V pražské zoo se snaží pomáhat a chránit luskouny různými způsoby hned v několika zemích. V Kamerunu podporují strážce chráněných území a v rámci projektu Toulavý autobus se snaží o omezení lovu osvětou a vzděláváním místních obyvatel. V Laosu a na Sumatře se zase finančně podílí na výstavbě a chodu záchranných stanic pro luskouny zabavené pytlákům
Luskouni představují evolučně jedinečnou, starobylou skupinu bezzubých savců příbuzných šelmám, specializujících se na pojídání mravenců a termitů. Pro svůj vzhled připomínající šišku jsou nezaměnitelní – jako jediní savci na planetě, mají tělo pokryté chlupy přetvořenými do podoby šupin, které jsou stejně jako třeba kopyta či drápy jiných živočichů tvořeny keratinem.
Žijí v jižní Asii a v subsaharské Africe, na obou kontinentech jsou masivně loveni. Zejména v Asii se z jejich šupin vyrábějí přípravky, které mají údajně pomoci při kožních nemocech, problémech s plodností či krevním oběhem. Největšími odbytišti jsou Čína a Vietnam. Poté, co byly nadměrným lovem zdecimovány populace asijských luskounů, se pozornost ilegálního obchodu přesunula i na africké druhy. Důsledkem je, že všech osm druhů luskounů je zařazeno na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN do kategorie ohrožený vyhubením, dva dokonce jako kriticky ohrožené.
Přestože Světový den luskounů zvyšuje povědomí o jejich ohrožení, pokrok v ochraně je stále příliš pomalý.