Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Na místě dnešní katedrály původně stála
rotunda sv. Víta, kterou zde nechal kolem roku
925 postavit
sv. Václav. O století později – po roce 1060, ji nahradila románská bazilika. Roku
1344 zahájil
Karel IV. stavbu gotické
katedrála. První stavitelé,
Matyáš z Arrasu a později
Petr Parléř, postavili chór s věncem kaplí,
Svatováclavskou kapli,
Zlatou bránu a spodní část Velké jižní věže. Tu začal stavět Petr Parléř, ale nedokončil ji. Do původně zamýšlené výšky ji doplnil renesanční ochoz a helmice ze 16. století, kterou ale v 18. století nahradila současná kupole. Stavbu
katedrála v roce
1419 přerušily
husitské války a chrám zůstal
po staletí nedokončen, přestože se někteří panovníci pokoušeli pokračovat ve stavbě. Mimo jiné byla postavena hudební kruchta a průčelí chrámu bylo provizorně uzavřeno. Teprve ve 2. polovině
19. století zahájila
Jednota pro dostavění chrámu sv. Víta opravu původní části a dostavbu
katedrály v novogotickém slohu (přistavěna byla západní loď chrámu se dvěma věžemi). V roce
1929 byl
chrám slavnostně vysvěcen. Ještě v pozdějších letech se ladil interiér
katedrály.
Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i
korunovace českých králů a královen.
Katedrála je místem
uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů. V jejím impozantním interiéru se nachází mj. malbami a polodrahokamy nádherně vyzdobená Svatováclavská
kaple s hrobem sv. Václava, v podzemí
hrobka českých králů (v současné době uzavřena) a
Korunní komora, kde jsou uloženy
korunovační klenoty.
Otevírací doba katedrály svatého Víta se liší podle období. V letní sezóně (duben-říjen) je otevřená 9:00-17:00 a v neděli až od 12:00. V zimní sezóně (listopad-březen) je pak otevírací doba o hodinu zkrácená 9:00-16:00 hodin.
Prohlídka katedrály sv. Víta zdarma
Jestliže vám stačí jen letmé nahlédnutí do
katedrály bude vám stačit pouze
vstup do přední části katedrály, která je návštěvníkům přístupná
zdarma. Pro návštěvníky bez vstupenky je vymezen prostor pod západní kruchtou, neboli kůrem. Jedná se tedy o vstup do přední
novogotické části katedrály. Novogotickou část
katedrály tvoří hlavní loď a úzké boční lodi s postranními kaplemi osvětlenými barevnými okny a severní křídlo příčné lodi. Na západní kruchutu mají být umístěny
nové varhany z Barcelony. Kvůli stavebním úpravám je tak
bezplatná zóna od října 2023 až do odvolání
uzavřena.
Přesto však existuje způsob, jak se do
katedrály sv. Víta bezplatně dostat. Všichni
věřící a poutníci jsou dovnitř zváni
zdarma, a to nejen k účasti na pravidelných či svátečních liturgiích, ale i mimo liturgický provoz k individuální modlitbě či jako organizované poutní skupiny. Věřící (jednotlivci či rodiny), kteří přicházejí za účelem modlitby, mají
bezplatný vstup i během turistického návštěvního provozu, a to na vyžádání u pracovníků ostrahy při vchodu do
katedrály. Každý pátek se v eucharistické kapli také koná celodenní výstav Nejsvětější Svátosti. V případě, že přijdete do
katedrály na bohoslužbu, musíte po celou dobu jejího trvání sedět v lavici a nesmíte fotit. Po skončení mše však máte trochu času chrám si projít.
Poslední možný vstup je
20 minut před koncem otevírací doby. Návštěvní doba může být podle provozních podmínek upravena, zejména s ohledem na konání bohoslužeb – v průběhu církevních obřadů není prohlídka chrámu možná.
Organizované skupiny poutníků se musejí k návštěvě objednat nejméně tři dny předem na adrese katedrala@efara.cz, v případě potřeby je možno kontaktovat pracovníky provozu katedrály na tel. čísle +420 724 558 889 nebo +420 734 648 727. Skupiny poutníků doprovázené katolickým knězem mohou také slavit mši svatou v eucharistické kapli
katedrály.
Prohlídka katedrály sv. Víta s průvodcem
Turistický provoz
katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha spadá pod Správu
Pražského hradu, takže je nutné pořídit si
vstupenku na celý okruh Hradem. Tu si zakoupíte v infocentru
Pražského hradu na 2. a 3. nádvoří za
450 Kč. Základní okruh zahrnuje
Starý královský palác,
Baziliku sv. Jiří,
Zlatou uličku a konečně
katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Vstupenka se vstupem pouze do katedrály neexistuje.
