Mumie, sfingy a pyramidy: kde v Česku objevíte stopy starověkého Egypta

Kněží Kenamún a Pentahutres z Kynžvartu

Mezi největší atrakce kabinetu kuriozit na zámku Kynžvart určitě patří dvě staroegyptské mumie v dřevěných rakvích – rakev s mumií kněze Kenamúna, strážce pokladů faraóna Thutmose III. z 18. dynastie období Nové říše a rakev s mumií kněze Pentahutrese, která pochází z Pozdní doby, snad z 26. dynastie, stejně jako další součásti pohřební výbavy starých Egypťanů v kynžvartském zámeckém muzeu. Je mezi nimi například také alabastrová kanopa s víkem v podobě Hórova syna Duamutefa se šakalí hlavou, která sloužila k uložení vnitřností (zpravidla jater) z nabalzamovaného těla zemřelého (ten se jmenoval Udžahorresnet) a na šedesát drobných starožitností - textilií, zbytků pohřební výbavy, pečetidel, pohřebních amuletů atd.
 

Cesta za egyptskou princeznou do Moravské Třebové

V roce 1912 koupil přímo v Egyptě newyorský obchodník, rodák z Moravské Třebové a mecenáš tamního muzea Ludwig Holzmaister nefalšovanou egyptskou mumii, a to včetně sarkofágu; v muzeu, které nyní prochází rekonstrukcí, jí říkají princezna Hereret. Ví se, že byla objevena jižně od Káhiry u města Lahún na okraji fajjúmské oázy, že se narodila v období 22. dynastie, tedy v letech 945 až 715 před naším letopočtem a zemřela mezi dvacátým a třicátým rokem života. Dokonce víme, jak vypadala, a to díky odborníkům, kteří na základě „vyšetření“ na klasickém CT přístroji vytvořili 3D model jejího obličeje. Muzeum egyptské princezny však není jediným důvodem k návštěvě Moravské Třebové; od dubna se můžete zastavit v renesančním zámku se středověkou mučírnou a alchymistickou laboratoří. Městské muzeum Moravská Třebová s princezninou mumií je od roku 2023 uzavřeno a probíhá zde generální rekonstrukce. První návštěvníci se do nových a moderních expozic podívají v sezóně 2025.
 

Nejdéle vystavovanou mumii v Česku uvidíte na Buchlově

Traduje se, že šlo o svatební dar. Jisté je, že egyptskou mumii přivezl v první polovině 19. století na hrad Buchlov Josef Vratislav z Mitrovic ze svých cest po světě. Mumie i s rakví patří už dlouhá léta k velkým lákadlům hradních prohlídek. Dokonce se jedná o vůbec nejdéle vystavovanou mumii v Česku. Majitelkou rakve byla Nefersobek, dcera Psamteka, jenž byl knězem ve městě Mendés nacházejícím se ve východní deltě Nilu. Nefersobek pravděpodobně žila a zemřela ve 4. století př. n. l., kdy byl Mendés po dobu dvou dekád egyptským hlavním městem. Výzkum ukázal, že šlo o ženu, která zemřela ve věku 30–50 let a trpěla vážnou chorobou oslabující kostní hmotu.

Nefersobek lze spatřit v gotické věži hradu Buchlova. Místnost, v níž si ji lze opatrně prohlédnout, někdejší hradní páni Berchtoldové vytvořili přímo v egyptském stylu. Kromě Nefersobek s rakví tu lze spatřit také kanopu, do které se ukládaly vnitřnosti mumifikovaných. Ve vitrínách tu jsou i další vzácné artefakty z cest po světě. Tím nejcennějším je vešebt – soška, která měla v Egyptě reprezentovat služebníka zemřelého. Hrad Buchlov je otevřen v letní sezóně, vždy od dubna do státního svátku na konci října. Otevřeno je zde i během Velikonoc.
 

Prášek z mumie mají na Kuksu

Barokní lékárna v Kuksu ukrývá spoustu tajuplných přísad, mezi kterými nechybí například španělské mušky, vlčí játra nebo kůstky ze srdce jelena. Z dalších přípravků nechybí například vizina, což je měchýř z jesetera, který sloužil jako předchůdce náplasti. Mezi zdejší kuriozity se počítá i tzv. Mumio, tedy prášek z rozemleté mumie. O něm se věřilo, že je zdraví prospěšný a zároveň působí jako afrodiziakum. V Evropě se takto snědly tisíce mumií. Seschlá tkáň se vždy odřízla, rozemlela na prášek a prodávala. Tato tajemná "ingredience", ve své době zvaná latinsky mumia vera aegliptiaca, nemá nic společného s dnes prodávaným mumiem – horskou pryskyřicí. Hospital Kuks je otevřen denně mimo pondělí od dubna do října, a poté ještě během listopadového svátku.
 

Mumie a sfingy, další symboly Egypta

Jedenáct staroegyptských mumií uchovává ve svých sbírkách také Národní muzeum, respektive Náprstkovo a tři další mumie byste našli v tak trochu morbidním Hrdličkově muzeu Přírodovědecké fakulty UK.

Společnost mumiím a pyramidám v Česku dělají sfingy, mytické bytosti s tělem lva, křídly dravce, hadím ocasem a hlavou krásné ženy. Jednu z nich najdete ve Veltrusech; v rozlehlém parku kolem zámku střeží kamenná sfinga na mostě přístup k Egyptskému pavilonu, do kterého se připlouvalo loďkou po vodě. Dvě sfingy zdobí most v Náměšti nad Oslavou – ale pozor, ne „malý Karlův most“ dole ve městě, ale most u zámku nad městem. Sfingám tu dělají společnost dva koně a orel. Další sfingu objevíte v Krušných horách, asi deset minut chůze od obce Měděnec. Skalní útvar a přírodní památka Sfingy leží v místě s nádherným výhledem na klikaté údolí Ohře a Doupovské hory, za jasného počasí uvidíte i města Klášterec nad Ohří, Kadaň, Žatec a Nechranickou přehradu.
 

Český objev v egyptském Abúsíru – nejrozsáhlejší depozit v Egyptě

Milovníky starého Egypta potěší zpráva o úspěchu českých egyptologů, kteří v roce 2021 objevili v lokalitě Abúsír mumifikační depozit (komoru, kde se rituálně uchovávaly zbytky po mumifikaci, například nádoby či textilie). Jede dokonce o dosud nejrozsáhlejší objevený depozit v celém Egyptě! Egyptologové pátrali v šachtových hrobkách významných hodnostářů doby 26. a 27. dynastie. V jedné z nich nalezli šachtu, kde bylo uloženo více než 370 velkých keramických zásobnic s předměty a surovinami, které se používaly při mumifikaci. Hieroglyfy na nádobách dokonce obsahují pohřební magické formule. Popisky na nádobách udávají nejen substance nebo textilie použité při balzamovacím obřadu, ale také přesně určují, kolikátého dne od počátku mumifikace mají být použity. Jde tedy o jakýsi návod na "vyrobení mumie". Takový objev je zcela jedinečný a zatím nebyl objeven nikde na světě. Majitelem mumifikačního depozitu byl jistý Wahibre-meri-Neit, syn paní Irturut. Může jít o příbuzného admirála Vedžahorresneta, jehož socha ve Vatikánském muzeu nese nejpodrobnější popis dobytí Egypta Peršany v roce 525 před Kristem.