Šumavské Trojhradí: to jsou hrady Velhartice, Kašperk a Rabí

Kašperk, nejvýše položený královský hrad

Když se na hrad Kašperk vypravíte pěšky z blízkých
Kašperských Hor (3 km) nebo ze Sušice (11 km) kolem rozhledny na Sedle, skutečně jej poznáte jako nejvýše položený královský hrad v Čechách (mimochodem, leží v nadmořské výšce 886 metrů a na obou cestách vás čekají velká stoupání). Hodně námahy si ušetříte, když přijedete autem a zaparkujete u Českých Domků; k hradu to pak jsou necelé dva kilometry téměř po rovině. Nelitujte námahy a zajděte se podívat také na nedaleký Pustý hrádek: Šumavu sice uvidíte i z věží Kašperku, ale z Pustého hrádku se před vámi otevře úchvatné panorama i s hradem.

Z celého Trojhradí právě Kašperk nabízí nejvíc prohlídek, od klasického okruhu zaměřeného na každodenní život na středověkém hradě přes okruh věnovaný stavbě středověkého hradu až po interaktivní prohlídky pro menší i větší děti. Hrad je otevřen v květnu a červnu od úterý do pátku od 10:00 do 16:00 a o víkendech od 10:00 do 17:00 hodin. Vstupné je za 160 Kč pro dospělé a 130 Kč pro mládež a seniory. Na Prvního máje je Kašperk zavřený, ale v pondělí 8. května bude otevřeno od 10:00 do 16:00 hodin. Hrad nechal v roce 1356 založit český král a římský císař Karel IV. V prvé řadě proto, že potřeboval zajistit ostrahu zemské hranice se sousedním Bavorskem. Dalším důvodem byla panovníkova snaha ochránit zlatonosnou oblast Kašperských hor a zabezpečit nově zřízenou obchodní cestu nazvanou Zlatá stezka.
 

Velhartice a jeho zakladatel Bušek

Zakladatel hradu Velhartice Bušek z Velhartic by dnes své sídlo zřejmě nepoznal: během staletí se hodně rozrostlo. Hluboko do středověku vás zavede prohlídková trasa Hrad, kde navštívíte sklepy s hradní cisternou, interiéry gotického Rajského paláce, obrannou věž Putnu i unikátní kamenný most, který je spojuje. Kromě toho je tu renesanční palác a bývalý hradní pivovar s restaurací. Hrad byl založen mezi roky 1290 – 1310 jako rodové sídlo pánů z Velhartic. Největšího rozkvětu dočkal za Buška staršího a jeho syna Buška mladšího z Velhartic, oblíbených a věrných komorníků krále a císaře Karla IV. Určitě si vzpomenete na romanci Jana Nerudy o jejich vzájemném přátelství a lásce k vínu...

Hrad je v květnu a červnu otevřný denně mimo pondělí od 10:00 do 16:00 hodin. V květnu má otevřeno i na svátek 8. 5. od 10:00 do 16:00 hodin. Návštěvníkům nabízí hned čtyři okruhy: Gotický hrad, Renesanční zámek a dvě prohlídky bez průvodce: Areál hradu a pivovar nebo Skanzen lidové architektury v předhradí. Vstupné na první nebo druhý okruh stojí 160 Kč, třetí 100 Kč a vstup do skanzenu je volný. Návštěvu hradu můžete spojit s procházkou kolem skanzenu v předhradí do údolí říčky Ostružné. Víte, že kdysi okouzlilo herce Jana Wericha natolik, že si pod hradem nechal postavit chatu? Anebo se raději podíváte ke hřbitovnímu kostelu sv. Maří Magdalény, opředenému několika temnými a hodně strašidelnými legendami?
 

Rabí, místo, kde přišel Jan Žižka o své druhé oko

Mohutný hrad Rabí, který kdysi chránil rýžoviště zlata na řece Otavě a obchodní stezku mezi Sušicí a Horažďovicemi, zřejmě založili kolem roku 1300 páni z Rýzmberka. Dvakrát jej obléhali a dvakrát dobyli husité: právě díky nim se Rabí dostalo i na stránky řady učebnic dějepisu jako místo, kde Žižka přišel o druhé oko. Je neuvěřitelné, jak detailně se historie tímhle okamžikem zabývala a co všechno se o něm ví. K události došlo v červenci 1421, kdy Jan Žižka odpočíval pod starou hrušní, osaměle stojící v poli. Střela purkrabího Přibíka se zaryla do kmene a vyštípla z něj třísku, která vlétla Žižkovi do jediného zdravého (pravého) oka. Byla to osudná rána, po níž byl husitský hejtman převezen do Prahy, podrobil se operaci (dobové a neúspěšné) – a nadobro ztratil zrak. I přesto Žižka hrad dobyl. Pak pochytal rodinu purkrabího a ten před smrtí prosil Žižku, aby ušetřil děti slovy “krejž holého”. Tedy spisovně “chraň holátka”. Žižka děti ušetřil, což byl na tehdejší poměry akt nevídaný a proto byl na paměť vytesán na bránu text informující všechny příchozí o tomto "dobrodiní".

S hradem jsou spjaty ale i další zajímavosti: Víte například to, že jde o nejrozsáhlejší zříceninu v Čechách, jejíž zdivo hradeb a budov dohromady měří téměř tři kilometry? Respekt vzbuzuje i mohutná věž s dalekými výhledy do kraje, hluboká a ve skále tesaná hradní studna nebo hradní sklepení. Působivým komplexem několika nádvoří, hradních paláců a rozlehlých sklepení s přírodní krápníkovou výzdobou vás provedou dva okruhy. Pozornost přitahuje zejména hradní sál s expozicí středověkých kamnových kachlů, modely hradu v různých historických obdobích, sklepení s vězeňskými kobkami a 60 metrů hluboká hradní studna, ručně vylámaná do skalního podloží. Z temné hlubiny prý kdysi nebylo slyšet jen hučení vody, ale také příšerné skřeky. Kdysi prý do studny a spletitého systému podzemních štol vypustili kachnu, které na krk uvázali červenou stužku. Říká se, že vyplavala na hladinu rybníka u nedalekých Žichovic. Hrad Rabí je od 1. května do září otevřen denně mimo pondělí (včetně státních svátků), a to od 9:00 do 16:00. Vstupné stojí 160 Kč na základní okruh Palác.