Národní památník na Vítkově s hrobem Neznámého vojína nad strmými svahy vrchu Žižkova je národní kulturní památkou a moderní dominantou města.
Národní památník na Vítkově s hrobem Neznámého vojína byl vystavěn v letech 1928–1933 podle návrhu architekta Jana Zázvorky k poctě československých legionářů. Do roku 1938 probíhaly práce na umělecké výzdobě a interiéru památníku. Slavnostní otevření Památníku národního osvobození bylo plánováno na 20. výročí vzniku republiky 28. října 1938 a mělo být spojeno s vojenskou přehlídkou, jež měla demonstrovat odhodlání bránit naši zemi. Vzhledem k důsledkům mnichovské dohody k tomu již nedošlo.
Další úpravy památníku začaly po 2. světové válce, kdy měl být doplněn o pamětní síň věnovanou druhému odboji. instalována byla bronzová jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova od Bohumila Kafky. Po únoru 1948 byl památník proměněn v Panteon Komunistické strany Československa. Místo posledního odpočinku zde nalezli čelní představitelé KSČ. V roce 1953 zde bylo zřízeno Mauzoleum Klementa Gottwalda. Po roce 1989 byly ostatky představitelů bývalého režimu z památníku odvezeny.
Národní památník na Vítkově s Čestným nádvořím, kde se konají slavnostní nástupy Armády ČR a další ceremoniální akty. Památník se stal opět místem, kde se připomíná vojenská historie, osudy lidí, kteří se zasloužili o naši svobodu; místem, kde se konají slavnostní nástupy vojenských jednotek při významných příležitostech.
Na Čestném dvoře i v dalších částech památníku se za účasti nejvyšších ústavních činitelů a zástupců Ministerstva obrany ČR a Armády České republiky pravidelně koná řada slavnostních ceremoniálů spojená s českou státností.
Od roku 2000 byl Památník spravován Národním muzeem a prošel rekonstrukcí. Od 1. června 2024 památník přešel do majetku Ministerstva obrany České republiky, pod správu Vojenského historického ústavu Praha. Původní záměr architektů Jana Zázvorky a Jana Gillara, a především prvního ředitele Památníku osvobození generála Rudolfa Medka na funkční propojení celého komplexu budov na pražském vrchu Vítkov se tak po téměř sto letech naplnil.
Veřejnosti je přístupna Slavnostní síň, Prezidentský salonek a hrob Neznámého vojína. V současné době probíhá příprava nové expozice v prostorách Ústřední síně a Mauzolea. Expozice Národního muzea "Křižovatky české a československé státnosti" je trvale uzavřena.
Od 1. června 2024 památník přešel pod správu Vojenského historického ústavu Praha. Původní záměr na funkční propojení celého komplexu budov (objekt VHÚ Praha s Armádním muzeem) na pražském vrchu Vítkov se tak po téměř sto letech naplnil.
Národní památník na Vítkově je národní kulturní památka v Praze, která slouží jako moderní dominantní objekt města a místo pocty československým legionářům.
Památník byl vystavěn v letech 1928-1933 podle návrhu architekta Jana Zázvorky.
Hrob Neznámého vojína symbolizuje poctu a vzpomínku na padlé neidentifikované vojáky, kteří bojovali za svobodu a nezávislost země.
Po 2. světové válce byly k památníku přidány nové prvky jako pamětní síň druhého odboje a bronzová jezdecká socha Jana Žižky. V roce 1953 bylo zřízeno Mauzoleum Klementa Gottwalda, které bylo odstraněno po roce 1989.
Čestné nádvoří je místo, kde se konají slavnostní nástupy Armády ČR a další ceremoniální akty, připomínající vojenskou historii a osoby zasloužilé o svobodu země.
Návštěvníci mohou zhlédnout Slavnostní síň, Prezidentský salonek a hrob Neznámého vojína. Momentálně se připravuje i nová expozice v Ústřední síni a Mauzoleu.
Od roku 2024 je památník spravován Vojenským historickým ústavem Praha pod Ministerstvem obrany České republiky.
Původní záměr architektů Jana Zázvorky a Jana Gillara, a prvního ředitele generála Rudolfa Medka, byl funkční propojení celého komplexu budov na Vítkově.
V současné době probíhá příprava nové expozice v prostorách Ústřední síně a Mauzolea.
Ano, veřejnosti je přístupná Slavnostní síň, Prezidentský salonek, hrob Neznámého vojína a probíhající nové expozice jsou rovněž dostupné pro veřejnost.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.