Patřili mezi nejvýznamnější šlechtické rody. Zastávali
vysoké posty v církvi, u císařského dvora, v zemské správě, armádě i diplomacii. Byli průkopníky nejen v lyžování, ale také v
lesním hospodaření,
sklářství,
zemědělství a včelařství. Zasloužili se o lepší
sociální péči, zapojili se do kulturního dění, byli významnými mecenáši.
V roce 2023 uplyne několik významných výročí, což dává příležitost tento starobylý rod připomenout. Přesně před
400 lety nastoupil
Arnošt Vojtěch z Harrachu na pražský arcibiskupský stolec a zároveň je tomu
400 let od sňatku
Isabely Kateřiny z Harrachu s Albrechtem z Valdštejna. Harrachové byli s českými zeměmi velmi silně spjati a zanechali v naší historii hlubokou stopu.
V letošním roce si připomínáme také
70 let od zpřístupnění zámku Hrádek u Nechanic veřejnosti. Právě toto letní lovecké a reprezentační sídlo Harrachů bude společně se zámkem
Janovice u Rýmařova hlavním objektem letošního harrachovského roku.
Od vídeňského dvora k národnímu obrození
Členové roku Harrachů se od
17. století prosadili jako
vynikající diplomaté a vídeňský dvůr je zpravidla vysoce oceňoval. Jejich mimořádné politické nasazení trvalo až do 18. století. V té době stáli na pozicích zemského vlastenectví a snažili se
bránit práva Českého království. Výsledek těchto snah ovšem nebyl v Rakousko-Uherské monarchii příliš výrazný, avšak jejich snažení později přispělo k národnímu obrození.
Na vídeňskou centralizaci reagovali Harrachové zpravidla ústupem z politických pozic a stále víc se zaměřovali na vlastní
hospodářskou činnost. Do politické sféry se pak na čas vrátili v
19. století, kdy byli opakovaně zvoleni do zemského sněmu, kde zastávali konzervativní pozice. Těšili se velké popularitě i vážnosti. Hlava rodu přirozeně vždy vstoupila do
předlitavského parlamentu, kde také hájili české pozice. Po I. světové válce z politické scény ustoupili a do konce jejich českého působení se na ni již nevrátili. V druhé čtvrtině 19. století se stále víc přikláněli k
českému národnímu obrození, a to zejména za
Františka Arnošta a především
Jana Nepomuka Harracha, který se zařadil mezi největší vlastence v řadách české aristokracie.
Kde všude se s rodem Harrachů letos potkáte
Harrachové a sklářství patří k sobě, proto by obdivvoatelé sklářského umění měli letos zavítat do
harrachovské sklárny Novosad a syn, která pokračuje v tradici poctivého sklářského řemesla. U příležitosti projektu Po stopách šlechtických rodů zde
doplnili stálou expozici skla o
exponáty se vztahem k Harrachům, které nebyly dosud představeny. Rok Harrachů bude během sezóny pokračovat dalšími aktivitami jak na objektech Národního památkového ústavu, tak v dalších bezmála třiceti institucích, které se k projektu přidaly. Chystá se několik přednáškových cyklů,
speciální prohlídky a samozřejmě také
kulturní akce. Obnovou například prošly části
hostinských pokojů na zámku
Hrádek u Nechanic a kaple v
Janovicích u Rýmařova.
Dále se k roku Harrachů připojují zámky
Duchcov,
státní hrad a zámek Frýdlant,
Hradec nad Moravicí,
Konopiště,
Mnichovo Hradiště,
Opočno,
Sychrov a hrady
Grabštejn,
Nové Hrady v
jižních Čechách a moravský
Šternberk. Stranou nezůstává ani
Hospitál Kuks. Kromě harrachovské sklárny se k památkám NPÚ přidává například také
Arcibiskupský zámek v Kroměříži,
zámek Kačina,
zámek Kunín,
Slezské zemské muzeum,
Oblastní galerie Liberec,
Harrachovská hrobka v Horní Branné (obec Horní Branná),
Národní muzeum,
Muzeum Velké Meziříčí,
Městské muzeum Rýmařov nebo krkonošská města
Harrachov a
Jilemnice, včetně
Krkonošského muzea v Jilemnici (Správa Krkonošského národního parku). Zapojena jsou i další města, obce a subjekty.