Velešín: kostel proměněný na byty a galerii
Zřejmě nejzásadnější proměnou prošel
bývalý kostel sv. Filipa a Jakuba v
jihočeském Velešíně. Pochází z 15. století, původně sloužil protestantům a po rekatolizaci
českokrumlovského panství byl najednou zbytečný. Po zrušení během josefínských reforem jej koupilo město a dnes v něm jsou
byty,
infocentrum a
Velešínské městské muzeum s galerií Jakub. K vidění je historický model Velešína z roku 1893 i menší model zobrazující část slavné
koněspřežky s nákladním povozem se solí. Původně nevyužité půdní prostory bývalého kostela se proměnily ve
výstavní prostor, odehrávají se tu také komorní koncerty, autorská čtení a další menší akce.
Švihov aneb jak se bydlí v kostele
Originální bydlení vzniklo také ze
špitálního kostelíka sv. Jana Evangelisty ve
Švihově na
Klatovsku. Kdysi býval součástí špitálního areálu a první zmínka o něm pochází z roku 1342, byť je zřejmě ještě o pár desítek let starší. Na přelomu 15. a 16. století ho nechal přestavět
Půta Švihovský, zakladatel
nedalekého vodního hradu: kostelní loď tehdy získala síťovou a kněžiště hvězdovou žebrovou klenbu. V době josefínských reforem se dostal na seznam zrušených kostelů a měšťan Tomáš Maršálek ho přestavěl na obytný dům. Od té doby se v něm bydlí, část kostelní lodi se dokonce proměnila ve stodolu a stáj. Podle současných majitelů je bydlení v kostele dobré: prostředí prý podněcuje fantazii a je to oáza klidu a inspirace.
Historie se opakuje
Věřících ubývá, kostely zůstávají prázdné a chátrají. Církev pro ně hledá nové využití, a tak se
staré chrámy a kaple mění v luxusní byty, knihovny, kulturní centra, školky, zájmové kluby či dokonce hospody. Trend je nejsilnější v Anglii, Německu či Nizozemsku; podle tamní římskokatolické církve by podobné osudy měly v budoucnu sdílet dvě třetiny ze všech 1600 kostelů.
Ostatně jednou už tohle české země zažily: když císař Josef II. zrušil třetinu českých klášterů. Z jejich majetků se vytvořil obrovský fond, z něhož se financovala stavba nových farních kostelů a vzdělávacích ústavů.
Mezi prvními byl už v lednu 1782 zrušen
pražský Anežský klášter, který noví majitelé proměnili ve skladiště, dílny a chudinské byty; dnes v něm sídlí
Národní galerie.
Najít nové využití pro kostel či rozlehlý klášter není jednoduché; platilo to dnes stejně jako za Josefa II. Například z
kláštera ve Zlaté Koruně se stala továrna na výrobu kartounu a později strojírna se slévárnou, nevyužitý kostel sloužil jako sirkárna a výrobna tužek.
Výlet na Poušť u Vysokého Chlumce
Kdo má rád kuriozity, ten by neměl vynechat
výlet na Poušť: leží u
Vysokého Chlumce a nejde o písečné přesypy, ale o zvláštní stavbu
uprostřed lesa Svatý Marek. V 16. století tu tehdejší majitel vysokochlumeckého panství Ladislav II. starší Popel z Lobkowicz nechal postavit
kostelík sv. Marka. Když ho v roce 1786 Josef II. zrušil, kostel se proměnil v myslivnu. V jejích zdech byste dodnes našli náznak gotického presbytáře, zazděné ambity a dokonce i kamennou kazatelnu a věžičku. Pokud byste se sem chtěli podívat, přímo od brány
skanzenu ve Vysokém Chlumci vede na Poušť červená značka; tam a zpátky jsou to přibližně dva kilometry.
Hledám chalupu, nejlépe v kapli
Pro milovníky historických staveb jsou okázalé prostory církevních staveb velkým lákadlem. Ti, kdo na takovou stavbu narazí a smí si ji přestavět, musí většinou pracovat pod dohledem památkářů a s povinností zachovat ráz církevní stavby, ovšem výsledek stojí za to. Existuje celá řada přestavěných far a kaplanek, kostelů a kapliček je o poznání méně. V chalupu se například změnila
kaple sv. Jana Nepomuckého z 19. století v
Jiříkově údolí na
Třeboňsku či
synagoga ve Slatině na
Blatensku. Ovšem pozor, jde o soukromé objekty, tak to s pozorností a focením nepřehánějte!