Smetanova Litomyšl bude nejen hudební, ale i výtvarná

Nejslavnějšího litomyšlského rodáka Bedřicha Smetanu, připomíná každé léto druhý nejstarší hudební festival v Česku. Smetanova Litomyšl se letos vrátí do tradičního třítýdenního časového rozsahu. Je rozvržen na dny od 14. června do 6. července a otevře ho opět Česká filharmonie pod vedením Jakuba Hrůši. Unikátní řešení nového sálu nabídne posuvnou střechu, zapuštěné orchestřiště, nové uspořádání sedaček a především monumentální scénu, jež jako svou dominantní kulisu využívá renesanční sgrafitovou výzdobu zámku.

Vedle tří tuzemských Národních divadel slibuje Smetanova Litomyšl pro rok 2025 špičkové tuzemské i zahraniční interprety rovněž v rámci koncertů, a to v širokém žánrovém spektru. Pozve návštěvníky také do tanečního světa. Festival se nehodlá ubírat dramaticky jiným směrem než doposud. Chce nabízet vytříbený mix oper, symfonických a vokálních koncertů, hudbu duchovní, komorní, velmi starou i současnou. Při dlouhodobém plánování myslí na velké operní počiny, ale stejně tak na dětské posluchače.

Přehlídka v Litomyšli kromě svého partnerského orchestru, České filharmonie, přivítá například Filharmonii Brno. Krásu lidského hlasu představí špičkoví čeští sólisté ve třech velkých operních titulech. Sborová díla různých období pak zazní v podání členek a členů filharmonických sborů z Prahy i Brna, i komorního sboru Collegium Vocale 1704. Na festivalu vystoupí hned dva prestižní evropské orchestry – Drážďanská filharmonie a Kremerata Baltica. Spolu s nimi i slavné sólistky Vilde Frang, Alisa Weilerstein, Isata Kanneh-Mason, Julia Hagen a sólisté Boris Giltburg, Pierre-Laurent Aimard, Kian Soltani, ad. Festival ozdobí pěvkyně Corinne Winters, Mélissa Petit, Helen Charlston, Elena Tsalagova a pěvci Gerald Finley, Luigi De Donato, Maayan Licht, Joel Frederiksen, členové souboru The King’s Singers a mnoho dalších. Velký prostor dostane také tanec a pohyb. Během dvou galavečerů vystoupí taneční sólisté baletních souborů z Londýna, Paříže, Mnichova, Stuttgartu a Prahy; nejslavnějšího litomyšlského rodáka uctí divadelněhudebně-taneční show inspirovaná motivy z cyklu Má vlast; tanečník a breakdancer Mr. Kriss.

Slavnostní zahajovací koncert bude 16. června od 19:30 hodin živě přenášen na ČT. Bude-li večerům přát počasí, mohou 1. a 11. července přímé přenosy ze zámeckého nádvoří sledovat také návštěvníci ve Festivalových zahradách.

Volně přístupná doprovodná scéna Smetanovy Litomyšle  nabídne koncerty a program plný mladých umělců a nejen klasické hudby: Rozálie, Pam Rabbit, Čhavorenge, Krajina Ró, Anna Veverková, 420people, Duncan Centre a další.

Předprodej vstupenek od 5. 3. 2025, 10.00 na webu festivalu, ve vybraných informačních centrech a na tel. 461 049 232. Zdánlivě vyprodané pořady může v online předprodeji získat služba „Hlídací pes”. Díky nevyzvednutým rezervacím, které se do prodeje vrací, je jeho úspěšnost až 80 %.
 

Smetanova výtvarná Litomyšl

Smetanova výtvarná Litomyšl zaštítěná Městskou galerií Litomyšl kromě místních galerií a muzea ovládne i veřejný prostor města. Jedním ze záměrů pořadatelů festivalu je propojovat kulturu s hudbou, vine se rovněž „výtvarnou Litomyšlí“ hlavní festivalové téma, jímž je vášeň – tedy námět, jenž je ve výtvarném umění přítomen především jako emoce spojená s celoživotní touhou tvořit či jako pocit, který zažíváme při setkání

 Open-air výstava nazvaná Prostory a pocity představí umělecké projekty Hynka Skotáka, Jana Fabiána, Tomáše Džadoně, německého umělce Christofa Zwienera a uměleckého uskupení Kolektiv Prádelna a Eva Jiřička. V kurátorském konceptu výstavy, který mají na svědomí kurátorky a kurátoři Marcela Straková, Tea Zachová, Žaneta Richterová, Rostislav Koryčánek a Ondřej Horák hraje podstatnou roli samotný veřejný prostor města, jenž rozšiřuje významovost vybraných uměleckých děl. Interpretační rámec díla je tak obohacen o problematická místa s jejich pamětí a komplikovanými kulturními, politickými a etickými vrstvami.

Neobvyklou vizuální zkušenost nabídne návštěvníkům festivalové Litomyšle také nová výstava Nepatrné souvislosti v Městské obrazárně, jejímž leitmotivem je, podobně jako u open-air přehlídky, konfrontace.  Tradiční umělecký žánr v podání Julia Mařáka, Antonína Chittussiho, Josefa Voleského, Jaroslava Panušky, Otakara Kubína a dalších byl vyjmut z chronologického dějinného kontextu a nově zasazen do aktuální reality multimediálního umění Juliany Höschlové, Ruty Putramentaite, Dagmar Šubrtové, Evy Vápenkové, Xénie Hoffmeisterové, Tomáše Honze a Michala Machciníka v nepatrných, mnohdy až fragilních, nebo naopak zcela zřetelných formálních a obsahových souvislostech.