Česká společnost ornitologická vyhlašuje
ptákem roku 2023 poláka velkého. Na pomyslném trůnu vystřídá
zvonka zeleného. Udělením titulu polákovi velkému chtějí ornitologové upozornit na neutěšený stav naší rybniční krajiny a na to, že polák v České republice
stále patří mezi lovné druhy, a to i
přesto, že je celosvětově ohrožený. Nicméně dobrou zprávou nejen pro poláka je celounijní zákaz olověných broků na mokřadech, který vešel v platnost ve středu 15. února. Milion vodních ptáků v Evropě každoročně hynulo na otravu olovem poté, co při sběru potravy spolykali olověné broky. To se má nyní změnit. Ornitologové v letošním roce budou také usilovat o vyjmutí poláka ze seznamu lovných druhů u nás.
Poláky velké u nás lze
pozorovat celoročně,
na jaře ale ve vyšších počtech než v zimě. Polák velký je naší druhou nejpočetnější kachnou, za kachnou divokou. Každoročně u nás hnízdí 7 tisíc až 14 tisíc párů poláků velkých. Zimu v Česku tráví kolem tří tisíc jedinců.
Červené oko, zrzavý krk aneb pozorujte poláky
Polák velký (Aythya ferina) je středně velká kachna, kterou společně s husami a labutěmi řadíme do čeledi kachnovitých z řádu vrubozobých. Polák velký patří k
největším zástupcům rodu – samice v hnízdním období váží kolem
800 g, samci ještě přibližně o 100 g více. Protože se kačer od kachny výrazně liší, dokáže i pozorovatel laik snadno určit pohlaví.
Zrzavá hlava a krk, které kontrastují se světlými zády, a
nápadné, červenohnědé oči jsou hlavními znaky samce poláka velkého. Kachna je zbarvená tak, aby během inkubace neupozornila na hnízdo. V šatu elegantních samic tedy převládají různé
odstíny hnědé a stejnou barvu má i oko.
Česká společnost ornitologická vyzývá veřejnost, aby si všímala vodních ptáků ve svém okolí, a pomohla tak s ochranou těchto ubývajících opeřenců. Kvůli neutěšenému stavu mokřadních biotopů jsme svědky toho, že vodní ptáci ubývají stále rychleji a stále více. Choďte pravidelně k vodě,
pozorujte a poznávejte vodní ptáky. Právě v tomto období lze
sledovat jejich námluvy a tok, a proto je lze pozorovat nejlépe z celého roku. Informace o pozorování ptáků je možné po celý rok vkládat do
Faunistické databáze ČSO Avif. Díky informacím od veřejnosti zjistí odborníci, kde tito ptáci žijí a případně, jak se jim daří vyvádět mláďata. A kam se na pozorování ptáků vydat? Například k
Vrbenským rybníkům, na
soutok Bečvy s Moravou, k
Bohdanečskému rybníku,
rybníku Nesyt,
Lanškrounským rybníkům, k
pozorovatelně u Libockých mokřadů nebo
Hornímu rybníku ve Žďáru nad Sázavou.