Poblíž dnešních
Mikulčic se v 9. století rozkládalo
velkomoravské hradiště. Je to místo, jehož život se uzavřel před více než tisíci lety a nerušeno dalšími dějinnými událostmi si uchovalo svá tajemství až do 20. století. Dodnes jsou tu patrné zbytky opevnění, které ohraničují centrální plochu s rozlohou takřka deset hektarů, k tomu si ale připočítejte ještě neopevněné podhradí a
řeku Moravu. Ta dnes poklidně plyne v širokém korytě za pásem lužních lesů, před tisíci lety ale její členitá ramena představovala bludiště, mezi nimiž se akropole slovanského hradiště zvedala jako vodní hrad. Nabízíme přehlídku
deseti největších zajímavostí a míst na české straně a k tomu jako bonus
výlet k sousedům na Slovensko.
1. Slovanské hradiště a vzpomínka na Velkou Moravu
Míst připomínajících Velkomoravskou říši a ranou historii našeho státu u nás objevíte víc,
slovanské hradiště v Mikulčicích ale patří k absolutní špičce. V lukách a lesích poměrně daleko od nejbližší vesnice se nachází
jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v České republice, kde si život starých Slovanů dokážete představit lépe než kdekoliv jinde. Jedno z nejvýstavnějších opevněných sídel Velké Moravy si lidé přicházejí prohlédnout už přes šedesát let.
2. Návštěvnické středisko a expozice v Mikulčicích
Srdcem areálu je
Návštěvnické středisko s
modelem knížecího hradu, rozhlednou a chystanou
expozicí archeologických objevů. Stranou stojí
pavilon s odkrytými základy baziliky s předsíní a atriem, která je se svými rozměry 36,5 x 12 metrů dosud největším objeveným velkomoravským chrámem. Působivě nasvícené základy přes tisíc let staré stavby doplňují modely někdejších staveb a předměty, nalezené při archeologických výzkumech.
3. Pěší okruh hradištěm
Kromě základů knížecího paláce, rozsáhlých pohřebišť, zbytků valů a kůlových mostů odhalily archeologické průzkumy také základy mnoha kamenných kostelů. Kolem nejvýznamnějších objektů vede asi 1,5 km dlouhá
okružní trasa s informačními panely. Nenáročná procházka, kterou snadno zvládnete i s kočárkem, začíná a končí u
Návštěvnického střediska.
4. Rozhledna nad Slovanským hradištěm
Nejkrásnější pohled na
hradiště v Mikulčicích je z výšky. Taková podívaná už dávno není vyhrazená jen ptákům, protože u
Návštěvnického centra vyrostla rozhledna. Z třicet metrů vysoké vyhlídkové věže sice neuvidíte do všech koutů, ale získáte obstojnou představu o rozsahu hlavní části historického areálu.
5. První písmo Slovanů
Donedávna se za nejstarší písmo Slovanů považovala
hlaholice, kterou na Moravu přinesli v 9. století
Konstantin s Metodějem. Vědecký tým
Masarykovy univerzity v Brně ale nedávno v lokalitě
Lány u Břeclavi objevil společně s keramikou
zvířecí kost, na níž je vyryto několik starogermánských run. Vzácný nález je důkazem, že již před zavedením hlaholice Slované přišli do kontaktu s runami, které mohli používat třeba k počítání nebo k věštění. Možná se časem prokáže, že se takové písmo používalo i na
slovanském hradišti v Mikulčicích.
6. Monoxyly
Zřejmě nejznámějším archeologickým nálezem ze
slovanského hradiště v Mikulčicích jsou
monoxyly. Zhruba devět metrů dlouhé vydlabané čluny skutečně pocházejí z 9. století, a přestože stovky let ležely zapomenuté v bahně na dnech někdejších říček, dochovaly se v dobré kondici. Archeologové nalezli lodě spolu se zbytky mostní konstrukce při výzkumu zaniklých říčních koryt. V minulosti byly vystavené a byl o ně obrovský zájem, nyní ale v depozitáři čekají na zřízení nové expozice. K vidění jsou proto jen na fotografiích na informačních panelech.
7. Budoucí památka UNESCO?
Památky Velké Moravy, tedy
slovanské hradiště v Mikulčicích a
kostel sv. Margity Antiochijské v nedalekých slovenských Kopčanech, se
ucházejí o zápis na seznam nejvýznamnějších světových památek UNESCO. Protože UNESCO dává přednost větším celkům, které nabízejí širší souvislosti, pomoci by mohl
společný zápis s dalšími památkami Velké Moravy: Mikulčice a Kopčany v něm doplňuje
Pohansko u Břeclavi a velkomoravské památky ve
Starém Městě u
Uherského Hradiště, tedy
Výšina sv. Metoděje, lokalita Na Špitálkách, lokalita Na Valách a
Památník Velké Moravy.
