Kam v Čechách za čistým ovzduším? Do Jizerských hor!

Vydejte se v létě do skláren a šperkařských provozů Libereckého kraje! Oblast Jizerských a Lužických hor, která sahá od Kamenického Šenova, přes Jablonné v Podještědí až po Desnou a Turnov je po staletí známá výrobou kvalitního a nádherného skla, skleněných korálků a bižuterie. Najdete zde sklárny, z nichž některé vznikly již v 16. století, ale také sklářské školy či sklářské a bižuterní dílny s vysokým podílem ruční práce. Sklářské a bižuterní podniky i místní muzea můžete letos navštívit v rámci projektu Křišťálové údolí. Bude vám k tomu navíc stačit jediná vstupenka.

Návštěvníci mohou nahlédnout pod pokličku malé rodinné firmy, kde se zabýváme ruční výrobou šperků s přírodními kameny. Během prohlídky navštívíte brusírnu kamenů s možností vyzkoušet si jeden z procesů brusičského řemesla.

Vydejte se do bývalé sklářské osady Kristiánov a navštivte malé muzeum, jedno z nejvýše položených v České republice. Muzeum v bývalé sklářské chalupě připomíná kdysi nejvýznamnější sklářskou huť, jež byla v roce 1775 v Kristiánově založena.

Navštivte sklárnu Caesar Crystal Bohemiae v Josefodole u Světlé nad Sázavou, která byla založena už roku 1861. Svým zaměřením na tradiční ruční českou výrobu čirého a barevného přejímaného ručné broušeného 24% olovnatého křišťálu dosahuje sklárna světové unikátnosti.

Cesta údolím z Desné směrem k přehradě Souš patří v Jizerských horách k vyhledávaným výletním cílům. Černá Desná zde tvoří divoké údolí s peřejemi a vodopády.

Špičák (831 m n.m.) nad Tanvaldem je významným lyžařským centrem, na jehož vrcholu se nachází jedna z jizerskohorských rozhleden. Vrchol Špičáku láká k výletům celé rodiny.

Novogotická Štěpánka je nejstarší rozhlednou Jizerských hor stojící na vrcholu Hvězda. Její stavba byla zahájena knížetem Camillem Rohanem roku 1847. V tomtéž roce probíhala dole v údolích stavba císařské Krkonošské silnice, jejímž patronem byl arcivévoda Stephan – Štěpán, který na vrch vystoupil.

Udělejte si horskou in-line projížďku od přehrady Souš až na Smědavu. Celá trasa se skvělým povrchem je dlouhá 8 km a vede nádhernou přírodou. Sjezd od rozcestí U studánky však doporučujeme pouze zkušeným bruslařům, kteří umí dobře brzdit.

Nad osadou Jizerka se nachází nejvyšší čedičový kužel ve střední Evropě, Bukovec. Předmětem ochrany jsou kamenité svahy s významnými lesními společenstvy, vlhké louky s výskytem řady vzácných druhů rostlin – nejbohatší botanická lokalita v CHKO Jizerské hory.

Pytlácké kameny tvoří skupina žulových skal, ze kterých je pěkný výhled na celý hřeben Jizerských hor. Jsou jedním z nejznámějších jizerskohorských vrcholů. Místo je nazváno podle pytláka Hennricha, který měl pod nimi úkryt a který byl nedaleko od nich v roce 1813 zastřelen.

Naučná stezka Tři iseriny seznamuje s rozmanitostí a bohatstvím přírody Jizerských hor i s historickými pozoruhodnostmi. Začíná u prvního zastavení na jižním okraji Jizerky a končí u vyhlídky do vrchoviště v Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky.

Sklářská osada Jizerka se rozprostírá v malebném údolí říčky Jizerky, nad nímž se vypíná kopec Bukovec (1005 m.n.m.). Jizerka je významnou turistickou křižovatkou, představuje ideální základnu jak pro pěší turistiku, tak pro horskou cyklistiku a v zimě se její okolí mění na ráj pro běžkaře.

Vodní nádrž Souš (Soušská přehrada) postavená v letech 1911–1915 na Černé Desné leží nad městem Desná v Jizerských horách. Podél přehrady vede cesta na Smědavu, která spojuje Tanvaldsko s Frýdlanstkem, otevřená je však pouze v letních měsících.

V Bedřichově si můžeme užít „barevné“ stezky pro děti. Vznikly na základě tradovaných pověstí, jež se uchovaly až do dnešních časů, a zavedou nás na místa pro mnohé známá, ale přitom jiná a propojená tajemnem. Červená stezka je věnována Ohni, měří 6 km a vede také kolem bedřichovského viklanu.