Dostupná je však
zvláštní prohlídka s názvem
Katedrála sv. Víta zblízka. Je k zakoupení zvlášť
on-line. Jedná se o detailní prohlídku katedrály s průvodcem, která zabere asi 75 minut. Zájemci nahlédnou v rámci výkladu i do míst se zvláštní památkovou ochranou,
kam se běžný turista nepodívá. Trasa zahrnuje celé přízemí
katedrály sv. Víta,
Královskou hrobku a Svatováclavskou kapli. Cena prohlídky je
600 Kč – platí se standardní vstupné do objektu (tedy na okruh), plus 150 Kč.
Jižní věž katedrály sv. Víta
Na velkou
jižní věž katedrály můžete vystoupat
denně od 10 do 18 hodin, poslední vstup je vždy v 17:30. Tato bezmála
sto metrů vysoká věž nabízí jedinečný výhled na
Prahu. Během výstupu po více než
280 schodech se naskytne jedinečný výhled na hlavní město, areál
Pražského hradu i pohled na zvony
Svatovítské katedrály. Těch je zde
sedm, mezi nimi i
největší zvon v České republice – Zikmund, pocházející z roku
1549. Na vrchol
věže se platí zvláštní vstupné ve výši
200 Kč. Poslední vstup do věže je půl hodiny před zavírací dobou. Ale pozor, v případě nepříznivého počasí zůstává věž uzavřena.
Katedrála zvenčí
Jestliže jste již interiér
katedrály viděli, anebo vám stačí obdivovat ji jen zvenčí, areál
Pražského hradu je otevřený po celý rok
6:00-22:00 hodin. Všímavým návštěvníkům odkryjí exteriéry katedrály mnohá další tajemství.
Například hrůzu nahánějící
chrliče – na
katedrále byste jich napočítali
přesně 132. První vznikly už ve 14. století a jejich funkcí bylo mimo jiné odvádět vodu od katedrálních stěn. Voda se do nich dostává přes opěrné oblouky kanálky, které jsou skryté pod kamennými stříškami. Není bez zajímavosti, že některé
kanálky a jejich
vedení v kameni jsou odborníkům dosud utajené. Voda z chrličů padá až několik metrů od zdi
katedrály. Ze středověku zůstaly na katedrále pouze
4 kompletní chrliče, ostatní jsou už z mladší doby. Druhá funkce chrličů je duchovního rázu – měly
odstrašovat zlé síly zvenčí anebo jsou to naopak démoni, připoutaní ke katedrále. Jejich podoba je opravdu různorodá: najdete zde
dračí hlavy, podoby ďábla a
démonů, hrůzná
monstra, ale i porodní bábu, kováře nebo žida s prasetem. V případě posledního zpodobnění se jedná o postavu vousatého muže, který za ucho drží sele skryté pod dlouhým kabátem. Pochází z roku 1885 a je stále funkční. Některé chrliče bylo třeba časem vyměnit, protože docházelo k opotřebení díky povětrnostním podmínkám, a škodu utrpěly také při požáru roku 1541 nebo při
ostřelování Prusy roku 1757. Na tuto událost odkazuje i jedna kuriozita v interiéru – zavěšená
dělová koule ve Šternberské kapli. Je připomínkou obléhání
Prahy, kdy nepřítel na chrám během 23 dnů poslal 770 koulí! Právě tato urazila mimo jiné mramorové zábradlí, které od té doby zůstalo úmyslně neopravené.
Návštěvníci vstupují do katedrály
portálem v západním průčelí, proti průchodu mezi II. a III. nádvořím
Pražského hradu.
Bronzové dveře jsou zdobeny reliéfy s výjevy z historie chrámu a z
legend o svatém Václavu a Vojtěchu. Vyobrazeni jsou na nich
svatý Václav a
Karel IV. a jsou zde i tváře stavitelů
katedrály. A to jak těch středověkých –
Matyáše z Arrasu a Petra Parléře –, tak i novodobých – Kamila Hilberta či
Josefa Mockera.
Dalším prvkem hodným obdivu je monumentální
kulaté okno, tzv.
rozeta, jenž se podobá květu rozvité růže. Najdete ji nad vchodem do
katedrály. Bylo dokončeno v roce 1928 a za jeho architektonickým návrhem stojí
Kamil Hilbert. Vitráž na téma
Stvoření světa navrhl František Kysela. Při bližším zkoumání okna zjistíte, že se skládá z několika obrazů. Malé barevné kousky skla vložené do olověných proužků tvoří v celku kompletní obraz. Nejvýše je obraz, který znázorňuje
Boha, pod ním jsou v kruhu v jednotlivých pětilístcích z barevných sklíček vyskládány jednotlivé dny podle
biblického Stvoření světa. Rozeta vypráví o
stvoření dne a noci, stvoření
vody, pevniny a rostlinstva,
světla na obloze,
zvířat, člověka a sedmý den je věnován
odpočinku.
Přímo na
Velké jižní věži je
Zlatá brána a napravo od ní nádherná zlatá mozaika Posledního soudu. Z této strany býval původní vstup do katedrály – tudy vycházel nově korunovaný panovník a tudy dovnitř vstupovaly davy poutníků. Stěnu nad portálem dal osadit mozaikou
Karel IV. Autorem její předlohy byl pravděpodobně malíř
Nicollo Semitecolo. Mozaika je vyskládána asi z miliónu
skleněných kostek v několika desítkách odstínů, na některé části obrazu byly místo skla použity různobarevné
křemeny. V zemích na sever od Alp je taková mozaika naprostým unikátem. Pro její provedení byli povoláni nejspíše benátští umělci, kteří ji
dokončili roku
1371. Pro její
rozsáhlé zlacení se vstupu do chrámu začalo říkat Zlatá brána.
Další tajemství katedrály