Trojský zámek je stavba pozoruhodná a výjimečná. Spíše než zámkem by se vlastně měl nazývat vilou, je totiž ozvěnou honosných římských předměstských vil, které na své dlouhé cestě viděl její stavebník, Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka. Během sezóny zde Galerie hlavního města Prahy pořádá výstavy.
Stavebníka Trojského zámku Václava Vojtěcha hraběte ze Šternberka uchvátily velkolepé domy uprostřed nekonečných zahrad natolik, že se rozhodl
přenést kousek „Věčného města“ do své rodné země. Mladý hrabě měl šťastnou ruku při výběru místa i umělců, kteří měli jeho sen uskutečnit.
Stavba raně barokního zámku Troja byla zahájena v roce 1679. Autorem projektu zámku byl
architekt francouzského původu Jean Baptiste Mathey. V návrhu zúročil zkušenosti ze svého pobytu v Itálii a inspiroval se typem římské příměstské vily.
Středem a dominantou celé hmoty stavby je
velký sál, z něhož se do obou stran rozbíhá chodba s enfiládou přilehlých salónů. Po stranách stavbu vertikálně i horizontálně ukončují dvoupatrové věžovité belvedery.
Sochařská výzdoba dvouramenného schodiště vedoucího do zahrady byla svěřena drážďanským umělcům Georgovi a Paulu Hermannovým. Monumentální plastiky, zdobící schodiště, symbolizují
boj Titánů s antickými bohy. Jednotlivé plastiky po obvodu schodiště představují antické bohy,
alegorie denních i ročních období a světadílů.
Bezbariérový přístup je pouze do přízemí.
Malířská výzdoba interiéru zámku a expozice GHMP
Malířskou výzdobu v přízemí zámku převážně zhotovil
Carpoforo Tencalla. Strop a stěny ústředního sálu pokrývají fresky s námětem Apotheosy vítězství nad Turky u Vídně a oslavují tak Habsburky. Fresky namalovali nizozemští malíři Abraham a Izak Godinové. Přilehlé místnosti pak vyzdobil italský malíř Francisco Marchetti se synem Giovannim
freskami s náměty z antické mytologie a oslavou stavebníků zámku. V zámku se nachází celkem 4000 m
2 maleb, z toho 1400 m
2 v hlavním sále, který slouží také ke koncertům. Jsou zde
expozice Galerie hl. m. Prahy (stálá expozice Architektura a výzdoba zámku Troja).
Zahrada zámku Troja
Zahrada Zámku Troja byla do dnešní podoby
rekonstruována v 80. letech 20. století podle návrhu architekta Otakara Kuči. Jeho koncept vychází z původní barokní zahrady, která zde byla založena koncem 17. století zahradním architektem Jiřím Seemanem. Hlavním znakem barokních zahrad je osová symetrie. V následujících stoletích se zahrada proměnila v rozvolněný park. Z nedávné historie můžeme připomenout, že zahradu značně poničila povodeň v roce 2002.
Prohlédněte si Trojský zámek, raně barokní architektonický skvost s bohatou historií a uměleckou výzdobou, obklopený nádhernými zahradami.
Stavebníkem Trojského zámku byl Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka.
Trojský zámek je příkladem raně barokní architektury.
Autorem projektu Trojského zámku byl francouzský architekt Jean Baptiste Mathey.
Architekt byl inspirován typem římské příměstské vily.
Centrální sál zámku zdobí fresky s námětem Apotheosy vítězství nad Turky u Vídně.
Ve zámku Troja se nachází celkem 4000 m2 maleb.
Rekonstruovanou zahradu zámku Troja navrhl architekt Otakar Kuča.
Hlavním znakem barokní zahrady je osová symetrie.
Bezbariérový přístup je možný pouze do přízemí zámku Troja.
Sochy symbolizují boj Titánů s antickými bohy a představují antické bohy, alegorie denních i ročních období a světadílů.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.