Zlín: sloní stádo v Karibuni
Velké stádo slonů žije v nejmodernějším výběhu Česka s názvem Karibuni. Naleznete jej v
Zoo Zlín. Žijí zde slonice
Kali (narozena
1995),
Zola (
1996) a
Ulu (
1997) a
první africké slůně České republiky sameček
Zyqarri (
2021). Kromě něj je zde také majestátní třicetiletý slon
Jacka (
1994). Ten je vůbec "nejnovějším" přírůstkem sloní rodiny – v září 2023 přijel z maďarské Zoo Sosto. Váží úctyhodných 5,5 tuny, na výšku měří 3 metry 30 centimetrů. V porovnání se zlínskými samicemi je to skutečný obr. Podle pozorování chovatelů má Jack velmi mírnou a klidnou povahu, spojení se samicemi a slůnětem proběhlo bez jakýchkoliv problémů.
Sloni mají k dispozici
tříhektarový travnatý výběh B, jehož součástí je i
přírodní jezírko, a vnitřní ustájení, které patří mezi tři
největší zařízení svého druhu
na světě. V bezprostřední blízkosti nového pavilonu slouží slonům také menší výběh A. Nové chovné zařízení pro slony africké bylo dokončeno v roce 2023. Jde o
průlomovou vizi, jakým směrem se má ubírat chov zvířat v lidské péči. Představuje
faunu afrického kontinentu, dominantní část patří slonům africkým. Areál slonince Karibuni funguje pro veřejnost jen během hlavní sezóny (od půli dubna do půli října). Lidé se tu mohou pohybovat po
pěších trasách nebo na
elektromobilech.
Zoo nabízí také
zážitkové prohlídky, při nichž uvidíte zvířata z bezprostřední blízkosti. V některých místech se dokonce stanete součástí jejich teritoria! Důležitým prvkem Karibuni budou v blízké budoucnosti také dva kempy s unikátním ubytováním pro 200 osob a stylová restaurace pro 360 osob.
Praha: největší rodina slonů indických žije v Údolí slonů
Chov slonů odstartoval v
pražské zoologické zahradě v červenci 1933, kdy z Cejlonu, dnešní Srí Lanky, přijel
slon Baby; záhy se stal jednou z nejpopulárnějších zvířecích celebrit. Mezi dvaadvaceti slony, kteří se v
Praze od té doby objevili, byli
sloni indičtí, afričtí a dokonce jeden slon pralesní. V současnosti obývají
Údolí slonů, krásný veliký výběh, otevřený v březnu 2013 a navíc se jedná o největší sloní skupinu v České republice. Nynější sloní stádo má
šest členů:
samici Gulab, která se narodila v roce
1959 v Indii a do Prahy přišla již v roce 1966, ve stádě je vůdčí samicí, je to silná osobnost a poněkud tvrdohlavá.
Shanti - taktéž narozená v Indii (
1976), má velmi silné pouto ke starší Gulab. Do Prahy přišla již v roce 1977. Moc ráda maluje obrazy a měla už i několik výstav. Ze Srí Lanky přišly v roce 2012 samice
Janita (2004) a
Tamara (2005). Janita má vyrovnanou a sebevědomou povahu a časem by se mohla stát jednou z nejvýše postavených slonic stáda. Tamara je přátelská, poddajná a miluje ovoce. Poznáte jí podle toho, že je hodně „upovídaná“ – často různě mručí, píská nebo troubí.
Samec Ankhor (
1983) pochází z Barmy, do
Zoo Praha přišel v roce 2014 z německého Tierparku Berlin. Tam žil od svých šesti let. Hvězdy, které má na zadní straně těla, si přivezl ze své původní vlasti. Jsou značkou barmského krále, označující státem vlastněná zvířata. Nejmladším členem stáda je v současnosti samička
Lakuna, narozená v roce
2020 v Zoo Praha Tamaře, otcem je Ankhor. V roce 2016 se Janitě a samci Mekongovi (nyní v Amsterdamu) narodil sameček
Maxi a Tamaře s Ankhorem slůně
Rudi. V dubnu 2024 se již odrostlí sloní mladíci museli s domovem v Zoo Praha rozloučit a odejít do nových domovů. Max nyní žije v zoo v belgických Antverpách, zatímco o šest měsíců mladší Rudi se odstěhoval do severní Itálie, Pombia Safari Parku.
Liberec: osamělá slonice Bala
První sloní obyvatelkou
zoo Liberec byla od roku 1958 tehdy dvouletá samice slona indického Kity; bohužel po sedmi letech zemřela na otravu po nevhodném krmení od návštěvníků. Chov se obnovil v roce 1967, kdy z indické Kalkaty přicestovala tehdy tříletá
Rání. Ta žila v
Liberci se
slonicí Balou až do roku 2021, kdy podlehla vážné nemoci. Ve sloním výběhu tak zůstala samice Bala sama. Bala, kterou pro její problematičtější povahu není možné začlenit mezi větší chovné stádo, zatím v liberecké zoo zůstává.
