Národní památník na Vítkově s hrobem Neznámého vojína nad strmými svahy vrchu Žižkova je národní kulturní památkou a moderní dominantou města.
Národní památník na Vítkově s hrobem Neznámého vojína byl vystavěn v letech 1928–1933 podle návrhu architekta Jana Zázvorky k poctě československých legionářů. Do roku 1938 probíhaly práce na umělecké výzdobě a interiéru památníku. Slavnostní otevření Památníku národního osvobození bylo plánováno na 20. výročí vzniku republiky 28. října 1938 a mělo být spojeno s vojenskou přehlídkou, jež měla demonstrovat odhodlání bránit naši zemi. Vzhledem k důsledkům mnichovské dohody k tomu již nedošlo.
Další úpravy památníku začaly po 2. světové válce, kdy měl být doplněn o pamětní síň věnovanou druhému odboji. instalována byla bronzová jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova od Bohumila Kafky. Po únoru 1948 byl památník proměněn v Panteon Komunistické strany Československa. Místo posledního odpočinku zde nalezli čelní představitelé KSČ. V roce 1953 zde bylo zřízeno Mauzoleum Klementa Gottwalda. Po roce 1989 byly ostatky představitelů bývalého režimu z památníku odvezeny.
Národní památník na Vítkově s Čestným nádvořím, kde se konají slavnostní nástupy Armády ČR a další ceremoniální akty. Památník se stal opět místem, kde se připomíná vojenská historie, osudy lidí, kteří se zasloužili o naši svobodu; místem, kde se konají slavnostní nástupy vojenských jednotek při významných příležitostech.
Na Čestném dvoře i v dalších částech památníku se za účasti nejvyšších ústavních činitelů a zástupců Ministerstva obrany ČR a Armády České republiky pravidelně koná řada slavnostních ceremoniálů spojená s českou státností.
Od roku 2000 byl Památník spravován Národním muzeem a prošel rekonstrukcí. Od 1. června 2024 památník přešel do majetku Ministerstva obrany České republiky, pod správu Vojenského historického ústavu Praha. Původní záměr architektů Jana Zázvorky a Jana Gillara, a především prvního ředitele Památníku osvobození generála Rudolfa Medka na funkční propojení celého komplexu budov na pražském vrchu Vítkov se tak po téměř sto letech naplnil.
Veřejnosti je přístupná
Slavnostní síň, Prezidentský salonek a hrob Neznámého vojína. V současné době probíhá příprava nové expozice v prostorách Ústřední síně a Mauzolea. Expozice Národního muzea "Křižovatky české a československé státnosti" je trvale uzavřena.
Promenáda před památníkem Vítkov
V roce 2025 prošel revitalizací prostor před památníkem. Parkoviště nahradila promenáda s mlžícími a klasickými vodními tryskami, v plném provozu je opravená původní kašna. V místě bývalého parkoviště je nyní mlat, lavičky a nově vysázené stromy navazující na hlavní stromořadí. Nově jsou tu vysazeny i záhony s popínavými rostlinami. Vzniklo zde i několik vyhlídek a prostor pro kavárnu.
Národní památník na Vítkově představuje významné místo české historie s bohatými ceremoniály a architektonickým dědictvím.
Národní památník na Vítkově byl postaven v letech 1928-1933.
Národní památník na Vítkově navrhl architekt Jan Zázvorka.
Původní záměr byl vzdát poctu československým legionářům.
Slavnostní otevření památníku bylo plánováno na 28. října 1938.
Bronzová socha Jana Žižky je památníkem jeho významu pro českou historii a odboj.
Po únoru 1948 byl památník proměněn v Panteon Komunistické strany Československa.
Po roce 1989 byly ostatky představitelů bývalého režimu odvezeny a památník byl opět zaměřen na vojenskou historii a osvobození.
Na Čestném nádvoří se konají slavnostní nástupy Armády ČR a další ceremoniální akty.
Od roku 2024 je památník spravován Vojenským historickým ústavem Praha.
V roce 2025 prošla oblast před památníkem revitalizací, kde parkoviště nahradila promenáda s vodními tryskami a nově přidaným zelením.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.