Příběhy staré Šumavy: pět zimních výletů pro neběžkaře kolem Hartmanic

Vydejte se na hrad Kašperk a poznejte místa, kde se natáčela pohádka Anděl Páně. Pokud si chcete užívat svěžího šumavského vzduchu, můžete si udělat výlet k hradu po jedné z turistických tras, které vedou z Kašperských Hor přímo na hrad.

Medvědí stezka je nejstarší naučnou stezkou na Šumavě a je spjatá s historií zastřelení posledního šumavského medvěda, ke kterému došlo 14. listopadu 1856. Vychází ze železniční stanice Ovesná a končí u zastávky Černý kříž.

Nejvyšší vodopád v české části Šumavy se nachází v hlubokém kaňonovitém údolí Bílého potoka v nadmořské výšce 940 m.n.m. Vodopád uzavírá tři kilometry dlouhou rokli Bílá strž, která tvoří osu stejnojmenné národní přírodní rezervace.

Kamenná rozhledna leží na mystické hoře Svatobor asi hodinu pěší chůze od Sušice. Ten, kdo vyšplhá nahoru bude odměněn krásným kruhovým výhledem na zříceninu hradu Rabí, Javorník, Boubín, Sušici a Velký Javor. Chata Svatobor s poctivou českou kuchyní je otevřena celoročně.

Pokud rádi bruslíte, využijte krásných 12 km bruslařské dráhy na zamrzlé lipenské přehradě. Bruslení na Lipně je českým unikátem, který láká o slunečných víkendech až pět tisíc lidí denně. Za příznivých pozmínek bývá dráha prodloužena až na rekordních 38 km z Lipna nad Vltavou až do Perneku!

Těsně před likvidací ho koupil v roce 1964 pan Mourek, postupně dvorec zrekonstruoval a rozšířil. V současnosti je dvorec Busil soukromým majetkem, majitel se věnuje ekologickému zemědělství a agroturistice.

Horská synagoga v Hartmanicích z 19. století již v dnešní době svému původnímu účelu neslouží. Od roku 2006 je zde muzeum Soužití Čechů, Němců a Židů na Šumavě a památník místní židovské komunity.

Kaplička pod vrcholovou skalou hory Březník u Dobré vody nad Hartmanicemi je místo spojeno se svatým Vintířem (Günther), poustevníkem, původně bavorským šlechticem, který zprostředkovával spojení mezi Čechami a Bavorskem.

Přírodní rezervace Žežulka leží jihozápadně od Hartmanic. Je tvořena lesními a nelesními biotopy, kterými prochází Pstružný potok.

Muzeum Šumavy Kašperské Hory prochází nyní rekonstrukcí. Od 1. 11. 2023 je kvůli rekonstrukci otevřená pouze nová expozice skla s názvem Cesty šumavského sklářství.

V dávné minulosti byly Volary osídleny komunitou alpských horalů, kteří sem přinesli své zvyklosti a stavbu mohutných roubených domů s výrazně plochou střechou. Právě proto si můžete ve městě prohlédnout historické domy alpského stylu.

Původ poutního místa Svatý Kámen sahá až do první poloviny 16. století, kdy se objevily legendy, vážící se k balvanu, rozdělenému na dvě části, ležícímu nedaleko Rychnova nad Malší.

Kulturní památka Klostermannova chata byla postavena roku 1924 Klubem československých turistů. Chata dostala název po spisovateli Karlu Klostermannovi, který údajně poklepal na základní kámen. Nově zrekonstruovaný objekt nabízí skvělou kuchyni, relaxaci i zábavu.

V šumavské osadě pod vrchem Boubínem se v minulosti vyrábělo sklo. S rozvojem průmyslu vznikla v obci železnice, jejíž zastávka je nejvýše položenou stanicí České republiky. Dnes je Kubova huť ideálním místem pro zimní i letní rekreaci.

Kostel v česko-německém pohraničí má za sebou pohnutou minulost. Dříve oblíbené poutní místo po válce chátralo, zmizely varhany, oltář, lavice i vnitřní výzdoba... Nyní je však považován za evropský unikát díky své nové výzdobě z lesního skla.

Muzeum je expozicí Muzea Šumavy v Sušici. Bylo vybudováno jako památník židovského historika a rabína Dr. Šimona Adlera, který se v roce 1944 stal obětí holocaustu v koncentračním táboře Osvětim.

Kostel s kostnicí se nachází na vršku v ohybu řeky Otavy u obce Annín, která je proslavena svou dodnes fungující sklárnou. Romantická osada pod vrchem Mouřenec leží asi 12 kilometrů jižním směrem od Sušice. Z vršku Mouřence se nabízejí pěkné výhledy do okolí a na hrad Kašperk.

Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Na území Českého lesa byla v roce 2005 zřízena chráněná krajinná oblast Český les, dále je zde několik menších chráněných území.

Šumava, to jsou stovky kilometrů tras pro pěší i cyklisty, naučných stezek i cest, na kterých vás žádné značky provázet nebudou. A také fantastická příroda jako z jiného světa, nouzová nocoviště, kilometry plavebních kanálů a sjízdných řek, zaniklé obce a tisíce zajímavostí. Přitažlivé jsou všechny, ale některé z nich vás přesto spolehlivě přilákají, ať už jedete na Šumavu poprvé nebo posté. Které to jsou?

Naučná stezka a cyklostezka v Petrovicích u Sušice nabízí putování po stopách středověkého dolování zlata na Klatovsku. Zhruba sedmnáctikilometrová okružní trasa šumavským předhůřím představuje rozsáhlé zbytky místních zlatých dolů.

Cyklostezka vede územím přírodního parku Kochánov. Na trase je 7 informačních tabulí, délka trasy je 20 km. Výchozím bodem jsou Petrovice u Sušice. Pomocníkem při putování krajinou vám bude venkovní informační systém s logem Farmářské stezky.

Nad městečkem Rabí u lomu stojí zřícenina kaple Všech svatých. Historie kaple je opředena mnoha legendami.

Mlýn, nazýván také Sterzmühle, je technickou památkou a leží na Pstružném potoce 5 km od Hartmanic.

Most přes řeku Otavu v Čepicích u Sušice na Klatovsku zdobí největší skleněná plastika sv. Jana Nepomuckého na světě. Socha je oboustranná, prohlédnout si ji tedy mohou kolemjdoucí i vodáci. Autorkou sochy je sklářka Vladimíra Tesařová.

Žulovou skálu s tesanými schody, vyhlídkou a kapličku sv. Vintíře pod ní, najdete na území Národního parku Šumava, nad osadou Dobrá Voda, 3 km jihozápadně od Hartmanic. Za své jméno vděčí sv. Vintíři, který v letech 1040 – 1045 pobýval ve zdejší poustevně.

Modravské pláně leží v první zóně národního parku, a i když tu vede značné množství cest a silniček, nejsou z důvodu ochrany vegetace a zvěře přístupné. Žijí zde chránění živočichové jako tetřev hlušec, chrostíci, ještěrky, vážky, myšivky horské nebo rys ostrovid.

Na Vitnířově stezce potkáte neobvyklou skleněnou sochu svatého Vintíře od sklářské výtvarnice Vladimíry Tesařové. Nachází se nedaleko kostela sv. Mořice v Anníně.

Na Kochánově u Hartmanic se dochovalo několik umrlčích prken, která dokládají velmi starý zvyk. Když někdo v rodině zemřel, byl až do pohřbu položen na prkně s třemi vyřezanými kříži. Prkno bylo později vyzdobeno a vystaveno poblíž stavení.