Bala (
1984) se narodila ve volné přírodě v
Barmě, ale většinu života prožila v Německém Münstru. Má za sebou
smutný příběh "odstrkovaného" člena stáda. Nějakou dobu svého života strávila v berlínském cirkuse, následně v zoologických zahradách Hamburk a Münster. Jako
velmi submisivní zvíře však byla v německých stádech doslova šikanovaná – sloni ji silně upozaďovali a vytlačovali, což je pro tak sociálně citlivá zvířata, jimiž sloni jsou, velký problém. Nakonec ji začali i napadat, a tak zůstala odstrčená na malém prostoru.
Rání ji však v roce 2013 naštěstí
bez problémů přijala. Nyní Bala žije ve svém domově v
Liberci sice osaměle, ale má tu klid. V budoucnu by se
Zoo Liberec chtěla zaměřit na krátkodobý chov sloních mladíků, kteří jsou ještě příliš mladí na to, aby se rozmnožovali, a příliš staří, aby zůstali u matky.
Liberecká zoo by tak mohla ulevit ostatním evropským zoologickým zahradám.
Ostrava: Chandru se bude stěhovat
Sloní stádo v
ostravské zoologické zahradě má pět členů: vůdčí slonici
Johti (
1967), která byla odchycena ve volné přírodě. Je nebojácná a až agresivní vůči ostatním slonicím, na druhou stranu vyžaduje co možná nejčastější kontakt se svými ošetřovateli. Jedná se o jediného plně kontaktního slona v Zoo Ostrava. Poznáte jí podle chybějící část kůže na levém uchu. Dospívající slonice
Vishesh (
1997) je velice zvědavá, hravá a nebojácná. Ve skupině působí jako stmelující prvek mezi ostatními slony. Postrádá prstík díky chybějící části chobotu.
Maxim se narodil v roce
1998 v Rotterdamu, později byl převezen do Zoo Lympne ve Velké Británii a poté pobýval v Zoo Sevilla ve Španělsku. Do Zoo Ostrava dorazil ze Zoo LePal ve Francii, kde žil od roku 2012. Zatím po něm nejsou žádná mláďata.
Rashmi se narodila 12. dubna
2011, rodiči jsou Johti a Calvin (uhynul v roce 2015) a byla v celé historii českých a slovenských zoologických zahrad vůbec prvním odchovávaným slůnětem. Její jméno znamená "paprsek". Ráda vše se zájmem zkoumá a učí se novým věcem. Nejmladším členem ostravského stáda je velmi zvídavý sameček
Chandru (
2017). Jedná se o čtvrté slůně narozené v Zoo Ostrava. Rodiči jsou Vishesh a Calvin. Chandru již dospěl do věku, kdy se musí pomalu připravovat na stěhování do nového domova. Za tímto účelem je ve výběhu umístěn speciální kontejner, který je uzpůsoben k tréninku slonů. Sloni žijí společně v
pavilonu slonů, kde se nachází také
expozice Sloní džungle s vlhkým pralesem; obývají ji třeba želvy, agamy či vzácné ryby. Sloní džungle je však v současné době v rekonstrukci.
Dvůr Králové: chov starších slonic afrických
Evropské zoologické zahrady většinou chovají slony indické, kteří jsou ovladatelnější. Slony africké, kteří patří ke kriticky ohroženým druhům, můžete vidět jen vzácně. Vedle
zlínské zahrady je u nás chová jen
Safari Park ve Dvoře Králové nad Labem, která se na africká zvířata specializuje. Bohužel však zdejší zařízení v dnešní době již není vhodné pro chov dospělého samce a velké sloní rodiny, protože nesplňuje současné standardy.
Safari Park se proto v rámci Evropského záchovného programu ujal role, která je neméně důležitá – tou je
péče o starší slonice mimo reprodukci. Ty zůstávají při vytváření nových rodin osamocené nebo je nové rodiny nepřijmou. Slon je stádové zvíře, potřebuje společnost ostatních slonů. Nikdy pro slona není dobře, když zůstane sám. Samotu snáší špatně, obzvlášť slonice. Nyní v
Safari Parku žijí slonice
Saly (1982),
Umbu (1981),
Drumbo (1972). Kapacita slonince je vhodná pro čtyři slony. Celková plocha vnitřní části je 887 m
2. Samotná expozice slonů má 320 m
2 a navazují na ni propojitelné venkovní výběhy s jezírkem. Do budoucna mají ve
Dvoře Králové v plánu postavit moderní chovné zařízení pro slony, které by mělo vzniknout v nové části safari parku.
