Svatoludmilská pouť na Tetíně připomene nejstarší českou světici

Tetínská pouť, která se koná o víkendu 21. a 22. září 2024, započne požehnáním základního kamene přípravy stavby zcela nové kaple sv. Ludmily. Speciálně umělecky zpracovaný kámen s vytesanou symbolickou šálou sv. Ludmily, požehná během dvoudenních oslav emeritní arcibiskup Robert Bezák. K vidění je vidět už teď v kostele sv. Ludmily. Hned potom se kámen vydá na svoji pouť do moravského Nového Lískovce, kde začne stavba nové kaple.

V obci Tetín se bude konat Svatoludmilská pouť, kterou si užijí návštěvníci se zájmem o původní význam poutí i vyznavači zábavy. Tetínská akce je tradičně symbolem vzpomínky na první českou kněžnu, světici a babičku knížete Václava. Partnerem oslav je také spolek Svatá Ludmila. Vstup je na pouť je již tradičně zdarma.
 

Hlavním dnem oslav je sobota

V průběhu Tetínské pouti bude v sobotu 21. září hrát živá hudba nejrůznějších žánrů. Do Tetína přjedou Beat Sisters, Deep Purple revival, Olympic Revival Band, Leed's Male Voice Choir, nebude chybět Pocta Zuzaně Navarové. Samozřejmě proběhne poutní mše v kostele sv. Ludmily, kterou bude celebrovat emeritní arcibiskup Robert Bezák. Velkolepý je každý rok tetínský trh & Bořivojské slavnosti. Dále se můžete těšit na pouťové atrakce, burčákovou slavnost a divadlo pro děti. Na pouti se bude také čepovat unikátní pivo Tetínský Bořivoj, které se vaří z místního sladu.

Důležitým bodem programu bude také otevření nové expozice těžby vápence, k čemuž dojde v neděli 22. září. Stane se tak ve 13:00 v tunelu pod Damilem. Svatoludmilskou pouť uzavře nedělní program v podobě tradičního „Vymetání půdy“ u kostela sv. Jana Nepomuckého, od 10 do 17 hodin, kde bude ještě možné navštívit trhy a pouťové atrakce. Zaparkovat svá vozidla můžete během pouti zdarma u tetínského fotbalového hřiště, od kterého bude také po celý víkend zajištěna kyvadlová doprava zdarma. Zároveň bude posíleno spojení linek autobusu mezi zastávkami nádraží Beroun a Tetín náves.

Kámen pro novou kapli z Modrého lomu čeká na požehnání

Nápad na novou kapli ve vzdáleném Brně – Novém Lískovci vznikl již při výročí 1100 let od smrti sv. Ludmily. Moderní kapli, která vzniká na Kamenném vrchu v rámci parku, zasvětí její tvůrci právě první české kněžně. Její základní kámen věnuje Tetín přímo z místa, kde zemřela mučednickou smrtí. Návrh umělecké úpravy kamene připravil a vytesal umělecký kameník Dalibor Šebesta ze Zdic u Berouna. Nyní již několik týdnů nasává kámen duchovno v kostele sv. Ludmily na Tetíně, aby byl v sobotu P. Bezákem požehnán. Kámen si mohou zájemci prohlédnout s průvodcem až do jeho odjezdu v kostele sv. Ludmily, kde je vystavený.
 

Mučednická smrt svaté Ludmily

Svatá Ludmila, jež je označována jako Matka českého národa, nalezla na Tetíně v roce 921 svou mučednickou smrt. Česká kněžna a babička knížete svatého Václava (narozena kolem roku 860), je vůbec nejstarší českou světicí. Pocházela ze starobylého knížecího rodu a kmene Pšovanů. Stala se manželkou prvního českého doloženého přemyslovského knížete Bořivoje I. Spolu s ním také přijala v roce 874 křest z rukou samotného svatého Metoděje.

V roce 906 se její syn Vratislav I. oženil s Drahomírou. Z manželství se narodili dva synové, starší Václav (budoucí český kníže) a mladší Boleslav. Vratislav svěřil  výchovu synů do rukou babičky Ludmily, což potvrdilo i kmenové shromáždění po Vratislavově smrti. Matka Drahomíra, ctitelka pohanských tradic, měla na výchovu synů zcela jiný pohled než jejich babička Ludmila a po smrti knížete spory obou žen vzrostly.

Ludmila se nakonec podřídila a své snaše výchovu vnuků předala. Navíc se sama odebrala v létě roku 921 z Prahy na své hradiště Tetín. Drahomíra se však možného Ludmilina návratu bála a rozhodla se věc vyřešit jednou pro vždy – na Tetín poslala dva vrahy, vikingské bojovníky Tunnu a Gommona (Vikingové neboli Varjagové často vstupovali za slušný žold do služeb Přemyslovců). Na Tetín dorazili v pátek 15. září 921 s oddílem svých bojovníků. Podle legendy severští surovci Ludmilu ležící na loži strhli na dlažbu – a než ji uškrtili jejím vlastním závojem (popř. šálou či šátkem), umožnili zbožné ženě ještě poslední modlitbu. I když je kněžna prosila, aby byla probodnuta, Vikingové jejímu přání nevyhověli.