Objevte nejpověstnější viklany Česka!

Pro jižní část Sedlčanska, Petrovicko, se ujal výstižný název Kraj kamenů. Po jeho krásách vás provede naučná stezka, díky níž poznáte plno roztodivných balvanů rozličných tvarů, velikostí a pojmenování, nádhernou přírodu se vzácnými živočichy i květinami a dokonce i jeskyněmi.

Viklan nedaleko Jesenice u Rakovníka patří k největším viklanům v České republice. Vznikl při nerovnovážném zvětrávání žulové skály. Viklan naleznete mezi jesenickými rybníky – Velkým a Krtským. V současnosti okolo něj vede také naučná stezka Jesenicko.

Obrovský balvan s velkou skalní mísou je usazen na několika menších kamenech. Nachází se uprostřed lesa, poblíž obce Kadov, mezi naučnou stezkou a cyklostezkou číslo 2162.

V Bedřichově si můžeme užít „barevné“ stezky pro děti. Vznikly na základě tradovaných pověstí, jež se uchovaly až do dnešních časů, a zavedou nás na místa pro mnohé známá, ale přitom jiná a propojená tajemnem. Červená stezka je věnována Ohni, měří 6 km a vede také kolem bedřichovského viklanu.

Největší viklan v České republice je dlouhý 4 m, široký 2,5 m a vysoký 2,7 m. Nachází se nad Žemličkovou Lhotou na Petrovicku. Podle místní legendy z mohutného viklanu kázal mistr Jan Hus.

Jedna z nejkrásnějších tras Šumavskou přírodou je naučná stezka Povydří vedoucí z osady Antýgl do Čeňkovy Pily. Je pouze pro pěší, ale projít si ji můžete i se sportovním kočárkem. Kdo nikdy nešel kaňonem říčky Vydry, ten jako by snad na Šumavě ani nebyl!

U obce Babylon na Domažlicku se ve vzdálenosti asi 500 m od rybníka nachází viklan – Čertův kámen, jehož délka je 4 metry a výška 1,5 metru. Kámen bochníkovitého tvaru vzniknul zvětráváním a erozí žuly v Babylonské kotlině. U kamene roste vzrostlý exemplář douglasky tisolisté.

Medvědí stezka je nejstarší naučnou stezkou na Šumavě a je spjatá s historií zastřelení posledního šumavského medvěda, ke kterému došlo 14. listopadu 1856. Vychází ze železniční stanice Ovesná a končí u zastávky Černý kříž.

Viklany jsou zajímavé skalní útvary, kdy leží oddělený balvan na podloží, kterého se dotýká jen malou plochou. Jeden takový se nachází nedaleko Cvikova, v Lužických horách.

Bizarní balvan je typickou ukázkou selektivního zvětrávání hornin. Kamenný útvar je tvořen porfyrickou biotitickou žulou karlovarského masivu. Je vyhlášen přírodní památkou.

Přírodní památka Krtské skály leží asi 1 km jihozápadně od obce Krty na rozvodí Ostroveckého a Rakovnického potoka. Jde o lesní území s četnými zvětralými skalními výchozy, balvanitými sutěmi i roztroušenými balvany.

Boží kámen leží asi 700 metru jižně od obce Soseň, nedaleko od Obecního vrchu. Patří ke krajině Přírodního parku Jesenicko, jenž je tvořen čistecko-jesenickým žulovým masivem. Povrchové zvětrávání zde vytvořilo zvláštní formy balvanitého rozpadu (viklany, kamenná stáda apod.).

Pokud se z Karlových Varů vydáte po modré turistické značce směrem na Vítkův vrch u letiště a poté dále na Toužim, objevíte u obce Rybničná 3,5 metru dlouhý, 1,5 metru široký a 2 metry vysoký viklan Dominik. Podle vysekaných nápisů s letopočty se zdá, že byl vyhledáván turisty již od 18. století.

Rozložitý viklan Vindiš se nachází v lokalitě zvané Vindiš nebo také Ve Vindiši zhruba 1 km severozápadně od města Krásná Hora nad Vltavou, v okrese Příbram. Místo je situováno nad údolím potoka Pivoňka, jižně od vrcholu Na Krámcích (449 m n. m.), a lze se sem dosat po žluté turistické značce.

Nedaleko obce Žihle na Plzeňsku se nachází skalní městečko Viklany – skupina balvanů biolitické žuly, která byla vyhlášena již roku 1933 chráněným územím. O kousek dále najdete také dva balvanovité útvary Bába a Dědek, které vznikly bochníkovitým zvětráváním tiské žuly.

Třicet tun těžký viklan v lesíku nedaleko obce Kadov na Blatensku představuje jeden z největších a nejlépe dochovaných žulových viklanů v České republice.

Českou Kanadou je nazývána příhraniční oblast mezi městy Slavonice, Nová Bystřice a Kunžak. Její rozloha činí cca 250 km². Přírodní park Česká Kanada zde byl vyhlášen roku 1994.

Velký žulový balvan leží na neznačené stezce v lese západně od obce Boudy. Viklan tvoří dominantu přírodní kamenné řady. Horní balvan však není v současné době pohyblivý.

Asi půl kilometru jihovýchodně od obce Suchdol u Kunžaku v České Kanadě ne nachází bývalý viklan Trkal. Dnes se již bohužel nepohybuje, protože v roce 1910 jej dětmi na školním výletě rozhýbaly natolik, že byl vychýlen ze svého přirozeného těžiště. V lidových bájích je spojován s řáděním čertů.

Tvarožník je jedním z nejznámějších krkonošských kamenů. Nachází se severovýchodně od Vosecké boudy, v nadmořské výšce 1320 m. Jedná se o seskupení žulových balvanů "tvarůžkovitého" tvaru ležících na hraničním hřbetu.