Prožijte duchovní Velikonoce v Praze

Monumentální pražský chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha nemá v Čechách mnoho konkurentů. Tato pokladnice umění v sobě propojuje historii architektury od 14. do 20. století a může se pyšnit nejrůznějšími unikáty. Hlavní program velikonočních oslav se koná právě zde, proto bude během Velikonoc pro turistické prohlídky platit omezený provoz. Ve čtvrtek 28.3. i v pátek 29.3.2024 bude možný poslední vstup do katedrály turistům v 15:40, 30.3. v 16:40, 31.3. v 16:10 a na Velikonoční pondělí je již vstup bez omezení.
 

Na Bílou sobotu 30. března si od 8 hodin můžete přijít poslechnout zpívané ranní chvály Bílé soboty. Účastníci ranních chval se poté přesunou tichým průvodem do kostela Všech svatých, který zůstane od 9 do 16 hodin otevřen veřejnosti pro celodenní rozjímaní u "Božího hrobu".

Ve Svatovítské katedrále bude od 20:30 hodin probíhat liturgie Velké noci – Velikonoční vigilie, v níž křesťané od pradávna slaví Ježíšovo vítězství nad smrtí. Během obřadů slavených podle starobylé tradice zazní biblická čtení v některých světových jazycích a bude udělena svátost křtu a biřmování.
 

Nedělní oslavy Zmrtvýchvstání Páně 30. března jsou poslední velikonoční svátostí. Začnou v 8:30 mší svatou, při dopolední pontifikální mši od 10 hodin pokropí pan arcibiskup věřící křestní vodou. Další mše se uskuteční v 15:30 hodin v kostele Všech svatých, zpívané nešpory v latině budou v katedrále sv. Víta podbíhat od 17 hodin. Na Pondělí velikonoční (1. dubna) je připravena běžná mše v 7 hodin ráno v katedrále sv. Víta.

Další velké Velikonoční oslavy budou probíhat v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Strahově, kde lze slyšet nádherné gregoriánské chorály (v neděli 31. 3. od 18:00 do 19:20) nebo v chrámu Matky Boží před Týnem (vigilie 30.3. ve 20:30; slavnost Zmrtvýchvstání Páně 31.3. od 9:30, 11:00 a 21:00). 
 

Že je katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha největším a nejvýznamnějším pražským chrámem, ví snad každý návštěvník hlavního města. Mistrovské dílo snoubící v sobě umění středověkých stavitelů i moderní stavební prvky vyvolává dodnes obdiv i úžas. Ty nejpozoruhodnější detaily a zajímavosti však musíte hledat uvnitř katedrály.

Například náhrobek sv. Jana Nepomuckého naproti stejnojmenné kapli je největší prací z drahého kovu v Čechách. Dalším unikátem je kruhové okno nad západním vstupem do katedrály – svým průměrem 10,5 metru patří k největším rozetám u nás. Kruhová růžice je vytvořena 261 kamennými prvky a 27 000 kusů barevného skla. Královská oratoř vestavěna do horní části chrámové předsíně byla postavena pro Vladislava Jagellonského. Zajímavostí jsou zde věrně provedené proplétající se sukovité větve, které jsou typickým motivem 15. století především ve Francii. Jedinečná síťová klenba nad kněžištěm je dílem Petra Parléře. Tento typ klenby byl v  katedrále sv. Víta použit vůbec poprvé na evropském kontinentě.

Centrem chrámu a zároveň nejstarším místem katedrály je nádherně vyzdobená Kaple sv. Václava s hrobem sv. Václava, patrona České země. Z kaple vedou schody do Korunní komory, kde jsou uloženy české korunovační klenoty. Skvosty z ryzího zlata, bohatě zdobené drahými kameny a perlami – Svatováclavská koruna ze 14. století, Královské žezlo a Říšské jablko z 16. století. 

V prvním poschodí zvonové věže katedrály visí zvon Zikmund – největší a nejtěžší zvon v celé ČR. Není bez zajímavosti, že se na zvon o váze 14 000 kg dodnes ručně zvoní. V 18. století byl chrám při pruském obléhání Prahy poničen dělostřeleckým bombardováním. Prusové tehdy nechali střílet na katedrálu dle odhadu okolo 22 000 koulemi! Na pilíři kaple sv. Ostatků ve výšce asi tří metrů je jedna z nich zavěšena. V místech pod koulí, na mramorovém soklu kaple, je dodnes ponecháno rozbité místo, jako ukázka toho jak byla celá katedrála zničena.