Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: výlety do letních hor a nejvyšších míst České republiky

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří u nás, se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje. Od roku 1926 do ledna 2016 byla tato oblast vojenským újezdem, čímž si uchovala ráz divoké neosídlené krajiny. Nyní je tento přírodní areál o rozloze 380 km² chráněnou krajinnou oblastí.

Devět skal (836 m) je nejvyšším vrcholem Žďárských vrchů a druhý nejvyšší vrchol celé Českomoravské vrchoviny. V roce 1976 byl vyhlášen přírodní památkou. Skalní útvar se nachází asi 3,5 km jihovýchodně od obce Herálec.

Na dohled od Klínovce, a přece zcela mimo zájem naprosté většiny turistů, se nachází krušnohorská tisícovka (1091 m n.m.) – bezesporu nejkrásnější a nejdivočejší vrchol celé centrální části pohoří – Meluzína.

Návštěvy jeskyní zcela určitě patří mezi oblíbené cíle rodinných výletů, a to nejen v období velkých veder či dešťů. Přitahují nás sem fascinující podzemní komplexy plné krápníků, podzemních jezírek, řek a netopýrů. Objevte krásy českých a moravských jeskyní a vydejte se na dobrodružnou cestu hlubinami země.

Nejkrásnější výhledy na českou i bavorskou stranu Šumavy jsou na podzim z vrcholu Třístoličníku. V případě příznivého počasí jsou odsud vidět i rakouské Alpy. Tato fantaskní skalní vyhlídka proto určitě stojí za návštěvu. Ideálním výchozím i cílovým místem k výletu je Nová Pec. Místní šumavská lokálka vás odveze do Nového Údolí odkud vede naše trasa po německé straně na Třístoličník, aby se poté vrátila do Čech přes Vysoký hřeben, Trojmezí a Plechý po Rakouské cestě zpět do výchozího bodu. Trasa patří k náročnějším túrám v horském prostředí, celý okruh měří 23 km.

Horské sedlo Pustevny je jedno z nejvýznamnějších horských středisek v Beskydech. Nachází se v Radhošťské hornatině mezi vrchy Radhošť a Tanečnice. Pustevnám dominují dřevěné stavby postavené v lidovém slohu Dušanem Jurkovičem.

Schwarzenberský plavební kanál patří k Šumavě už víc než tři sta let. Je oblíbeným cílem pěších i cyklistických výletů, a to i pro rodiny s menšími dětmi – díky malému spádu totiž cesty podél něj vedou téměř po rovině. Zároveň však poznáte řadu krásných míst. Náš dlouhý výlet z Nového Údolí a dále šumavskou hřebenovkou lze však doporučit pouze trénovaným a odolným jedincům, kteří zvládnou ujít za den přes třicet kilometrů v horském terénu. Vzhledem k náročnému stoupání lesními cestami nelze v žádném případě výlet doporučit cyklistům.

Horská osada a nejvýše položená obec ve Slezsku leží v nadmořské výšce 780 metrů na náhorní planině mezi městy Jeseník a Zlaté Hory. K lákavým výletním cílům patří penzion, kde židle s vyřezávanými opěradly zpodobňují zdejší starousedlíky, a rozsáhlé rašeliniště s Mechovým jezírkem.

Javořice (837 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Jihlavských vrchů a současně nejvyšším vrcholem celé Českomoravské vrchoviny. Leží asi 10 kilometrů severozápadně od Telče a přibližně 5 kilometrů severovýchodně od Studené.

Pověstmi opředená bájná hora Radhošť (1129 m n. m.) se nachází nedaleko Pusteven v Moravskoslezských Beskydech a tvoří nejzápadnější vrchol Radhošťské hornatiny. Nabízí krásné výhledy na celé Beskydy, Valašsko, Jeseníky – Praděd, Malou a Velkou Fatru.

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Na nejvyšší hoře Krušných hor Klínovci (1244 m n.m.) leží 80 m vysoká dominanta radiotelekomunikační věže a rozhledna. Rozhledna zde stála už v 19. století, od 80let však byla ve velmi špatném stavu. Rozhledně hrozil dokonce zánik, ale od roku 2013 je znovu nádherná kamenná stavba přístupná.

Žižkovský vysílač je jednou z pražských dominant a současně nejvyšší pražskou stavbou. Věž vysoká 216 metrů byla postavena v letech 1985-1992 podle plánů architektů Václav Aulického a Jiřího Kozáka. Díky náročné rekonstrukci vás veškeré prostory osloví nevšedním stylem a designem.

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla zřízena dne 3.11. 1980 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Gottwaldov (dnes Zlín). Bílé Karpaty patří díky rozsáhlým loukám k nejcennějším lučním biotopům Evropy a jsou studijní plochou světového významu.

Lysá hora (1324 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Lze se na ni přijít pěšky, vyšlapat na kole a za dobrých sněhových podmínek vyjet na běžkách. Leží mezi obcemi Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula.

Březník je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice. Toto vyhlídkové místo poskytuje úchvatný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jehož vrchol se nachází ve výšce 1373 m n.m.

