Svatý Václav byl pro svou křesťanskou výchovu,
mírovou politiku a dobročinné skutky mezi poddaným lidem
velice oblíben. Jeho úzká spolupráce se západní církví vyvolávala odpor u pohanské šlechty, ke které byl velmi přísný a jeho
mladšího bratra Boleslava,
který s jeho politikou nesouhlasil a toužil po vládě.
V roce 929 byl Václav
poražen německým králem Jindřichem I. Saským a české země musely platit tribut za mír. Boleslav s takovým řešením nesouhlasil a mezi bratry vznikl
konflikt, který vyústil 28. září 929 ve vraždu. Hned po Václavově smrti nastoupil Boleslav I. na trůn. Roku 938 se kníže, aby ulevil své duši od hříchu, rozhodl pro
veřejné pokání. Na důkaz toho nechal vyzvednout Václavovy ostatky a převezl je z
Boleslavi na
Pražský hrad. Tam je uložil v nově budované rotundě
svatého Víta. Tím položil
základ k pozdějšímu Václavovu svatořečení i celé
svatováclavské legendě.