Papírna, hrad, technické památky i příroda: Češi by rádi rozšířili seznam UNESCO o další místa

Pohádková příroda pouze pár kilometrů od hranic hlavního města – to je Průhonický zámecký park, ve kterém byla natočena řada pohádek. Jeden z největších přírodně krajinářských parků v Evropě s rozlohou 240 hektarů se nachází v členitém údolí meandrující říčky Botič.

Müllerova vila se uzavře 31. 1. 2025 na několik měsíců z důvodu rekonstrukce.

Landek Park – dříve Důl Anselm, dnes na jednom místě najdete historii hornictví, sport, relax, kemp.

Stará čistírna odpadních vod v Praze – Bubenči je významným dokumentem historie architektury, techniky a vodohospodářství. Byla postavena v letech 1901 – 1906 a k čištění odpadních vod sloužila až do roku 1967. Projekt čistírny vypracoval inženýr britského původu sir William Heerlein Lindley.

Původně žerotínská manufaktura na výrobu papíru pracuje ve Velkých Losinách nepřetržitě od konce 16. století až do dnešních dnů. Je jedním z posledních evropských svědků starého papírnického řemesla, jediná svého druhu v České republice.

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

Nejznámější částí Českého ráje jsou bezpochyby Prachovské skály, ráj pro horolezce. Toto skalní město leží 7 km severozápadně od města Jičín. Vybrat si můžete z několika prohlídkových tras.

Na místě, kde se před staletími odehrávala Bitva na Bílé hoře, leží oáza klidu, kde můžete zapomenout na uspěchaný život velkoměsta. Celý objekt letohrádku Hvězda provází číselná symbolika. Půdorys ve tvaru šesticípé hvězdy (hexagram) symbolizuje spojení dvou protikladných sil do vzájemné harmonie.

Dolní Vítkovice tvoří bývalý průmyslový areál Dolu Hlubina, koksovny a vysoké pece Vítkovických železáren. Areál je unikátní industriální památkou a nezaměnitelným symbolem Ostravy a celého Moravskoslezského kraje.

Vydejte se na výlet na vrchol Ještědu, kde stojí slavná věž ukrývající vysílač a horský hotel s restaurací. Těsně pod vrcholem je horní stanice kabinové lanovky z Horního Hanychova. Místo nabízí jedinečný pohled na Liberec a okolí. Na vrcholu můžete navštívit denně otevřenou restauraci nebo Bistro.

Technicky a stavebně autenticky dochovaný areál kamenouhelného dolu Michal najdete v Ostravě, v městské části Michálkovice, kde se uhlí začalo dolovat v první polovině 19. století.

Lázně Luhačovice jsou čtvrté největší lázně České republiky a nejnavštěvovanější lázně Moravy s více než 300 let trvající lázeňskou tradicí. Luhačovice jsou pravým místem k celoroční relaxaci a aktivnímu odpočinku s pestrými možnostmi kulturního i sportovního vyžití.

Mikuláš a 6. prosinec 2023 si budeme navždy pamatovat jako den, kdy byla na reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO zapsána ruční výroba skla. České sklo tak potvrdilo svou světovou úroveň a pověst. Na portálu Kudy z nudy vám doporučíme pár míst, kde poznáte sklo jako jedinečnou hmotu s fascinujícím příběhem.

Na trase naučné stezky jsou umístěny informační panely, které vás seznámí s historií jednotlivých památek. Okružní naučná stezka Betlém – Kuks měří celkem 7 km a vede pestrým terénem v malebné krajině labského údolí.

V roce 2010 bylo organizací UNESCO sokolnictví uznáno jako nehmotné kulturní dědictví lidstva. Sokolnictví je jedním z nejstarších vztahů mezi člověkem a dravcem, které trvá více než 4000 let. Je to tradiční aktivita lovu pomocí cvičených dravých ptáků v přirozeném prostředí.

České loutkářství má letitou tradici. Podle Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu v Česku nyní působí devět profesionálních loutkových divadel, stovka nezávislých skupin a dalších 300 amatérských. Na Seznamu nehmotného dědictví UNESCO je od 1. prosince 2016.

V roce 2022 bylo na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO připsáno vorařství, tradiční avšak již dnes bohužel zaniklé řemeslo představující tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Nadnárodní nominaci společně předložily státy: Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.