Mimo slonic v
Safari Parku se zdejší zoologové starají také o
slony přímo v Africe. B březnu
2024 tým odborníků z Česka a Tanzanie označil v tamějším
Národním parku Mkomazi čtyři slony savanové
telemetrickými obojky. Data, která přístroje poskytují, pomáhají ochráncům přírody poznat způsob života těchto majestátních zvířat, předcházet jejich konfliktům s lidmi a chránit je. Projekt je dalším krokem v rámci dlouhodobé spolupráce mezi Safari Parkem a NP Mkomazi, který vede k ochraně populací tamějších zvířat i celého prostředí. Vědci obojky vybavili 3 slonice a jednoho samce.
Ústí nad Labem: konec chovu a důchod Delhi ve Francii
V roce 2019 uhynula v
Zoologické zahradě v Ústí nad Labem slonice Kala (1984) a její parťačka
slonice Delhi (
1983) zůstala sama. Obě se během svého života staly ikonami
ústecké zoo, žily spolu více než třicet let a za pěkného počasí se
procházely s ošetřovateli nejenom po areálu, ale mohli jste je potkat i v blízkém okolí. Dehli samotou velmi trpěla a v roce 2022 bylo rozhodnuto o jejím
přestěhování do unikátního parku Elephant Haven – European Elephant Sanctuary v jihozápadní
Francii. Toto chovatelské zařízení se specializuje na chov sloních samic, které z objektivních zdravotních, genetických či sociálních důvodů nemohou být zařazeny do reprodukce a chovu v rámci evropského ex-situ programu. Elephant Haven disponuje rozlehlými
pastvinami o rozloze 28 hektarů, což je srovnatelné s celkovou rozlohou
Zoo Ústí nad Labem. Žádné jiné evropské chovné zařízení aktuálně nenabízí takový prostorový komfort a flexibilitu. Podle zpráv z Francie si
Delhi našla kamarádku Gandhi a má se ve svém novém domově
velmi dobře.
Dehli přišla do
Zoo Ústí nad Labem v roce 1987, narodila se ve
volné přírodě Vietnamu pravděpodobně v roce 1984, ale bližší údaje nejsou známy. Z Asie si Kala i Dehli nesly
negativní zkušenosti s lidmi – při odchytu i při následném zacházení. Uříznuté ucho toho bylo dostatečným důkazem. Kalu trápil podobný problém, měla kdysi přiškrcenou nohu, tak odmalička kulhala. Obě dvě si v Asii užily své, pak se ale dostaly do
Ústí nad Labem, kde se
měly dobře a mohly lidem důvěřovat.
Díky důvěře, která se
mezi slony a ošetřovateli roky budovala, s nimi mohli dělat nestandardní věci... Sloni patří mezi návštěvnicky nejatraktivnější druhy zvířat, proto se odchodem Delhi
zoo chovu slonů nevzdává. Jejich návrat je však v blízké či vzdálenější budoucnosti vázán na
rozšíření areálu na rozlehlé louky Mariánského vrchu a vybudování pavilonu, který bude vyhovovat jejich nárokům. Projekt „Sloních plání“ je zahrnut do rozvojového plánu
zoo. Stávající pavilon slonů s přilehlými výběhy se zoo chystá přebudovat na „
Asijský dům“, kde naleznou domov orangutani bornejští a dalším ohrožené druhy asijské fauny.
Víte, že...?
- Pražská slonice Shanti si jako mládě zahrála slůně Bimbo ve filmu s panem Tau Poplach v oblacích.
- Dožívají se v průměru kolem 60 až 90 let. Dospívají ve věku 25 let.
- Mají i velmi vyvinuté sociální cítění. Když někdo ze stáda zemře, ostatní sloni truchlí.
- Sloni se potřebují dorozumívat a činí tak hlavně při hledání potravy v lese, když na sebe členové stáda navzájem nevidí. Vydávají hluboký bručící hlas. Když je slon spokojený, mručí tlumeným zvukem, ale když se vyleká, prudce a krátce zatroubí.
- Ve volné přírodě sloni indičtí obývají tropické a deštné pralesy Indie, Srí Lanky a jihovýchodní Sumatry. Dorůstají do tří a půl metru a váží od dvou do pěti tun. Denně spořádají až 150 kilogramů potravy, například trávu, bambusy, fíkové listy či ovoce, a vypijí 70 až 90 litrů vody. Tak velké množství požírají 15 až 18 hodin denně.
- Od slonů afrických se sloni indičtí liší především nižší hmotností, menšími rozměry boltců a také mají pouze jeden prst na chobotu, který slouží k uchopování předmětů.
- Jak vypadá sloní jídelníček? Například v liberecké zoo snídá Bala 7 kg mačkaného ovsa s vitamíny a odpoledne dostane 20 kg sena, obden pak 10 kg trávy, ovoce, 15 kg zeleniny a jako pamlsek chléb, v zimě pak trávu nahradí řepa, kedlubny, petržel, jablka a teplý čaj.