Oblast Jizerských a Lužických hor, která sahá od Kamenického Šenova, přes Jablonné v Podještědí až po Desnou a Turnov. Najdete zde sklárny, z nichž některé vznikly již v 16. století, ale také sklářské školy.

V Bedřichově si můžeme užít „barevné“ dětské stezky pro děti. Vznikly na základě tradovaných pověstí, jež se uchovaly až do dnešních časů, a zavedou nás na místa pro mnohé známá, ale přitom jiná a propojená tajemnem. První z nich, modrá, je věnována Vodě a měří 7 km.

Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, nejvyšší hory české části hor.

Štolpichy patří mezi nejkrásnější a nejromantičtější místa Jizerských hor. Velký Štolpich vytváří v horní části soutěsky několikastupňový vodopád cca 30m vysoký. V dalším úseku můžete objevit také menší vodopádky a kaskády.

Vrchol s kamennou rozhlednou vysoký 869 m.n.m., který je viditelný snad ze všech koutů měst Liberec a Jablonec nad Nisou, se nazývá Černá studnice. Rozhledna poskytuje mimořádně skvělý kruhový výhled na okolní vrcholy Jizerských hor.

Rozhledna stojí na nejvyšší hoře Jizerských hor, na Smrku (1124 m). Vrchol této hory svůj název získal podle ohromného smrku, který zde rostl a po bouři roku 1790 byl vyvrácen. 23 metrů vysoká ocelová rozhledna Smrk poskytuje nádherný výhled do širokého okolí.

Šámalovu chatu, původně lovecký zámeček Clam-Gallasů, užíval za první republiky Dr. Přemysl Šámal, kancléř prezidenta T. G. Masaryka. Interiér byl obložen modřínem a apartmán s koupelnou byl zařízen stejně jako v Černínském paláci. Dnes slouží chata všem turistům k načerpání nových sil.

Královka (něm. Königshöhe) je jedna z nejznámějších kamenných rozhleden v Jizerských horách na kopci Nekras (859 m) v Janově nad Nisou, necelý kilometr od obce Bedřichov. Rozhledně a návrší se dříve říkalo Königova vyhlídka či Nekras. Byla postavena roku 1907.

K symbolům města Lučany nad Nisou v Jizerských horách patří rozhledna Bramberk (787 m n.m.). Z rozhledny se otvírá kruhový výhled do širokého okolí, uvidíte tak např. Sněžku, Černou horu, Bezděz nebo Ještěd. Rozhledna prošla rekonstrukcí a nově je otevřena pro návštěvníky od konce října 2016.

Na čedičovém kopci Resselbergu (dnes Frýdlantská výšina, 399 m n. m.) stojí zděná, válcovitá věž s vyhlídkovou plošinou ve výšce 18,6 metrů.

Velmi známé místo mezi Černou horou (1085 m) a Holubníkem (1070 m) s malým rašeliništěm, přes nějž vede mezi zakrslými smrky dřevěný povalový chodník. V sedle je tradiční přístřešek, často v nepříznivém počasí vyhledávaný turisty putujícími touto nepříliš zarostlou částí Jizerských hor.

Jedno z nejznámějších jizerskohorských rašelinišť, chráněné od roku 1960. Nachází se v mělkém sedle (975 m) přesně na rozvodí Baltského a Severního moře, z rašeliniště vytéká jeden z přítoků Černého potoka a říčka Jedlová. Jméno dostalo podle čihařů, kteří zde lapali ptáky na tahu.

Dominantou střední části Jizerských hor je mohutný masiv Jizery, druhé nejvyšší hory. Jizera je součástí hejnického hřebene a její z daleka viditelné vrcholové skalisko je opatřeno upravenou vyhlídkou, z níž je majestátný kruhový rozhled.

Tento nenáročný výlet je určen především milovníkům nádherné přírody, kteří si rádi užívají volnosti v člověkem neporušené krajině. Část trasy vede na území Polska a v místě, kde leží hranice s českou stranou se nachází jizerská oblast tmavé oblohy.

Polední kameny jsou horským vrcholem o nadmořské výšce 1006 m s výrazným seskupením skalních věžiček a osamocených balvanů. Nacházejí se nad vyhlídkou Frýdlantské cimbuří kousek od Smědavské hory. Z nejvyššího vrcholu je krásný kruhový výhled na Frýdlantské cimbuří, Smrk, Jizeru a Černou horu.

Klikvová louka je částečně odtěžené rašeliniště, které je přírodní rezervací. Místo se jmenuje podle rostlinky klikvy, která se v podrostu rašeliniště hojně vyskytuje. Klikvová louka představuje prameniště říčky Bílá Nisa.

Muzeum horolezectví v Jizerských horách založili členové místního horolezeckého spolku v Hejnicích.