw leží v nadmořské výšce 1 183 m, rozloha činí cca 2,80 ha a jeho hloubka místy dosahuje více než sedm metrů. U něj stojí malebná chata Samotnia, podobná legenda jako Luční bouda: první zmínka o budově u Małeho Stawu pochází z roku 1670. Kolem další krásné staré chaty zvané Strzecha Akademicka se dá dojít až na Sněžku.
• Nedaleko leží další pleso ledovcového původu Wielki Staw s rozlohou 8,2 hektarů a maximální hloubkou 25 m v nadmořské výšce 1 125 m, k němu ale žádná turistická trasa nevede a musíte se spokojit s pohledem z dálky.
• Při jakémkoliv zimním výletu nezapomínejte, že počasí se na hřebenech rychle mění a zaskočilo už i nejednoho zkušeného horala. Kontrolujte aktuální povětrnostní podmínky, zvolte vhodné oblečení a obuv a vždy s sebou berte nabitý mobilní telefon, ideálně s nainstalovanou aplikací Záchranka. Informujte své blízké o tom, kde se budete pohybovat a nepřeceňujte své síly.