Chráněná krajinná oblast Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší CHKO v České republice. Naleznete zde původní pralesovité porosty, horské louky s výskytem vzácných karpatských rostlin a živočichů i unikátní pseudokrasové jevy.

Krásný výhled na českou i německou část Šumavy vám za pěkného počasí poskytne rozhledna Poledník, nedaleko od Prášil. Vydejte se v turistické sezóně poznat jeden z nejkrásnějších výhledů Šumavy a shlédněte vrchy jako Ostrý, Pancíř, ale i Plechý, Trojmeznou či Javorník.

Červená, modrá, zelená nebo žlutá – vyberte si svou barvu a vyrazte. Česká krajina je prošpikovaná hustou sítí turistických tras, které vás zavedou na vrcholy hor, k vyhlídkám, památkám, lesním jezírkům i do zapomenutých údolí. Ať už jdete na odpolední procházku nebo na několikatýdenní dálkovou pouť, jedna věc je jistá: na těchto stezkách čeká svoboda, klid, a často i nečekaná dobrodružství. A dobrá zpráva? Turistická infrastruktura se pořád zlepšuje – přibývají útulny, studánky, lavičky i značení. Tak co, půjdete se s Kudy z nudy taky ztratit ve správném směru?

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Na území Českého lesa byla v roce 2005 zřízena chráněná krajinná oblast Český les, dále je zde několik menších chráněných území.

Za pěkných slunečných dnů láká počasí k procházkám do přírody, do lesa, botanické zahrady či k horským túrám. Vydejte se Českem na netušená místa a za krásami české přírody po naučných stezkách, poznejte nejen čtyři národní parky ale i desítky a stovky dalších nečekaně krásných míst. Nechte se inspirovat krásami naší přírody a přeneste si radostnou náladu domů.

Divoká příroda a panenská území, domovy vzácných živočichů a rostlin, filmové kulisy i místa s řadou nej: to jsou chráněná území naší přírody, od rozsáhlých národních parků až po malé přírodní památky. Mají za sebou složité roky: zažily časy bez návštěvníků i období, kdy byly přehlcené lidmi, sucha, požáry, záplavy i rozšiřování invazivních druhů. Podívejte se s Kudy z nudy, co se změnilo a jaké proměny naši přírodu čekají v blízké budoucnosti?

Harrachovy kameny (1421 m. n. m.) se nacházejí mezi masivem Kotle a Vrbatovým návrším. Zajímavostí tohoto vrcholu je, že se jedná o 10. nejvyšší místo Krkonoš. Z vrcholové partie, která je tvořena žulovými skalami se nabízí panoramatické výhledy.

V pořadí již čtvrtá naučná stezka míří z Pusteven až k rozcestí nad chatou Martiňák. Cesta měří 8,2 km a je vlastně přírodní galerií obrazů. Trasa je ideální jak pro cyklisty a pěší výletníky, tak v zimě pro běžkaře.

Na jihu Šumavy si můžete projít turisticky značenou trasu s názvem "Duch pralesa". Zážitková stezka je v provozu od roku 2006, nedaleko hranic s Rakouskem a Německem. Návštěvníci zde na vlastní kůži mohou zažít původní prales.

Růženčina zahrádka je kamenný val ve tvaru okvětí růže na severním svahu krkonošského Kotle, 1370 m n. m. Původ tohoto valu je dodnes záhadou – mohl sloužit k pěstování léčivých bylin nebo jako kultovní místo pravěkých lidí.

Národní přírodní rezervaci tvoří vrchol s přilehlými prudkými svahy hory Kněhyně (1257 m) a nehlubokým sedlem oddělený masív Čertova mlýna (1205,8 m – nejvyšší vrchol Zlínského kraje) s hojným výskytem skalních výchozů a pseudokrasových jevů. Je domovem mnoha vzácných druhů fauny a flory.

Stezka nabízí kromě překrásných výhledů i 8 informačních panelů a příjemné odpočinkové místo s atrakcemi pro děti.

Jedno z nejpůsobivějších šumavských údolí rozprostírající se mezi horami Velká Mokrůvka, Luzný, Hraniční hora a Špičník, se nachází přibližně 8 km jižně od Modravy. Vstupní branou do údolí je Březník, zakončuje ho impozantní kuželovitý vrchol Luzného.

Přesně 28. září 2018 se v CHKO Brdy otevřela nová naučná stezka, která vás zavede z Obecnice na vrch Klobouček.

Kamenná soška slůněte na nevysokém pylonu se stala symbolem Králického Sněžníku. Byla postavena nedaleko vrcholu hory v roce 1932 na paměť 10. výročí založení skupiny Jescher. Návrh sošky vytvořila Amei Hallegerová.

Hora Kotel se dříve jmenovala Kokrháč. Je vysoká 1435 metrů a je považována za jednu z nejkrásnějších hor v celých Krkonoších. Jihovýchodní srázy Kotle spadají do ledovcového dvoukaru Kotelních jam.

Cesta hrdinů SNP je značená turistická cesta na Slovensku, která vede z Dukelského průsmyku na severovýchodu země, až na hrad Devín na západní hranici s Rakouskem. Její celková délka podle uváděných zdrojů kolísá mezi 750–770 kilometry. Částečně zasahuje i na území Česka, a to v Bílých Karpatech.

