Praha v jarních měsících pozoruje
zvýšený zájem o zeleň na svém území. Celková výměra veřejných zahrad a parků na jejím území momentálně čítá 3 965 hektarů, tedy přibližně
8 % celkové rozlohy metropole. Aby i v budoucnu měli obyvatelé dostatek prostoru k trávení volného času, investuje vedení hlavního města do revitalizace a rozšiřování parků podstatnou část financí, jež významně přispěje ke zkvalitnění občanského života. Změn se dočká například největší pražský
park Stromovka nebo
Vítkov. Novou podobu dostane také
Letná či Rohanský ostrov. Tato místa nyní zažívají rekordní návštěvnost. Například do
Stromovky před pandemií ročně mířilo kolem 2,5 milionu návštěvníků, nyní vychází počet návštěvníků na rok kolem šesti milionů.
Stromovku čeká další rozšíření
Stromovka neboli Královská obora je v současnosti
největším pražským parkem. Její historie sahá do poloviny 13. století, kdy byla založena za vlády Přemysla Otakara II a od té doby několikrát změnila svou tvář. Zatímco se zde v historii proháněla
divoká zvěř i exotická zvířata z Asie, dnes ji řada Pražanů využívá především jako místo k relaxaci, procházkám i různým sportovním a kulturním aktivitám. Její hlavní dominantou jsou
velké vodní plochy a rybníky, které by v blízké době měly projít dalšími úpravami.
Do parku bude navíc začleněn
areál Výstaviště, k němuž náleží bývalé tenisové kurty a další nevyužívané asfaltové zpevněné plochy, ze kterých nově vzniknou zatravněné plochy i
místa pro sportovní aktivity jako
petangue nebo kuličky. Rozloha se těmito úpravami zvětší o zhruba 30 tisíc metrů čtverečních. Součástí parku se stane parkový trávník, který poskytne útočiště všem milovníkům
pikniků či jiné formy odpočinku.
Na Letné vyroste rybník
Základ dnešní podoby
Letenských sadů se datuje počátkem 19. století, kdy většinu pozemků vlastnil baron Jakub Wimmer. Největší rekonstrukcí park prošel koncem 80. let 19. století pod vedením českého zahradního architekta František J. Thomayer, který se při jeho výstavbě zasazoval o vodní prvky. Přestože jeho přání v minulosti nebylo vyslyšeno,
letos se na Letné dočkáme nového rybníku, jenž se stane oázou pro řadu živočichů i Pražanů zejména během horkých letních dnů, kdy se teplota vzduchu dlouhodobě drží nad třiceti stupni Celsia.
Vodní nádrž o rozloze téměř
7 000 metrů čtverečních v menší proláklině u
Hanavského pavilonu směrem ke
Stalinovi bude sloužit jak k závlaze okolí, tak jako další rekreační místo v jedné z nejvíce frekventovaných částí metropole. Vstup do vody bude pouze na vlastní nebezpečí a stejně jako v případě Stromovky i zde bude do nádrže vedena voda potrubím přímo z
Vltavy. Nyní na místě probíhá geologický a archeologický průzkum.
Revitalizace parku na Vítkově
Na svou proměnu čeká také park na vrchu Vítkově. Kopec
Vítkov dostal jméno po svém majiteli, pražském měšťanovi
Vítkovi z Hory, který zde vlastnil vinici. Historie vrchu se však začala psát především díky známé
bitvě na Vítkově, kde v roce 1420 porazili husité pod vedením Jana Žižky katolické křižáky. Dnes máme místo spojené především s
Národním památníkem, který byl vybudován mezi lety
1928–1932 na památku československého státu a
hrdinům v první světové válce.
Revitalizace
vítkovského parku je rozdělena na šest etap a v průběhu pěti let by měla proměnit celkový ráz zeleně k nepoznání. Město plánuje dosadit
nové stromy, vyměnit městský mobiliář i nahradit
rozbitý asfalt za přírodnější cestu. Hlavní myšlenkou celkové úpravy je zachovat ráz lokality a umocnit její půvabný pohled na Prahu. Hlavní pozornost získá
promenáda vedoucí k
Národnímu památníku. Ta bude sloužit pěším návštěvníkům parku. Cesta bude doplněna o
vodní prvky, v jejím okolí vznikne také vyhlídková restaurace s veřejnými toaletami. Z parkoviště za památníkem vyroste volný prostor, piazzetta, vhodná pro pořádání nejrůznějších událostí a doplněná gejzírem. Proměna parku by měla být hotová koncem roku 2022.
Praha získá nový park v centru města
Rohanský ostrov získal pojmenování po pražském radním a zároveň
tesařském mistru, Josefu Rohanovi, který si území koupil v polovině 19. století. Jeho význam rostl s industrializací metropole, kdy se z ostrova stala
spojnice Prahy s velkým zámořským světem i železniční
křižovatka spojující Vídeň s Berlínem. Od 20. století však místo postupně chátralo. Vytvořila se na něm černá skládka a po výstavbě metra sloužily tyto prostory jako deponie pro
ukládání materiálu z výkopů. V roce 1999 vedení města zahájilo úklidové práce za účelem revitalizace ostrova. Nyní by měl na území o rozloze 56 hektarů vyrůst
mezi Karlínem a Libní ostrov s přírodním metropolitním parkem, jež bude kromě volnočasového využití plnit také funkci protipovodňové ochrany.
Magistrát plánuje začít v rámci první etapy realizací přírodního parku.
Budování nové zeleně na místě současného brownfieldu a betonárky v území od
cyklostezky A2 směrem k
Vltavě chce hlavní město
zahájit už v letošním roce. Průběh budování nového parku ještě může zpomalit finanční situace Prahy, která už musela kvůli pandemii v rozpočtu škrtat. V roce
2030 by na projekt měla navázat také
výstavba bytů, kanceláří a dalších veřejných prostor.