Chcete-li se vrátit do historie a poznat stezku, po které se do českých zemí ve středověku přepravovala tolik potřebná sůl, vydejte se po pěší stezce z Prachatic přes Volary do Českých Žlebů.
Původní
trasu Zlaté stezky dnes velmi věrně
kopíruje žlutě značená turistická trasa osazená informačními tabulemi, která začíná v blízkosti historického jádra
Prachatic – u bývalé Horní brány ve Štěpánčině parku.
Solná stezka 33 km dlouhá vede
přes Volary do Českých Žlebů (Böhmisch Röhren), které byly prastarým místem prvního odpočinku soumarů na české straně
Šumavy. Cestou objevíte například i
Soumarský most - místo, kde se kdysi brodily přes řeku karavany se soumary. Za hranicemi pokračuje stezka
do německého Pasova. Jedním z bodů trasy je opevněné místo
Waldkirchen na německé straně, které bylo v jednodenní vzdálenosti od Pasova. Dopravci zde museli přenocovat, aby jim mohlo být stanoveno množství převážené soli.
Trasa je vhodná
především pro pěší a cestou vás bude provázet
žluto-černé značení se siluetou soumara, který vede nákladního koně. Zkřížené klíče na značce jsou symbolem vyšehradské kapituly, které v druhé polovině 12. století daroval český panovník Vratislav I. městu
Prachaticím.
Trasa Prachatické Zlaté stezky
Prachatice – Perlovice – Albrechtovice –
hrad Hus – Cudrovice –
Volary –
Soumarský most –
České Žleby – Marchhäuser – Bischofsreut – Leopoldsreut – Grainet – Fürholz (mýto niederburského kláštera) – Böhmzwiesel – Schiefweg –
Waldkirchen – Deching – Salzgattern – Grossthannensteig – Leoprechting – Salzweg – Grubweg – Ilzstadt –
Pasov.
Co se po stezce dopravovalo
Zlatá stezka byla středověká
obchodní cesta na pomezí Německa a českých zemí. Byla frekventovanou součástí středověkého dopravního systému ve střední Evropě, který byl
znám již v 11. století (historicky prvně doložena z roku 1010). Stala se nejvýznamnější spojnicí mezi českou a německou zemí. Spojovala Čechy s Podunajím a zeměmi na jih od něho.
Název „Zlatá“ nese od 16. století, jako výraz
mimořádné výnosnosti obchodu, a to hlavně se solí. Kromě soli se po této stezce do Čech přiváželo víno a plátno,
vyvážely se ryby, slad, máslo a med. Jako vzpomínka na tuto významnou obchodní tepnu se každoročně poslední víkend v červnu konají v Prachaticích Slavnosti solné Zlaté stezky.
Dálková trasa Po stopách bílého zlata aneb Goldsteig
Od středověku spojovala
Čechy s Podunajím Zlatá stezka. Systém tras má nyní v ČR tři hlavní větve:
prachatickou, vimperskou (v
Jihočeském kraji)
a kašperskohorskou v
Plzeňském kraji. Na trase je řada míst s lavičkami a stoly, kde si turisté mohou odpočinout. Trasy vychází z tradice
starých solných cest. V jižních a západních Čechách stezka navázala na již existující stejnojmennou síť pěších turistických tras v Bavorsku, tzv.
Goldsteig. Trasy navazují na síť Goldsteig jsou s ní propojeny 13 přeshraničními cestami a dělí se na dvacet etap.
Hlavní,
660 kilometrů dlouhá trasa Goldsteig začíná v Marktredwitzu v Horní Falci a končí v Pasově v Dolním Bavorsku. U Neunburgu vorm Wald se
dělí na méně obtížnou jižní trasu podél Dunaje a na obtížnější severní trasu, která vede po vrcholcích německé části
Šumavy do národního parku Bavorský les.
Na
českém území vede
páteřní trasa po prachatické větvi z Českých Žlebů na Šumavě až do
Chodové Plané nedaleko
Mariánských Lázní. Vznikla také mapa Zlaté stezky a podrobný průvodce za oba kraje i webové stránky https://zlatoustezkou.cz.
Z historie solné stezky:
České země měli nedostatek soli, která byla ve středověku jediným konzervačním prostředkem pro potraviny. Sůl se nejprve
přepravovala ze solných ložisek ve východoalpské oblasti, zejména z Reichenhallu, Halleinu a Halstattu,
po řekách do Pasova. Odkud se dále přepravovala soumarskými karavanami těžko přístupnou šumavskou krajinou po obchodní stezce do Čech, kam putovalo i jiné zboží, vozily se drahé
látky, jižní plody, víno, koření, také nové myšlenky a noví obyvatelé, kteří dali základ dalším generacím.
Zpět do Bavorska se vozil
chmel, vlna, kůže, pivo, máslo a také
prachatická pálenka. Po celodenních pochodech, které byly dlouhé 25 až 30 km nocovali soumaři v příhodných místech, ze kterých později vznikaly soumarské osady.
První osady vznikly v bavorském Waldkirchenu, Grainetu, Bischofsreutu další
na české straně ve Volarech. Cílem soumarského tažení se pak staly
Prachatice, které si dodnes zachovaly renesanční měšťanské domy zdobené bohatými sgrafity. Město samotné zbohatlo právě díky obchodu se solí.