Co všechno víte o
zoologické zahradě v
Praze? Určitě víte, že ji najdete v
městské části Troja, jen kousek od
Botanické zahrady a
Trojského zámku. Dostatečně známá je rovněž informace, že ji uživatelé největšího cestovatelského serveru TripAdvisor zařadili na
pátou příčku v žebříčku nejoblíbenějších zoologických zahrad světa.
Z našeho úvodu víte, že letos slaví osmdesáté deváté narozeniny a že se na
pondělí 28. září 2020 chystá
otevření pavilonu hrochů. Letošní velkou výroční slavnost se
Zoo Praha rozhodlo zrušit a
oslavy výročí budou probíhat
prostřednictvím živých přenosů ve vysílání ČT24. K omezení programu pražská zoo přistoupila kvůli tomu, aby nedocházelo k velké kumulaci návštěvníků ve vnitřních prostorách.
Pavilon hrochů bude k návštěvě otevřen průběžně, už teď ale samozřejmě vše na pondělí chystá a
připravují se i sami hroši. Pro
Tchéca to bude velká premiéra – chovatelé jej poprvé oficiálně představí veřejnosti. Nový hroší samec přišel do
pražské zoo v listopadu 2019.
Jak se hrochům čistí zuby?
Všichni tři obyvatelé hrošího pavilonu samozřejmě podstupují
pravidelné kontroly, při kterých jejich chovatelé zjišťují, v jakém jsou stavu a zda je nic netrápí. A jak se hrochům čistí zuby? Místo kartáčku a zubní pasty pořádná
hadice a silný proud vody, který opláchne zbytky jídla a vyčistí vnitřek tlamy. Hroší mají velmi rádi tlak vody kolem zubů, dásní a na jazyku.
Maruška s Fandou jsou na tuto práci s vodou už naučení.
Tchéco si ji také velmi rychle oblíbil. Chovatelé zkoušeli, jestli mu bude vyhovovat proud vody z vapky, ale mnohem raději má obyčejnou hadici. V přírodě
s hygienou hrochů pomáhají různé druhy ptáků a ryb, které jim čistí případné rány a zbavují je odumřelé nebo poškozené kůže na těle i v oblasti tlamy. V lidské péči nahrazuje ptáky a ryby
pravidelné sprchování a drbání, které hroši milují.
Kterak v Praze zoologická zahrada vznikla
Co předcházelo jejímu vzniku a jak vypadaly první roky?
Její cesta na svět nebyla nijak jednoduchá, protože od roku 1881, kdy v novinách vyšla výzva hraběte Sweerts-Sporka k zřízení pražské
zoo u příležitosti sňatku prince Rudolfa a belgické princezny Štěpánky, uplynulo do slavnostního otevření dlouhých čtyřicet let. Byly to roky polemik, úvah a zuřivých bojů; Pražany zaměstnávaly hlavně diskuze, kde by zoo měla stát.
Z plánovaného umístění ve
Stromovce se projekt přesunul do
zahrady Kinských na Smíchově a poté na
Štvanici; hezké místo, ale zřejmě nikdo nepřemýšlel o tom, že z
ostrova ve Vltavě by se areál nemohl nikam rozrůstat. Situace se změnila až v roce 1922, kdy
velkostatkář Alois Svoboda daroval Československému státu
pozemky v Troji s podmínkou, že část území bude sloužit k vybudování
zoologické zahrady. Místo tedy bylo, zbývalo je oplotit a zaplnit.
První obyvatelé – lvice Šárka ve vile či lachtani Vlasty Buriana
Ani to se neobešlo bez veselých historek; na webu
zoologické zahrady se například dočtete o „dárečku“ z roku 1930, kdy majitel cirkusu Rebernigg daroval zoo
lvici Šárku. Připomeňme, že v té době ještě žádná zoo ani vhodné ubikace neexistovaly, a tak Šárka žila stejně jako někteří další obyvatelé budoucí zoo v
trojské vile profesora Jandy. Středoškolský profesor narozený roku 1865 byl v té době již ve výslužbě, ovšem
zoologická zahrada v Praze byla jeho snem od útlého mládí a věnoval jejímu vzniku velkou část života. Ve svých 67 letech se také stal jejím
prvním ředitelem.
Zoo, či spíše staveniště zoologické zahrady,
bylo zpřístupněno
28. září 1931. V témže roce mimo jiné vznikla
voliéra dravců, do areálu o rozloze 8 hektarů se nastěhovalo oficiálně první zvíře pražské zoo –
vlčice Lotta, a záhy se sem také přesunul
první chovný pár koní Převalských, Ali a Minka, jejichž potomky nyní
pražská zoo úspěšně vrací do jejich původní vlasti, Mongolska. Mezi první obyvatele patřili také
tygři Mitau a Bengali,
slon Baby,
hroch Petr a
nosorožec Max, ke
lvici Šárce přibyl
lev Ctirad a herec
Vlasta Burian daroval
zoo lachtany Hýtu a Batula.
Dnešní Zoo je plná unikátních expozic
Dnes se
pražská zoo rozkládá na
60 hektarech a první návštěvníci z roku 1931 by ji poznali jen stěží.
Seznam dvou set zvířat z počátků zoologické zahrady se rozrostl přibližně na
pět tisíc jedinců 670 druhů a areál samozřejmě nabízí mnohem víc než jen podívanou do výběhů. Můžete si vybrat také z bohatého programu plného akcí.
Mezi novinky posledních let patří
Velemlokárium - jedinečná expozice vybudovaná pro největší obojživelníky světa – velemloky čínské – je zároveň poctou Karlu Čapkovi a jeho Válce s Mloky. Dále pak
pavilon gaviálů Čambal – ohrožení gaviálové indičtí zde žijí v přesné imitaci velké řeky včetně tišin, hlubších vod, proudu a písčitých pláží, kde se s pomocí infrazářičů udržuje teplota podkladu až na 50 °C.
Stezka nazvaná
Voliéry pod skalou vede od pand červených k Pavilonu velkých želv. Patří takřka výhradně ptákům. Její dominantu představují tři prostorné voliéry, do nichž mohou návštěvníci vstoupit a naplno si tak vychutnat pobyt ve společném prostoru s ptáky. Dalším ptačím územím v zoo jsou
Ptačí mokřady. V pestrém světě mokřadních ptáků mají domov nejen elegantní jeřábi a majestátní člunozobci, ale třeba i překrásní ibisové rudí nebo čile pobíhající čejky.
Letos (2020)
Zoo Praha otevřela mimořádnou expozici nazvanou
Darwinův kráter. Název i pojetí nové expozice
tasmánské a australské fauny v Zoo Praha inspiroval kráter stejného jména, který se nachází na Tasmánii a vznikl po dopadu meteoritu zhruba před 700 – 800 tisíci lety. Expozice představuje více než dvě desítky druhů zvířat, z nichž nejvýznamnější jsou ohrožení
ďábli medvědovití – označovaní také jako „tasmánští čerti“. Hned u Darwinova kráteru je také nová průchozí expozice
klokanů, kteří se pasou na trávnících hned vedle vás.
Do zoo se můžete podívat každý den; areál se otvírá v 9 hodin,
do konce října je otevřeno
do 18 hodin, v listopadu a v prosinci do 16 hodin. Jednorázové
vstupné pro dospělé je 250 Kč, děti od tří do patnácti let a studenti zaplatí 200 Kč, senioři nad 70 let mají vstup za symbolickou kačku a děti do tří let zdarma. Rodinné vstupné 2+2 vás vyjde na 800 Kč plus stovku za každé další dítě.