Velešín: kostel proměněný na byty a galerii
Zřejmě nejzásadnější proměnou prošel
bývalý kostel sv. Filipa a Jakuba v
jihočeském Velešíně. Pochází z 15. století, původně sloužil protestantům a po rekatolizaci
českokrumlovského panství byl najednou zbytečný. Po zrušení během josefínských reforem jej koupilo město a dnes v něm jsou
byty,
infocentrum a
Velešínské městské muzeum s galerií Jakub. K vidění je historický model Velešína z roku 1893 i menší model zobrazující část slavné
koněspřežky s nákladním povozem se solí. Původně nevyužité půdní prostory bývalého kostela se proměnily ve
výstavní prostor, odehrávají se tu také komorní koncerty, autorská čtení a další menší akce.
Švihov aneb jak se bydlí v kostele
Originální bydlení vzniklo také ze
špitálního kostelíka sv. Jana Evangelisty ve
Švihově na
Klatovsku. Kdysi býval součástí špitálního areálu a první zmínka o něm pochází z roku 1342, byť je zřejmě ještě o pár desítek let starší. Na přelomu 15. a 16. století ho nechal přestavět
Půta Švihovský, zakladatel
nedalekého vodního hradu: kostelní loď tehdy získala síťovou a kněžiště hvězdovou žebrovou klenbu. V době josefínských reforem se dostal na seznam zrušených kostelů a měšťan Tomáš Maršálek ho přestavěl na obytný dům. Od té doby se v něm bydlí, část kostelní lodi se dokonce proměnila ve stodolu a stáj. Podle současných majitelů je bydlení v kostele dobré: prostředí prý podněcuje fantazii a je to oáza klidu a inspirace.
Historie se opakuje
Věřících ubývá, kostely zůstávají prázdné a chátrají. Církev pro ně hledá nové využití, a tak se
staré chrámy a kaple mění v luxusní byty, knihovny, kulturní centra, školky, zájmové kluby či dokonce hospody. Trend je nejsilnější v Anglii, Německu či Nizozemsku; podle tamní římskokatolické církve by podobné osudy měly v budoucnu sdílet dvě třetiny ze všech 1600 kostelů.
Ostatně jednou už tohle české země zažily: když císař Josef II. zrušil třetinu českých klášterů. Z jejich majetků se vytvořil obrovský fond, z něhož se financovala stavba nových farních kostelů a vzdělávacích ústavů.
Mezi prvními byl už v lednu 1782 zrušen
pražský Anežský klášter, který noví majitelé proměnili ve skladiště, dílny a chudinské byty; dnes v něm sídlí
Národní galerie.
Najít nové využití pro kostel či rozlehlý klášter není jednoduché; platilo to dnes stejně jako za Josefa II. Například z
kláštera ve Zlaté Koruně se stala továrna na výrobu kartounu a později strojírna se slévárnou, nevyužitý kostel sloužil jako sirkárna a výrobna tužek.
Výlet na Poušť u Vysokého Chlumce
Kdo má rád kuriozity, ten by neměl vynechat
výlet na Poušť: leží u
Vysokého Chlumce a nejde o písečné přesypy, ale o zvláštní stavbu
uprostřed lesa Svatý Marek. V 16. století tu tehdejší majitel vysokochlumeckého panství Ladislav II. starší Popel z Lobkowicz nechal postavit
kostelík sv. Marka. Když ho v roce 1786 Josef II. zrušil, kostel se proměnil v myslivnu. V jejích zdech byste dodnes našli náznak gotického presbytáře, zazděné ambity a dokonce i kamennou kazatelnu a věžičku. Pokud byste se sem chtěli podívat, přímo od brány
skanzenu ve Vysokém Chlumci vede na Poušť červená značka; tam a zpátky jsou to přibližně dva kilometry.
Hledám chalupu, nejlépe v kapli
Pro milovníky historických staveb jsou okázalé prostory církevních staveb velkým lákadlem. Ti, kdo na takovou stavbu narazí a smí si ji přestavět, musí většinou pracovat pod dohledem památkářů a s povinností zachovat ráz církevní stavby, ovšem výsledek stojí za to. Existuje celá řada přestavěných far a kaplanek, kostelů a kapliček je o poznání méně. V chalupu se například změnila
kaple sv. Jana Nepomuckého z 19. století v
Jiříkově údolí na
Třeboňsku či
synagoga ve Slatině na
Blatensku. Ovšem pozor, jde o soukromé objekty, tak to s pozorností a focením nepřehánějte!
Návštěvníci mohou vidět historický model Velešína z roku 1893, menší model koněspřežky s nákladním povozem se solí a galerii Jakub v rámci Velešínského městského muzea. Dále se zde pořádají komorní koncerty a další akce.
V tomto kostele, který byl přestavěn na obytný dům, se dodnes bydlí. Kostelní loď byla proměněna i na stodolu a stáj.
Mluví se o trendu proměny starých kostelů a kaplí na luxusní byty, knihovny, kulturní centra, školky, zájmové kluby nebo dokonce hospody. Tento trend je nejsilnější zejména v Anglii, Německu a Nizozemsku.
Historie ukazuje, že církevní stavby měnily své využití od zrušených klášterů za Josefa II. na různé účely jako skladiště, školní budovy, chudinské byty až po moderní přestavby na obytné nebo kulturní prostory.
Poušť je specifická stavba uprostřed lesa, která původně sloužila jako kostelík sv. Marka, ale byla přestavěna na myslivnu. V jejích zdech jsou zachovány náznaky gotického presbytáře, zazděné ambity a kamenná kazatelna s věžičkou.
Bydlení v kostele je považované za inspirativní a nabízí klidné a podnětné prostředí.
V klášteru je zpřístupněna expozice středověkého a raně renesančního umění.
Přestavba těchto staveb vyžaduje průvodce památkovou péčí a nutnost zachovat církevní charakter, ale výsledky jsou obvykle velmi atraktivní a uchovávají historický ráz.
Po zrušení v 18. století byl klášter využíván jako skladiště a chudinské byty; dnes je zde sídlo Národní galerie.
Mimo obytný prostor je zajímavá architektonická změna, kde kostelní loď byla proměněna ve stodolu a stáj.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.