8. Ráj čápů a volavek
V letních měsících zahlédnete nad lužními lesy a kolem
řeky Moravy kroužit řadu vodních ptáků v čele s nepřehlédnutelnými čápy bílými. Mezi hradištěm a řekou se totiž rozkládá
přírodní park Mikulčický luh a jeho srdce,
přírodní rezervace Skařiny: v ní se dochovala jedna z posledních hnízdních kolonií volavek popelavých a čápů bílých v údolní nivě řeky Moravy.
9. Cyklostezky
Nejlépe se s
krajinou kolem mikulčického hradiště seznámíte na kole, vyhraďte si ale dostatek času. Trasy v lužních lesích vedou po rovinách a pohodlných zpevněných cestách, ale jsou hodně dlouhé. Od
slovanského hradiště, kde je k dispozici velké parkoviště, se můžete vypravit třeba
Anglickou alejí a podél
řeky Moravy do
Lanžhotu a zpět (přibližně 35 kilometrů), do
zoologické zahrady v Hodoníně (tam a zpátky 25 kilometrů) anebo k
výklopníku v Sudoměřicích (tam a zpátky 38 kilometrů).
10. Lávka Velké Moravy
V roce 2019 překlenula
řeku Moravu nová
lávka, která
slovanské hradiště v Mikulčicích propojila s další raně středověkou památkou nedaleko slovenských Kopčan –
kostelem sv. Margity / Markéty Antiochijské. Kostel pochází z 9. století a je
jedinou dodnes stojící zachovanou architektonickou památkou z dob Velké Moravy. Protože lávka vede přes státní hranici, cyklistům i pěším nabízí možnost prohlédnout si zajímavá místa u sousedů.
Nejkratší cesta ke kostelíku od Návštěvnického centra měří 3,6 kilometru, cyklisté se mohou vydat po břehu Moravy k
přístavišti na Baťově kanále ve Skalici.
Tip ze Slovenska: Skalická vinařská stezka, Holíč, Skalica a trdelník
- Když od slovanského hradiště v Mikulčicích na kole přejedete Lávku Velké Moravy, váš výlet nemusí skončit u kostela sv. Margity / Markéty Antiochijské. Okružní cyklotrasa Skalická vinařská stezka (37 km) vás provede řadou vesniček a představí vám také největší taháky této části slovenského regionu Záhorie.
- K těm patří monumentální zámek Holíč, obklopený dvojitými hradbami a vodním příkopem, někdejší letní sídlo Marie Terezie. V letních měsících je přístupný a konají se tu nejrůznější kulturní akce. Zajímavé jsou i budovy manufaktur, které poblíž honosné letní rezidence v polovině 18. století založil manžel Marie Terezie, František Štěpán Lotrinský.
- V Holíči objevíte také rozhlednu, větrný mlýn a židovský hřbitov.
- Symbolem nedaleké Skalice je rotunda sv. Jiří z 11. století, nejstarší památka ve městě. Za vidění stojí též mlýn bratrů Pilárikových a hlavní náměstí s kostelem sv. Michala a Spolkovým domem s figurální mozaikovou výzdobou průčelí. V roce 1904 jej navrhl architekt Dušan Jurkovič, autorem mozaiky je malíř Mikoláš Aleš.
- Chcete si ze Skalice odvézt zajímavý suvenýr? Pak to nemůže být nic jiného než Skalický trdelník, sladká specialita z těsta s vlašskými ořechy, která tu má více než 200 let dlouhou tradici. V roce 2007 dokonce Skalický trdelník získal jako první slovenský výrobek chráněné zeměpisné značení. Když se koncem 18. století ve Skalici usadil uherský generál ve výslužbě, filozof a básník hrabě Jozef Gvadányi, přijal do svých služeb kuchaře ze Sedmihradska. Právě on s sebou do Skalice přivezl původní recept. Skalický trdelník se se dodnes vyrábí původní metodou na otevřeném ohni. Těsto se namotá na dřevěný váleček „trdlo“ a zvolna se otáčí nad ohněm. Trdelníky se vyrábějí v černé kuchyni františkánského kláštera, kde je možné vidět jejich výrobu a zároveň je přímo na místě ochutnat nebo si je koupit.
- Zpět se můžete vrátit kolem přístaviště Skalica na Baťové kanálu a po cyklostezce lužními lesy podél řeky Moravy až k lávce.