Barokní sochař, řezbář a kameník Matyáš Bernard Braun (24. února 1684, Sautens, Tyrolsko – 15. února 1738, Praha) patří k nejvýznamnějším představitelům českého vrcholně barokního sochařství. S jeho sochařskými díly se setkáte na řadě míst, od Prahy přes zámek Valeč až po Kuks.

Textilní tiskařská technika modrotisk je od listopadu 2018 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. O zápis společně žádalo Česko, Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko.

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

Základ třeboňské rybniční soustavy tvoří rybníky propojené stokami, vybudované podél řeky Lužnice severojižním směrem mezi městy Třeboň a Veselí nad Lužnicí. Tvoří ji Zlatá stoka, Stará řeka, Nová řeka, rybník Rožmberk, Rožmberská bašta a rybník Svět.

Slovanské hradiště v Mikulčicích patří bezpochyby mezi nejvýznamnější místa vztahující se k rané historii našeho státu. Patřilo k nejvýstavnějším opevněným sídlům Velké Moravy. Ve své době bylo hradisko Mikulčice vodním hradem, který obtékala členitá ramena řeky Moravy.

Českým rájem byla v druhé polovině devatenáctého století nazvána krajina, kde jsou přírodní hodnoty umocněny historickými památkami. O jedinečnosti a neopakovatelnosti přírody Českého ráje svědčí i fakt, že se ve 20. století stala první chráněnou krajinnou oblastí Československa (v roce 1955).

Malebné město Slavonice na pomezí Čech, Moravy a Rakouska proslavily překrásné renesanční památky. Okouzlí vás především řady renesančních měšťanských domů s bohatě zdobenými štíty, psaníčkovými nebo figurálními sgrafity, které lemují dvě náměstí v centru města.

Kostel stojí na náměstí Jiřího z Poděbrad a je dílem známého slovinského architekta Josipa Plečnika, realizovaným v letech 1928 až 1932. Velmi osobitá stavba je inspirována starokřesťanskými vzory. Jde o ojedinělý příklad meziválečné české architektury.

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny se rozkládá na strmých severních svazích Jizerských hor. V červenci 2021 se oblast s řadou skalních vyhlídek i největším vodopádem Jizerských hor stala první českou přírodní památkou zařazenou na seznam Světového dědictví organizace UNESCO.

Pouhou hodinu cesty autem z Prahy nebo Karlových Varů se nachází královské město, jehož chmelařské stavby jsou zapsány na seznam UNESCO. Historické jádro města bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací v roce 1961 pro svůj soubor významných historických staveb.

Nejznámější rybníkář Jakub Krčín z Jelčan (18. července 1535, Kolín – asi mezi 18. lednem a 10. únorem 1604, ?) nastoupil do služeb Rožmberků v době, kdy jihočeská krajina čekala na dokončení rybničního díla. Dočkala se ho v podobě nejslavnějších Krčínových děl, slavného rybníku Svět a našeho největšího rybníku Rožmberk.

Obora Hvězda je nejen lesem a přírodní památkou, ale především národní kulturní památkou. Nejspíš právě proto je oblíbeným místem mnoha Pražanů.

Historická těžba drahých a obecných kovů formovala celkový vývoj Krušných hor a ovlivňovala život na obou stranách česko-německé hranice. Technické památky, urbanistické celky a množství nemateriálních aspektů vytvořily v průběhu osmi staletí jedinečnou kulturní krajinu, která je zapsána v UNESCO.

Prohlídky opevnění a podzemních chodeb vás provedou složitou spletí pevnostních valů, kasemat a střílen až do hlubokých minových chodeb pod Terezínem.

V Kadani začala sezona farmářských trhů a vše se chystá také na novou turistickou sezonu. Výlet si můžete naplánovat třeba tak, abyste v červnu oslavili narozeniny Maxipsa Fíka, ale můžete přijet klidně hned na jaře: alespoň zjistíte, co je nového v klášteře, který usiluje o zápis mezi památky UNESCO.

Stará čistírna odpadních vod v pražské Bubenči je významným dokumentem historie architektury, techniky a vodohospodářství. Čistírna, jenž byla uvedena do provozu v roce 1907 bude od letoška usilovat o zápis na seznam UNESCO. Ministerstvo kultury má už všechny potřebné dokumenty k podání žádosti, bude se však jednat o proces dlouhý několik let.

Nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV., kam prý neměly přístup ženy, aby tu panovníka nic nerušilo ve státnických či teologických úvahách, bylo založeno jako sejf pro korunovační klenoty, svaté ostatky a státní písemnosti.