Šumavské horské sedlo Trojmezí (1324 m) se nachází mezi vrcholy Plechý a Trojmezná. Protínají se zde státní hranice Česka, Německa a Rakouska. Místo je označeno trojbokým žulovým sloupem z roku 1993, který je ozdoben státními znaky a názvy států v jednotlivých mateřských jazycích.

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 1694,67 ha. Leží v centrální a vrcholové části stejnojmenného pohoří v nadmořské výšce 820 – 1424 m. Znakem naučné stezky je silueta slůněte, která je neoficiálním symbolem Králického Sněžníku.

Rozhledna postavená roku 2014 na šumavském Špičáku měří 26,5 metru a na její vrchol vede celkem 135 schodů. Svou výškou převyšuje všechny okolní stromy a nabízí tak jedinečný výhled na Šumavu z obou stran, za jasného počasí lze dohlédnout i Dachsteinské Alpy.

Lanovky jsou báječný vynález. Do kopců a do hor vyvážejí lyžaře, cyklisty i pěší turisty, neobejdou se bez nich letní ani zimní sporty. Lanovky samozřejmě najdete i na Kudy z nudy – sedačkové, kabinové, zkrátka lanovky v horách i ve městech. Pojďte se s nimi seznámit zblízka!

Čeká nás rok bohatý na kulturní, sportovní i společenské události! Můžete se těšit na ledové sochy, závody v běhu na lyžích, Mistrovství České republiky v snowboardcrossu, Světový pohár v biatlonu, folklorní pořady o životě našich předků, Slavnosti Svobody, Smetanovu Litomyšl, vinařské akce, automobilové závody... atd. Po celý rok proběhnou desítky dalších, každoročně opakovaných akcí a portál Kudy z nudy o nich bude samozřejmě informovat podrobněji, avšak již nyní pro vás připravil malou ochutnávku!

Praděd nejvyšší hora Moravy a Slezska (1491 m) je svou majestátností symbolem Jeseníků i celého kraje. Zároveň představuje nejvyšší horu Moravy, Českého Slezska i Horního Slezska. Masív Pradědu je přírodní rezervací s charakteristickou květenou alpských polí.

Nejvyšší vrchol Brdské vrchoviny a Středočeského kraje leží vzdušnou čarou 8,4 km severozápadně od Příbrami v Třemošenské vrchovině. Ačkoli je Tok (865 m) nejvyšším středočeským vrcholem, nejedná se o příliš výraznou horu.

Nejvyšší hora české části Šumavy Plechý 1378 m, leží asi 14 km západně od Horní Plané a asi 8 km jihozápadně od Nové Pece na státní hranici ČR s Rakouskem.

Krušné hory nabízejí mnoho přírodních krás, zajímavých letních i zimních turistických cílů a památek. Vznikly kadomským vrásněním koncem starohor a počátkem prvohor. Pohoří se táhne v délce 130 km od Plesné až k Tisé na Děčínsku, nejvyšší horou je Klínovec (1 244 m n. m).

Velká Javořina leží v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí nedaleko obce Strání. Se svými 970 m n. m. je zároveň nejvyšší horou tohoto pohoří. Vrcholem hory prochází hranice České republiky se Slovenskem.

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Třístoličník (1311 m) je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších vrcholů Šumavy s bizardními skalními útvary. Vede přes něj státní hranice mezi Českem a Německem. Na vrcholku je na skalní vyvýšenině vybudováno vyhlídkové místo s dalekým rozhledy.

Nejvyšší horou Moravy a zároveň nejvyšším vrcholem Hrubého a Nízkého Jeseníku je Praděd (1 492 m). Na jeho vrcholku stojí televizní vysílač s restaurací a rozhlednou. Horní plošina vysílače je nejvyšším (byť umělým) bodem v České republice.

Portál Kudy z nudy přináší velký abecední přehled toho, co všechno se na něm dá najít! Jednoduše si podle abecedy vyberete oblast, která vás zajímá a na výběr je toho opravdu hodně, doslova od A (např. agroturistiky) po Ž (např. židovské památky). Vyberte si z naší abecedy…

Národní parky bývají častým cílem mnoha výletníků, a i když většina z nich má pravidla pro ohleduplný pohyb v přírodě v krvi, najde se řada svátečních návštěvníků, kterým se pár dobře míněných tipů může hodit. A možná zde i znalí turisté najdou pár zajímavých upozornění, co se v národním parku smí, a co ne. Víte například, jak se označuje hranice klidového území nebo které řeky lze v národních parcích splouvat? To a mnohem víc vám prozradí Kudy z nudy.

Že je Česko země plná rozhleden je známá věc. Víte však, že rozhledny mezi sebou soutěží? Že každý podzim mají svátek a že Klub přátel rozhleden pořádá každoroční anketu Rozhledna roku? Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat nejenom na osvědčená místa, otevřená celoročně a zdarma, ale i na novinky, málo známé vyhlídkové věže, rarity a kuriozity.