
Oblíbenými pozorovacími objekty na začátku ledna jsou roje tzv.
Kvadrantid. Jedná se o prach Halleyovy komety s frekvencí až 120 meteorů za hodinu. Letošní maximum roje připadá na
noc ze 3. na 4. ledna 2025 (z pátku na sobotu), ovšem až po rozednění okolo 10:00 hodin. Tyto meteory zdánlivě vylétají z místa (radiantu), které se nachází v již zaniklém souhvězdí Zedního kvadrantu (dnes tato oblast náleží do souhvězdí
Pastýře). Dlouhou dobu se nevědělo, jaký je jejich zdroj. Uvažovalo se, že jde o kometu 96P Machholz. V prosinci roku 2003 přišel známý vědec v oboru meteorů Peter Jenniskens (NASA Ames Research Center) s hypotézou, že s největší pravděpodobností je to
fragment již přes 500 let neexistující komety, který byl toho roku objeven a katalogizován pod asteroidálním označením C/2003 EH1.

Dráha tělesa se se Zemí protíná v téměř kolmém úhlu, což způsobuje
krátkou aktivitu roje (obecně mezi 28. prosincem a 12. lednem), přičemž
maximum je velmi ostré a trvá jen několik hodin. Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje komety od Země vzdaluje, takže přibližně za 1000 let už
Kvadrantidy patrně nebudou ze Země pozorovatelné. Samotné meteory jsou poměrně pomalé –
vstupní rychlost meteoroidů do zemské atmosféry je 41 km/s. Z důvodu nepravidelného rozložení proudu roje může hodinová zenitová frekvence (kdyby byl radiant v nadhlavníku) kolísat mezi
60 a 200 meteory.
Kvadrantidy jsou každoročně nejaktivnějším meteorickým rojem, který má maximální hodinovou frekvenci okolo 100 až 120 meteorů za hodinu. Tento roj je aktivní na začátku ledna.
Vrchol aktivit Kvadrantid je očekáván v noci ze 3. na 4. ledna 2025.
Název Kvadrantidy pochází z dříve existujícího souhvězdí Zedního kvadrantu, které se nacházelo na pomezí dnešního souhvězdí Pastýře a Draka.
Předpokládá se, že Kvadrantidy jsou zbytky komety 96P Machholz, což bylo potvrzeno po objevení fragmentu komety s označením C/2003 EH1, patřící k není existující kometě, která byla již 500 let zaniklá.
Gravitace Jupiteru způsobuje, že proud meteorického roje komety se od Země postupně vzdaluje, což bude za přibližně 1000 let znamenat, že Kvadrantidy zřejmě nebudou ze Země pozorovatelné.
Meteory Kvadrantid vstupují do zemské atmosféry s rychlostí 41 km/s, což je poměrně pomalé ve srovnání s jinými meteorickými roji.
V roce 2025 budeme moci kromě Kvadrantid pozorovat také svítící oblaky, jasné komety, polární záře, konstelace planet, částečné zatmění Slunce a úplné zatmění Měsíce.
Aktivita Kvadrantid trvá obvykle mezi 28. prosincem a 12. lednem, přičemž vrchol aktivity je velmi ostrý a trvá jen několik hodin.
Během pozorování Kvadrantid můžeme zažít vysokou frekvenci meteorů dovršující až 120 meteorů za hodinu, tyto meteory zdánlivě vylétají z místa nazývaného radianta, které se dříve nacházelo v souhvězdí Zedního kvadrantu.
Radiant Kvadrantid se nachází v již zaniklém souhvězdí Zedního kvadrantu, které je nyní součástí souhvězdí Pastýře.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.