Na Kochánově u Hartmanic se dochovalo několik umrlčích prken, která dokládají velmi starý zvyk. Když někdo v rodině zemřel, byl až do pohřbu položen na prkně s třemi vyřezanými kříži. Prkno bylo později vyzdobeno a vystaveno poblíž stavení.
Ojedinělý zvyk, který byl hojně rozšířený v sudetských oblastech, bylo
stavění umrlčích prken. Velmi rozšířený byl tento obyčej ve většině německých a některých českých horských vsích na
Šumavě. Truhláři na ohoblované prkno nejčastěji psali
verše, modlitby, nápisy i datum úmrtí, často zobrazovaným symbolem byly tři křížky, zlomená svíce, Kristus na kříži, lebka s hnáty. Méně časté motivy byly andělé, Boží oko, ratolest aj. Kolem nápisu se přitloukal
rámeček ze slabých lišt a okraje prkna se profilovaly do různých jednoduchých ornamentů.
Umrlčí prkna se umisťovala
u kapliček a křížů podél cest, někdy se přibíjela hřeby přímo do stěny kapličky, jindy se
stavěla na kraje lesů a podél
cest vedoucích do kostela. Prkna se někdy přibíjela přímo na stromy. Pokud šel někdo kolem těchto prken a zemřelého znal, věnoval mu tichou vzpomínku a případnou modlitbu.
Kde umrlčí prkna hledat
U Kochánova se setkáte s umrlčími prkny
na Farmářské stezce, kde jsou dvě
prkna z let 1936 a 1939. Jsou na české straně hor posledními, která se z mnoha původně v terénu osazených dochovala.
Dalším místem je
Horní Kochánov,
u stavení č. 40. Jedná se o prkna zakladatelů zdejšího statku Jiřího a Marie Kaplanových.
Na silničce od Staré Huti do
Hartmanic naleznete pod barokním mlýnem
Sterzmühle pamětní prkno Míly Říhy z
Písku. Krajský organizátor protiněmecké odbojové organizace se ukrýval před nacisty na dvoře Franze Seidla v osadě Žežulka u Hartmanic. Dne 14. 11. 1943 zde byl
těžce raněn gestapem, zranění podlehl ve Všeobecné veřejné okresní nemocnici v
Sušici.